Albánský iso-polyfonický sbor uhranul netradičními melodiemi

Na festivalu Struny podzimu se letos objevil Albánský iso-polyfonický sbor. Pěvecký sbor složený jenom z mužů vystoupil v prostorech Českého muzea hudby v úterý 15. října. Jak zněly albánské melodie v několikahlasém podání?

Albánský iso-polyfonický sbor Albánský iso-polyfonický sbor Foto: Jakub Macháček / Musicweb.cz

Koncert Albánského iso-polyfonického sboru se zařadil mezi vokální vystoupení festivalu, jejichž tradičním místem je České muzeum hudby. Dříve zde vystoupili Tenores di Bitti ze Sardinie či Korsičané A Filetta. Je velmi příhodné jmenovat zrovna tato dvě uskupení, protože letošní host pokračoval taktéž v této vokální tradici a v lecčems se zmíněná uskupení sobě podobala.

Zprvu nastoupilo na pódium šest pěvců v bílých krojích, kteří zde utvořili půlkruh. Následovaly dvě písně, kterými šestice uvedla celý koncert. Poté se k nim přidal i mistr polyfonního zpěvu – Hysni (Niko) Zela, jehož působení v tomto žánru přesahuje čtyři desetiletí. Když byl sbor v plném počtu, mohlo se začít naplno. Muži různých věkových kategorií, od mistrů ve svém oboru až k mladíčkovi, jehož hlas nádherně vynikal ve vyšších partech, představili především skladby vyprávějící o lásce, tureckém útisku a sužování či o vlastní zemi.

Posluchač sice jazyku neporozuměl, ale právě ten dokázal nejvíce zapůsobit na jeho smysly. Albánština se nesla jako zpěvná řeč, protože v sobě zahrnuje slovanské, turecké či románské vlivy. V pěveckém podání se tak vynořily pro ucho českého posluchače mnohé magické prvky. Písně byly ve většině případů velmi krátké, přitom dokázaly během chvilky vyjádřit všechny emoce. Přednes všech zpěváků unášel posluchače do odlehlých krajin a vybíravým způsobem se zakotvil v různorodých melodiích.

 

 

V každé písni se představil alespoň jeden sólový hlas. Ten vynikal nad ostatními důrazem, ale stejně tak důležití, jako hlavní zpěvák, byli i ostatní, jelikož doprovázeli hlavního pěvce často rytmicky, hlubšími i protahovanými tóny a vyzpívávali melodii spolu s ním. Prostřídaly se hlasy hlubší, silnější, zkušenější i procítěnější. Každý z nich zněl jinak, propojovaly se a především tvořily neuvěřitelný celek. Ve zpěvu si pomáhali přednesem, drželi se chvílemi kolem ramen či zvedali ruce do vzduchu.

Z vystoupení po celou dobu jeho trvání sálala neuvěřitelná pohoda, radost a síla okamžiku. To vše ještě zabalené do již tak vzácné tradice albánských sborů. Působivé melodie si často hrály s použitím samohlásek v textech, kdy doprovodní zpěváci drželi nějakou dobu jeden tón a ostatní zpívali dále. Krása a jasnost lidského hlasu ukázala, že jakýkoli hudební nástroj by zde byl navíc. Stačilo se zaposlouchat do stesku, smutku, vyprávění i do překrývajících se hlasových poloh, které do sebe přesně zapadaly.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

 

Vlivy tradice na iso-polyfonii byly slyšitelné, ovšem v každé písni se projevovaly jinak. Žádná ze skladeb se nenesla ve stejném duchu. V jedné posluchač mohl zaslechnout letmý odkaz na balkánskou tradici, v další na cikánskou nebo orientální a v přídavku například na italskou či románskou. Tradice zpěvu tak zahrnuje mnoho odlišných kultur, které se v Albánii potkávají již řadu století, a právě způsob, s jakým ji podává sbor, je nezaměnitelný a stále ji udržuje v paměti balkánské historie sborů.

I když opěvovaný mistr Hysni Zela předvedl úctyhodný výkon, nikterak nevynikal mezi ostatními, jelikož s každým sólovým zpěvem člena sboru se odkryla další možnost pojetí iso-polyfonie. Hysni Zela obstál svým vynikajícím podáním, přednesem i svou zkušeností, mladší dva pěvci zase přinášeli osvěžující průvan do rytmických částí i do překrývajících se několika linií.

Poslech více jak hodinového koncertu upoutal takového milovníka hudby, který nenachází hranici lidského projevu a zpěvu, čímž mu tato schopnost odkrývá další část hudebního světa. Ve spojení s neutuchající pokorou a srdečností vystupujících přichází sbor s překvapivým repertoárem. Zážitek živého vystoupení se tak zaryje do paměti, ale nikdy se už nezopakuje.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Selmy Uamusse

    Mozambik patří, podobně jako Kapverdy či Brazílie, mezi kulturně navzájem spřízněné země portugalské sféry. Po hudební stránce je to ovšem zatím nezmapovaný region. O to větším překvapením je zpěvačka Selma Uamusse, která organicky spojuje dva dosud oddělené světy - živelné rytmy mosambického venkova, i funk a zvukovou psychedelii evropských klubů. Přijďte do Paláce Akropolis 29. listopadu!

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Lakha Khana

    Virtuózní houslista Yehudi Menuhin kdysi prohlásil, že temný a hypnotický tón nástroje sarangi je tím nejpřesnějším obrazem indické duše. Jedná se o paralelu evropských houslí, která je ovšem podobně jako sitar opatřena sadou rezonančních strun a užívá se jak v klasické, tak i lidové hudbě. Pojďte soutěžit s redakcí musicweb.cz o lístky na 18. listopadu do Paláce Akropolis.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert Alash

    Ti, kdo znají Huun-Huur-Tu, Ayarkhaan nebo Yat- Kha, vědí, že sibiřská hudba má neuvěřitelné kouzlo. A občas do ní proniknou i současné vlivy. Pojďte soutěžit a vyrazte na koncert do Paláce Akropolis 28. listopadu! 

  • Festival pro židovskou čtvrť Boskovice vstupuje do sedmadvacátého ročníku

    Již 4. července se zahájí Festival pro židovskou čtvrť Boskovice svůj sedmadvacátý ročník plný hudby, divadelních vystoupení, cinefilních zážitků, rukodělných a pohybových dílen, diskuzí, čtení a uměleckých výstav a probíhat až do 7. července. Festival si klade za cíl upozornit na pohnutou historii města Boskovice a s ním spjatého židovského osídlení.