V úterý 9. března uvázala Aneta Langerová další uzel na své předlouhé šňůře k novému albu Jsem. Tentokrát se dočkalo hlavní město. V takřka zaplněném SaSaZu odehrála dvě hodiny čistého času velmi kvalitní produkce. Zazněly všechny písně z nového alba doplněné i mixem ze dvou předchozích.
Musím říct, že Anetino nové CD mě příjemně překvapilo. Po rychle vydaném „superstářím“ albu a druhém Dotyku, na kterém se dle mého názoru vyloženě hledala se na něm objevily silnější melodie a chytlavé refrény. Jako fanynku spíše tvrdší hudby mě také potěšilo, že – alespoň v některých písních – zabrousila opět do rockovější sféry.
Album ale má podle mě přece jenom jednu relativně velkou slabinu – a to, že pokud ho posloucháte celé, jednu skladbu po druhé, začne vám po chvíli celé splývat v jednu melodii i jeden text. Kromě singlu V bezvětří a výrazně jiné Vzpomínky už si nezpomínám na žádný jiný název ani přesnou melodii.
Naživo se bohužel tato slabina projevila ještě výrazněji, především proto, že Anetin hlas, který je jinak rozsahově bohatý a opravdu příjemně zabarvený, se moc neprosadil, respektive byl slyšet mnohem méně než na albu.
Navíc Anetin doprovod tvoří skvělí hudebníci, ale přece jenom hrají ve zcela obyčejné pop-rockové sestavě pop-rocková aranžmá. Jedinou vyjímkou jsou housle, a ani ty se na úterním koncertě (kromě sóla) příliš neprosadily. Čas plynul, písně se střídaly a do mé hlavy se vradl lehoulinký pocit nudy. Aneta a její kapela předvedli velmi dobrý, řemeslně zcela zvládnutý pop-rock, ale to bylo také všechno – chybělo tam jakékoli ozvláštnění, vytržení, něco ojedinělého.
Pokud mohu soudit z pozorování ohlasů, tak většina ostatních diváků to cítila podobně. Velké reakce a ovace vzbudily singly ze všech tří alb. Další písně z Dotyku proplynuly téměř bez povšimnutí, skladby z nového alby se vezly všechny na podobné vlně. Nejvíce tak stále rezonovaly s publikem staré známé kousky ze Spousty andělů, včetně Vody živé jako třešinky na závěr, až v přídavku.
A já musím přiznat, že cestou z koncertu mi v hlavě nezněla žádná z nových skladeb, ale právě písně z roku 2004. Přesto si myslím, že Aneta vykročila správným směrem, do stylu, ve kterém se našla. Příště jen více odlišnosti mezi jednotlivými skladbami a možná o trochu větší show naživo (aby měl divák větší přidanou hodnotu, když už se rozhodne jít na koncert) a bude to dokonalé.
