Nezapomenutelnou podívanou připravily pro své české fanoušky slovenské skupiny No name a Gladiator na pražském Výstavišti. Do Malé sportovní haly přijeli No name v rámci turné Poštovní spořitelna No name tour představit své nové album Slova do tmy.

Začítek koncertu byl opravdu přesný - v 19:00 se zhasly světla a na scénu přišli členové skupiny Gladiator. Frontman začal zostra, ale když viděl, že s publikem zatím nepohne, trochu zvolnil. Fanoušci se začali chytat až u známé skladby I can get no satisfaction (původně od Rolling Stones). Na píseň Mám všetko, co chcem (tuším) se už to ale v kotli začalo vřít a frontman proto neměl žádné problémy z rozezpíváním publika. Jeho kladná reakce ho totiž natolik nadchla, že ke konci svého vystoupení vzal celý stojan s mikrofonem a začal s ním mávat nad hlavami fanoušků.

O přestávce se pak na malých projekčních plátnech na bocích pódia začaly objevovat reklamy na Českou spořitelnu, které fanoušci komentovali hláškami typu Ten soundtrack Poštovní spořitelny je fakt skvělej, nebo Já jsem spokojenej se svoji Komerčkou. Lístky si mohli návštěvníci koncertu vyměnit za CD vizitky skupiny No name a byly připraveny i další bonusy.

Jestli pořadatelé něco nechtěli, tak to bylo čekání fanoušků. Přestavění pódia bylo celkem rychlé a po pádu opony rozdělující pódium se za rozjíždějící se světelné show začaly ozývat tóny v současné době asi nejpopulárnější písničky od No name, jejíž text byl mimochodem i na tmavém plátně na zadní části pódia.

Netradiční světelná show byla více než úchvatná, ozvučení bylo slabší, než bývá zvykem, alespoň jsem tentokrát neohluchl ;-) Výkon frontmana a i ostatních členů skupiny byl perfektní. Frontman si s publikem často povídal a vtipkoval. Došlo i na souboj o sílu hlasivek.

Místo obvyklého poskakování fanoušků v kotli všichni zplnahrdla zpívali tak hlasitě, jak jen mohli. Překvapením bylo, že už i písničky z nového alba znali někteří fanoušci nazpaměť. Zazněla Věčnosť, představení skupiny a první pokus o odchod. Reakce fanoušků byla ale natolik bouřlivá, že si někteří dokonce zacpávali uši.

Všichni se samozřejmě vrátili a odzpívali ještě několik písniček. Koncert končil poměrně brzy - asi ve tři čtvrtě na deset. Pak se rozsvítila světla a fanoušci, kteří se při odchodu div vzájemně neušlapali, odcházeli s nezapomenutelným zážitkem.