×

Varování

JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 80
JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 283
Vytisknout stránku
16.03.2014 7:00

Slávek Neuhöfer se vydává na houslovou cestu s Venkyhessku

Slávek Neuhöfer - Venkyhessku Slávek Neuhöfer - Venkyhessku Zdroj: přebal CD

S novou deskou nazvanou Venkyhessku se přihlásil houslista Slávek Neuhöfer, který působí v teplické kapele Aku Aku. Jaké polohy nabízí novinka, která se rozhodně nedá zaškatulkovat do jednoho žánru?

Neurčitý obal desky, pro který hudebník zvolil spíše tmavší barvy, navozuje hned  při prvním setkání těžko odhadnutelný pocit. Stejně tak název Venkyhessku je pro posluchače tajemným, šifrovaným a nepředvídatelným, díky čemuž skupina připravuje jakousi složitě identifikovatelnou atmosféru.

Úvodní skladba potvrdí onen neurčitý pocit, jelikož Lidotřesení přichází s velmi osobitým pojetím hry na housle podloženým tichým doprovodným rytmem. Využívá melodie, přesto si pohrává s deformováním zvuku připomínající vzdálené galaxie. V druhé části skladby naopak zesílí výraz rytmu a tím nás skladba opět navrací na Zem. Tajuplná melodie, která by lehce dokázala podkreslovat i dramatickou situaci ve filmu, navnadí posluchače k poslechu, nicméně mu rozkryje z onoho záhadného jenom kusý moment.

Skladba nesoucí stejný název jako celé album je jednou z nejvydařenějších. Hlavní roli hrají především a jen housle a jejich melodie využívá zcela jiných postupů než předešlá kompozice. Houslové vybrnkávání podkreslené melodií inspirující se v české lidové tvorbě, která občas vystoupí nad povrch především ve vyšších tónech, přichází s neotřelou prací samotné kompozice, do které jsou vloženy znovu počítačově laděné tóny. Tento motiv shodně prochází celou nahrávkou.

Ukolébavka (Lullaby) propojuje znovu práci s abstrakcí zvuků a tónů, ale kromě hlavní linky houslí se prvně přidá lidský hlas. Slávek Neuhöfer zde zpívá, chvílemi se spíše přibližuje sekanému přednesu připomínajícímu recitaci. Text založený na rýmované formě vcelku splývá s hudbou, nicméně melodie se rozhodně vyvyšuje nad textovou stránkou skladby, což se na desce ještě několikrát zopakuje.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Píseň Pro Peppína pluje na zapamatovatelném rytmu, housle se přímo zpodobňují v textu, hudba je neustále přítomná. Velmi poetický kousek, který dokáže navodit atmosféru k zamyšlení, si pohrává s dvěma houslovými linkami. Proplouvající Acheron jako samotná řecká řeka opravdu působí dojmem stálého, trvajícího i plynoucího a pohrává si spíše se smutně laděnou náladou především teskně znějícími houslemi. Deska se nezastaví u jednoho žánrového výrazu, nalezneme na ní především houslový experiment, ale také vlivy z různých koutů světa - ať už ze zmíněného Řecka, tak také z Francie se špetkou jazzu i v pojetí skladby Arabic Coffee z Orientu.

Volba dvojjazyčného pojmenování některých skladeb působí v celku desky nesourodě, angličtina je u skladby Jepičí láska (Ephemeral Love), v níž si navíc zazpívá ženský hlas v podání Sabiny „Jopli“ Křovákové, zcela nadbytečný, zvláště, když se zpívá pouze v češtině. Jmenovaná skladba svým až předvídatelným diskotékovým rytmem mezi ostatní (i když také rozmanité) nezapadá a hlas zní nerozeznatelně od spousty dalších zpěvaček. Ve skladbě Pozdravy, která je vhodně zařazená na konec desky a celý počin příjemně a trefně uzavírá, dojde i na pasáž zpívanou dětským sborem Fringilla. Deska se rozhodně řadí mezi pozoruhodné experimenty v současném českém prostředí alternativní hudby a nabízí mnoho vrstev, které jsou pro posluchače méně častým a neoposlouchaným prvkem.

Poslední od Adriana Semlová