Rebel Against Me: Cruadalach přichází s druhou deskou

Čeští Cruadalach vydali svou druhou desku nazvanou Rebel Against Me. Jen málo věcí o ní lze bez váhání říct: jedna z nich je, že je nejrozumější poslechnout si ji na vlastní uši a při poslechu věnovat pozornost nejen hudbě, ale i textům. V následující recenzi se dozvíte, proč je tomu tak.

Cruadalach vydali kromě dvou zmíněných alb ještě EP se stopáží plnohodnotného alba. Cruadalach vydali kromě dvou zmíněných alb ještě EP se stopáží plnohodnotného alba. Zdroj: Bandzone.cz/Cruadalach

Těm, kteří se zajímají o současnou českou metalovou scénu, není třeba pražské Cruadalach příliš představovat. Ostatním je však vhodné tuto skupinu aspoň stručně uvést: Cruadalach je folkmetalové seskupení o osmi členech zrozené v roce 2008. Větší počet hudebníků je v tomto žánru obvyklý prvek; v hudbě hojně využívají i smyčcové a dechové nástroje jako vazbu na středověkou a severskou hudbu.

Přesto nejsou Cruadalach vůbec typickým představitelem folk metalu. Motivy a texty písní, ale i hudební prvky protínají více žánrů metalu, což je možná jeden z důvodů, proč jejich obliba v posledních letech roste – a to nejen v českém, ale i evropském měřítku. Druhým studiovým albem Rebel Against Me skupina stáčí kormidlo ještě víc z vod folk metalu, což může, ale nemusí být šťastný krok.

Již přebal alba znázorňující holubici míru složenou z koláže zbraní vyvolává dojem, že bude nálada desky vážnějšího charakteru. U předchozího Lead – Not Follow byla ovce z přebalu vyjící na měsíc také symbolem určité myšlenky, byla v ní však cítit určitá ironie, ne naprostá vážnost. Hudba z prvního alba to následně i potvrzovala, jeho písně byly více vázané na „lidovou“ část folk metalu a při jejich poslechu si člověk představil třeba rozjařené tancování okolo klanového ohně. V Rebelovi už rituální tanec skončil, jeho účastníci jakoby dospěli a zvážněli.

.

Tento tón nastaví od prvních vteřin proslov Charlieho Chaplina z filmu Diktátor, uvádějící píseň Revolt Without A Name. Do následující klidné kytarové vyhrávky se našroubuje rytmický riff přecházející se začátkem sloky do překotné hardcoreové jízdy. Silný vliv hardcoru je znát na většině písní a oznamuje tak poměrně znatelný posun v hudbě Cruadalach. Osobně bych se zde moc nehrabal v žánrových škatulkách, protože je Rebel Against Me špatně vymezitelným hudebním dílem. Prvky z tvrdších, temnějších metalových žánrů, promíchaných se smyčci a dechovými nástroji místy působí, jako kdyby si někdo vzal motorovou pilu na přepůlení jedné větvičky. Rychlé kytarové riffy, doprovázené povětšinou zastřeným energickým zpěvem a mocnými bicími, tak poněkud zastírají melodický charakter houslí nebo šalmajů.

To však zdaleka neplatí vždy. Naopak se často tyto dvě hudební stránky vzájemně velmi dobře doplňují, například u Stuff That Matters nebo Wolves At The Gate, kde slyšíme trochu víc z Lead – Not Follow, nebo u titulní Rebel Without A Name, kde smyčce přebírají roli rytmických nástrojů. Album tedy zaznamenává mírné výkyvy v kvalitě, tomu se lze ale u takové směsi žánrů jen těžko vyhnout a většinou jsou věcí vkusu, ne hudebně teoretických kvalit. Uši metalisty hudba z Rebela celkově potěší, ačkoliv neobsahuje výjimečnou píseň, jejíž melodie by se zaryla do paměti – větší důraz je kladen na rytmus. Což je občas škoda, poněvadž jsou texty velmi kvalitní, zvlášť sloky; refrén je pak většinou dělaný heslovitě (aspoň u těch skladeb, kde lze rozlišit jasnou formu sloka-refrén), čímž se nabízí na pokřiky při živém vystoupení.

Skupina Cruadalach, Zdroj: Bandzone.cz/Cruadalach

Za zmínku stojí ještě spolupráce s polským ženským trojhlasem ze skupiny Percival Schuttenbach, který například ve skladbě Shiva World Dance Party zpívá mantru z indické Rgvédy, a místy tvoří hezký protiklad k hrubému hlasu Jana „Radalfa“ Vrobela, nebo i s Českým národním symfonickým orchestrem. Cruadalach našli své místo na hudebním trhu a ukázali svým druhým albem, že mají rozhodně co nabídnout. Progresivnost je vidět nejen v propojování hudebních žánrů, ale i ve fungování kapely; album Rebel Against Me bylo financováno crowdfundingovým serverem. Cruadalach si zvolili nelehkou cestu, odklonem od folk metalu mohli stejně fanoušků ztratit, jako získat. Takový krok oceňuji a vyhlížím s očekáváním směr, jakým se v budoucnu vydají.

Přehled

  • Interpret: Cruadalach
  • Název: Rebel Against Me
  • Formát: CD
  • Skladby: Revolt Without a Name, Shiva World Dance Party, Stuff That Matters, Earth Café, Rebel Against Me, Wolves at the Gates, Life-Worshipping Bastards, Satyros, Karma to Burn, The Astralnaut, Ziemie Niczyje
  • Čas: 40:20
  • Datum vydání: 17. ledna 2015
  • Vydavatel: MetalGate
  • Hodnocení: 85 %
Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: The Rasmus, Lucerna Music Bar, 15. 11. 2017

    Finská rocková legenda The Rasmus navštívila v rámci turné k nové desce Dark Matters ve středu 15. listopadu Prahu. V Lucerna Music Baru je mimo jiné doprovodila italsko-americká kapela Klogr hrající alternativní metal a rockové uskupení The Weyers ze Švýcarska. Z koncertu vám přinášíme fotoreport.

  • Iron Maiden se vrátí do Prahy
    Pro všechny fanoušky metalové hudby začíná být příští rok hodně nadupaný, alespoň co se koncertů týče. Začíná to dubnovým koncertem Metallicy, následovaný koncem téhož měsíce návratem Richieho Blackmora v řadách Rainbow, potom se v červnu vrátí do České republiky Ozzy Osbourne. A o týden později se na stejné místo, tedy na letiště v pražských Letňanech, sjedou příznivci Iron Maiden.
  • Joakim Brodén je opět nominován do Českého slavíka

    Zpěvák švédské metalové skupiny Sabaton, Joakim Brodén, získal další nominaci v prestižní hudební anketě Český slavík Mattoni. Frontman Sabaton má totiž dvojí občanství – české a švédské. Minulý rok, kdy byl Brodén nominován poprvé, se umístil na pátém místě. Slavnostní vyhlášení letošních Slavíků se uskuteční 25. listopadu.

  • Epica vystoupila v České republice. Letos už potřetí

    Epica, VUUR, Myrath. Co mají tahle tři jména společného? Jsou to hudební skupiny, hrají metal a v pátek 10. listopadu společně vystoupila v Masters of Rock Café ve Zlíně. Návštěvnost byla víc než slušná a zdá se, že fanouškům nic nechybělo. Snad kromě vzduchu, který je v tomhle klubu při každém trochu větším koncertě hodně nedostatkovým zbožím. 

Další podobné články