Biosphere: Hudební odysea v Planetáriu Doporučený

Když se páteční večer 17. února začínaly před holešovickým Planetáriem srocovat hloučky dospělých lidí, bylo zřejmé, že tu nejsou na povinné školní exkurzi. V hlavním sále Planetária se totiž konala série odložených koncertů norského ambientního guru Geira Jenssena vystupujícího pod aliasem Biosphere.

Biosphere Biosphere Zdroj: Petr Hanzel

Biosféra je pojem označující živou vrstvu země, pomyslný obal země sahající od litosféry až do horních částí troposféry, v němž se vyskytují všechny živé organismy naší planety. Pro představitele hudebního žánru, jehož hlavním záměrem je rozbití dichotomie mezi posluchačem a tvůrcem a snaha o distancování se od tvůrčího procesu, je to velice příznačný název. Jako ambientní hudba – která se podle Briana Eno měla stát hudbou našeho prostředí – nás totiž biosféra obklopuje a zároveň jsme její součástí. A byla to právě snaha pokusit se posluchačům nabídnout takto všeobjímající a transcendentální hudební zážitek, která inspirovala produkční tým festivalu Spectaculare v roce 2015 k uspořádání koncert Biosphere s důmyslnou vizuální projekcí v projekční kopuli pražského planetária. Koncept se osvědčil a Spectaculare se tedy rozhodlo na letošním ročníku zopakovat program tří po sobě jdoucích vystoupení doprovázených videoprojekcí.

Vystoupení začalo pozvolně narůstajícími vlnami syntezátorů, při nichž noční oblohu nad hlavami posluchačů protínaly prolétající letadla a následně ji zakryla mračna. Ta záhy vystřídala znázornění souhvězdí, která rotovala a propadala se prostorem za doprovodu mírného beatu a vznášejících se ambientních padů. Biosphere se však nedržel jen na rovině zvukové jemnosti a vlídnosti, dokázal představit i svou ostřejší tvář plnou dunícího a pohlcujícího dronu a tepajících beatů. Ty se ovšem vždy rozplynuly v mlhovinách zvuků, ze kterých se opět začínala formovat nová hudební hmota. Díky tomu působil set silně organicky a po dynamické stránce proměnlivě. Obzvláště působivý dojem poté vyvolávalo spojení hudby s projekcí při kinestetických vizuálních znázorněních, s kterými projekce skutečně nešetřila.

 

 

Geir Jenssen není ovšem jen tvůrcem elektronické hudby, je i nadšencem do zaznamenávání zvuků, ať už přírody nebo lidí, a pod svým vlastním jménem vydává alba tvořená ryze jen terénními nahrávkami z různých koutů světa. Kromě nadnášejících zvukových ploch, dunících basů i minimalistických techno beatů byl tedy jeho set prodchnutý nahrávkami lidského hlasu a různých ostatních zvukových jevů, které zdůrazňovaly snivé rozměry jeho hudby a svým způsobem tak vybízely posluchače k tomu pohroužit se do spánku, v němž samozřejmě člověk vnímá hudbu také, jen v jiných intenzitách a projevech.

Přestože projekce, o kterou se postarala domácí umělecká platfortma INITI byla impozantní a po technické stránce skvěle propracovaná, určitá figurální znázornění, jako již zmíněná souhvězdí nebo létající roje světel, které se spojovaly v lidské postavy, od hudby zbytečně odpoutávaly pozornost a občas bylo jednodušší pohroužit se do poslechu a nechat se pohltit zvukem se zavřenýma očima.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Snění o dálkách a putování nekonečným vesmírem se do elektronické hudební scény promítlo prostřednictvím celospolečenské fascinace vesmírným cestováním vyvolaným prvními lety člověka do vesmíru v 60. letech. V tomto duchu také Biosphere pojal svůj zhruba hodinu trvající set a představil posluchačům průsek svojí tvorbou, v němž zazněly skladby z alb Patashnik, Substrate,L'incoronazione di Poppea a dalších. Při hraní na sebe nijak neupozorňoval a jeho přítomnost v sále jen plnila roli jakési záruky, že tato hudební odysea má svůj start i cíl.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.