Bill Frisell a Kenny Wollesen vyprodali Jazz Dock a s publikem cestovali napříč žánry

Pražský klub Jazz Dock ve svých prosklených stěnách letos opět představuje několik vlastních, ale i partnerských cyklů, mezi nimi Saxophone Days, Mladí Ladí Jazz (a jeho sourozence Jazzbit) a Jazz čtyř kontinentů. Právě v rámci posledního zmíněného vystoupili kytarový mág Bill Frisell a jeho dlouholetý bubenický kolega Kenny Wollesen. Že koncert nebude tak docela jazzový, muselo být jasné všem, kdo Frisellovu tvorbu alespoň trochu znají.

Bill Frisell a Kenny Wollesen (napravo) Bill Frisell a Kenny Wollesen (napravo) Foto: Tomáš Feuerstein/musicweb.cz

Bill Frisell má ve svých šestašedesáti letech za sebou neuvěřitelnou kariéru, jednak jako sideman různých interpretů (býval studiovým hráčem společnosti ECM, zaměřující se na jazzová alba), ale i lídr svého tria a kvarteta. Je známý jako spoluhráč Paula Motiana a Joea Lovana. Kenny Wollesen zase proslul v avantgardní sféře, třeba jako člen Sex Mob nebo spoluhráč saxofonisty Johna Zorna.

Přestože Frisell a Wollesen společně koncertují již přes třicet let, je to poprvé, co v duu vyrazili na turné. I v této komorní sestavě se však posluchačům dostalo plnohodnotného hudebního zážitku. Pokud byste ale čekali, že se jednalo o jazz, byli byste na omylu, ačkoli to název cyklu napovídá. Frisell je totiž fanouškem i jiných žánrů, a jak předesílal v rozhovoru pro musicweb.cz (najdete ho zde), těžištěm koncertního programu byly bluesové, folkové a rock´n´rollové kusy s prvky ambientu. Nechyběla ani kytaristova oblíbená píseň In My Life od Beatles i s charakteristickým fugatem a jako přídavek poněkud upravené rhythm changes Oleo.

 

 

Dvojice hudebníků zvolila formu hudebního pásma, kdy jednotlivé skladby navazovaly ať už melodickou, nebo jinou podobností, což umožnil z částí improvizační koncept dua. Volnost ve formě i improvizaci umožnila také absence jiného harmonického nástroje. Frisell občas doprovodnou funkci převzal sám a výsledný zvuk snad nemohl být plnější. Na tomto místě se také patří vyzdvihnout bubenický um skvělého Wollesena, jemuž třeba ani ne tak vytknout, jako spíš poznamenat, že pokud duo v určitých polohách stavělo na komorním zvuku, mohl Frisellovi poskytnout více prostoru. Pravděpodobně to byl ale záměr avantgardního hudebníka.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Frisellova exhibice se neobešla bez efektů jako častého podlaďování, což působilo až frajersky, delaye a reverbu. Vystoupení mělo dokonce i pár vtipných momentů, třeba když Frisell využil looperu a zrychlený riff použil jako podklad pro Wollesenovo bicí sólo. Závěrem bychom zde rádi uvedli, jak obdivuhodné je, že má Frisell po tolika letech na scéně co sdělit nejen svým vrstevníkům, ale i mladé generaci hudebníků. Tento projekt je ojedinělý, žánrově zajímavý a doufejme, že jsme ho zde neviděli naposled.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Blíží se koncert Gregoryho Portera. Zahraje si s ním i Ondřej Pivec

    Dvojnásobný držitel Grammy, americký zpěvák Gregory Porter, bude koncertovat v pražském Foru Karlín. V jeho doprovodné kapele bude mít své místo i český jazzový klávesista a hráč na Hammondovy varhany Ondřej Pivec.

  • Nekompromisní Julian Lage a vyprodaný Jazz Dock

    Lepší zahájení festivalu Jazz čtyř kontinentů jsme si snad ani nemohli přát. Do Prahy totiž poprvé přijel Julian Lage, jeden z nejvýraznějších kytaristů současnosti.

  • Foto: Jazz Dock Orchestra, Jazz Dock, 15. 1. 2018

    Velká událost se konala v Jazz Docku, kde byl představen vlastní bigband Jazz Dock Orchestra pod vedením Jana Jiruchy a Andyho Schofielda. Koncerty Jazz Dock Orchestra jsou pro rok 2018 naplánovány na každé třetí pondělí v měsíci.

  • Mistr klavíru Kenny Barron se chystá na sólový recitál

    Bezkonkurenční schopnost Kennyho Barrona okouzlit diváky svým elegantním hraním, citlivými melodiemi a nakažlivými rytmy je to, co inspirovalo The Los Angles Times, aby ho nazvaly jedním z nejlepších jazzových klavíristů na světě, a Jazz Weekly, aby o něm řekl, že je nejlyričtějším pianistou naší doby.