Bill Frisell a Kenny Wollesen vyprodali Jazz Dock a s publikem cestovali napříč žánry

Pražský klub Jazz Dock ve svých prosklených stěnách letos opět představuje několik vlastních, ale i partnerských cyklů, mezi nimi Saxophone Days, Mladí Ladí Jazz (a jeho sourozence Jazzbit) a Jazz čtyř kontinentů. Právě v rámci posledního zmíněného vystoupili kytarový mág Bill Frisell a jeho dlouholetý bubenický kolega Kenny Wollesen. Že koncert nebude tak docela jazzový, muselo být jasné všem, kdo Frisellovu tvorbu alespoň trochu znají.

Bill Frisell a Kenny Wollesen (napravo) Bill Frisell a Kenny Wollesen (napravo) Foto: Tomáš Feuerstein/musicweb.cz

Bill Frisell má ve svých šestašedesáti letech za sebou neuvěřitelnou kariéru, jednak jako sideman různých interpretů (býval studiovým hráčem společnosti ECM, zaměřující se na jazzová alba), ale i lídr svého tria a kvarteta. Je známý jako spoluhráč Paula Motiana a Joea Lovana. Kenny Wollesen zase proslul v avantgardní sféře, třeba jako člen Sex Mob nebo spoluhráč saxofonisty Johna Zorna.

Přestože Frisell a Wollesen společně koncertují již přes třicet let, je to poprvé, co v duu vyrazili na turné. I v této komorní sestavě se však posluchačům dostalo plnohodnotného hudebního zážitku. Pokud byste ale čekali, že se jednalo o jazz, byli byste na omylu, ačkoli to název cyklu napovídá. Frisell je totiž fanouškem i jiných žánrů, a jak předesílal v rozhovoru pro musicweb.cz (najdete ho zde), těžištěm koncertního programu byly bluesové, folkové a rock´n´rollové kusy s prvky ambientu. Nechyběla ani kytaristova oblíbená píseň In My Life od Beatles i s charakteristickým fugatem a jako přídavek poněkud upravené rhythm changes Oleo.

 

 

Dvojice hudebníků zvolila formu hudebního pásma, kdy jednotlivé skladby navazovaly ať už melodickou, nebo jinou podobností, což umožnil z částí improvizační koncept dua. Volnost ve formě i improvizaci umožnila také absence jiného harmonického nástroje. Frisell občas doprovodnou funkci převzal sám a výsledný zvuk snad nemohl být plnější. Na tomto místě se také patří vyzdvihnout bubenický um skvělého Wollesena, jemuž třeba ani ne tak vytknout, jako spíš poznamenat, že pokud duo v určitých polohách stavělo na komorním zvuku, mohl Frisellovi poskytnout více prostoru. Pravděpodobně to byl ale záměr avantgardního hudebníka.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Frisellova exhibice se neobešla bez efektů jako častého podlaďování, což působilo až frajersky, delaye a reverbu. Vystoupení mělo dokonce i pár vtipných momentů, třeba když Frisell využil looperu a zrychlený riff použil jako podklad pro Wollesenovo bicí sólo. Závěrem bychom zde rádi uvedli, jak obdivuhodné je, že má Frisell po tolika letech na scéně co sdělit nejen svým vrstevníkům, ale i mladé generaci hudebníků. Tento projekt je ojedinělý, žánrově zajímavý a doufejme, že jsme ho zde neviděli naposled.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.