Artrockový večírek s kapelou King Crimson

Tak by se dal shrnout jedinečný večer, při němž si mohli posluchači poslechnout legendární skupinu King Crimson v megalomanském obsazení.

King Crimson v původním obsazení King Crimson v původním obsazení Zdroj: of.web umělce

Koncert King Crimson byl opravdu pojat velikášsky. Již při vstupu do sálu Fora Karlín musely každého zaujmout hned troje bicí na pódiu. Skupina přijela opravdu s pořádnou artilérií. Snad jediná slabina byla, že koncert byl připraven na sezení, ale pravdou je, že u kapely, která hraje již půl století ,se dá očekávat, že její fanoušci rovněž nebudou úplně nejmladší. Přesto bylo v publiku bylo vidět i mnoho mladých lidí dychtících po poctivém syrovém art rocku.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 


Sestavu Jakko Jakszyk (zpěv, kytara, flétna), Tony Levin (baskytara), Mel Collins (saxofon, flétna), Pat Mastelotto (bicí, perkuse), Gavin Harrison (bicí) Jeremy Stacey (bicí, klávesy) sestavil Robert Fripp před dvěma lety, do Prahy se King Crimson vrátili po dlouhé více jak desetileté pauze, nepočítáme-li předchozí návštěvu Crimson ProjeKCtu. Do sestavy se sice bohužel nevešel tentokrát Adrian Belew, ale fanoušci Crimsonů si ho mohli užít v únoru tohoto roku.

Možnost srovnání s ostatními koncerty se tak vyloženě nabízela. Robert Fripp si připravil profesorsky podstatně nalajnovanější, uhlazenější a tempově mírnější show, kdy vsadil spíše na zvukovou syrovost a více hard rockový styl hry. Repertoár opravdu byl jakousi výukou a průřezem celkovou tvorbou, kdy největší ohlas sklidily slavné hity jako Red, Meltdown či Easy Money.

 

 

Tato píseň byla ostatně vrcholem první půle koncertu, kdy se blýskl nádherným vokálem Jakko Jakszyk. Nutno také dodat, že nezbytným vybavením King Crimson jsou i původní klávesy Mellotron, jejichž temně znějící smyčci znějící samply navozují geniálně syrový podkres. Psychedelický rock jak se patří, by se řeklo. Zároveň ovšem velmi promyšlený a na doby přesně zahraný.

Druhá půle se nesla v trochu rychlejším tempu, což určitě celkovému dojmu prospělo. Písně jako The ConstruKction of Light, Level Five či Starless byly ozdobou večera. Koncert jako celek poté završil slavný hit 21st Century Schizoid Man, který zazněl jak z originálních nahrávek.
Jak hodnotit koncert? Koncert King Crimson přinesl perfektní koncertní show, které možná chybělo trošku spontaneity, divokosti a energie. Robert Fripp zkrátka v širokém obsazení přehrál svůj materiál v technicky přesném, ale možná trochu chladném duchu. Nutno dodat, že v druhé půli už skupina hrála divočeji a přirozeněji. Adrian Belew holt v únoru nastavil laťku výše psychedeličtějším a energičtějším vystoupením a nepotřeboval k tomu ani tři bubeníky.

 


Nicméně druhý pražský koncert (první se uskutečnil již 14. Září taktéž ve Foru Karlín) se určitě zapíše do paměti všech náročnějších posluchačů art progrockově psychedelické hudby. Ostatně bylo vidět, že pro valnou většinu posluchačů se jednalo o svátek hudby a atmosféra byla vskutku velice příjemná. Více takových koncertů...

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Colours of Ostrava: Poslední den s Katarzií a Jamiroquai

    Poslední den Colours of Ostrava byl ve znamení studené sprchy. Netýkala se však žádného hudebního zklamání, ale průtrže mračen, která v podvečerních hodinách doslova propláchla celý areál Dolních Vítkovic.

  • Foto: Jethro Tull + Stromboli, Konopiště, 21. 7. 2017

    Příjemný podvečer v amfiteátru pod zámkem Konopiště odstartovala skupina Jeseter. Pak již nastoupili očekávamí Jethro Tull v čele s frontmanem Ianem Andersonem. Perfektní zvuk, skvělé výkony všech muzikantů, neúnavný Anderson teatrálně pobíhající a tančící pódiem na jedné noze. Největší pecky kapely, úžasná flétna, hutná kytara… jen ten zpěv Iana Andersona už není pochopitelně to, co býval v 70. letech, ale koncertu to nijak neuškodilo. Pořadatelská agentura a služba by si zasloužila zvláštní odstavec - poněkud přehnané “bezpečnostní opatření” před pódiem (kde je beztak propadliště cca v šířce 20 metrů), fronty na stáncích na 1,5 hodiny nebo i déle, občas arogantní ochranka… Setmělo se a nastoupili Stromboli v původní sestavě. Koncert otevřelo Sandonoriko, následoval blok novějších songů v angličtině, trochu chladněji přijímaný (všichni čekali na legendární hity kapely), i když některé písně měly také obrovskou sílu a velkou instrumentální hodnotu. Pak již konečně došlo na Carmen, Villa Ada, Veliké Lalulá, Košilela... nadšeně přijímané publikem. Precizní zvuk, skvělý výkony Báry Basikové, nezaměnitelná kytara Michala Pavlíčka, který si hru opravdu užíval a servíroval vygradovaná sóla i jemné polohy… Kapela přidala lehce pro ni netypickou “funkovou” Okolo ohňů, ale ani poté ji ovace publika nenechaly odejít ze scény na dlouho. Ó hory, ó hory, závěr, který musel přijít! Díky za krásný večer!

  • Foto: Colours of Ostrava, 22. 7. 2017

    Colours of Ostrava 2017 je minulostí. Poslední den jedné z největších hudebních akcí sezóny přinesl vystoupení Afro Celt Sound System nebo českého zpěváka Davida Kollera. V posledních hodinách také na festivalový areál dopadla silná bouřka. Ani ta však nezabránila fanouškům užít si show dalších headlinerů Jamiroquai či koncert skupiny Justice, který program na největších stagích zakončil. 

  • Foto: Colours of Ostrava 2017 - 4. den

    Poslední den multižánrového festivalu Colours of Ostrava 2017 je za námi. Není překvapením, že hlavní slovo měli Jamiroquai, kteří svým funky disko hity roztančili celou Ostravu. Přes den jste ale mohli slyšet a tančit na balkánské rytmy s kapelou The Carny Villais a nebo úžasnou soulovou zpěvačku Lauru Mvula. Podívejte se na fotorepot