Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku Doporučený

Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.

Mad Skillet v Jazz Docku 15. 11. 2017 Mad Skillet v Jazz Docku 15. 11. 2017 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

Čtveřice hudebníků tvořící kapelu Mad Skillet se potkala relativně nedávno na jednom jam session v New Orleans a to, že je toto uskupení opravdu velmi mladé, svědčí i fakt, že prozatím nevydalo žádnou desku. Jak ale zmínil v průběhu večera John Medeski, nemělo by to trvat již moc dlouho. I když by zvučné jméno Johna Medeskiho evokovalo to, že právě on bude leaderem uskupení, nebylo tomu tak. Každý z hudebníků působil velmi svébytným dojmem a z velké části koncert připomínal v tomto ohledu právě spíše jam session, ze kterého kapela vznikla, než klasický koncert. Rozhodně se tedy nejednalo akademický přednes skvělých hudebníků, ba naopak. Navíc stylový záběr jednotlivých muzikantů sliboval pestrý hudební zážitek.

Kromě Johna Medeskiho, který ovládal ať už zvlášť, a nebo i dohromady, místní křídlo a hammondky, byl v podobě dalšího harmonického nástroje na pódiu přítomen i kytarista William Bernard, který je ve zdejších jazzových vodách dosti známý. Naopak další dva členové kapely byli pro drtivou většinu posluchačů zcela novými jmény a to i přesto, že spolu působí v poměrně známé kapele Dirty Dozen Brass Band. Jsou to suzafonista Kirk Joseph a bubeník Julian Addison. Právě přítomnost suzafonu jako basového nástroje dává kapele Mad Skillet velmi netradiční vzezření a to ať už po hudební, tak i optické stránce.

Konkrétně nekonkrétní zvuk suzafonu navíc Kirk Joseph často okořenil octaverem a nebo wah-wah pedálem a to zejména v okamžiku, kdy hrál sólo. Bubeník7 jmedeski jzd 151117 Julian Addison, sympatický, skromný a velmi talentovaný hudebník, pak o svých kvalitách přesvědčil za celý večer mnohokrát a jeho sólo se štětkami rozhodně patřilo k jednomu z vrcholů celého večera.

Koncert jako takový byl rozdělen, jak je už v Jazz Docku zvykem, na dvě části, které byly ovšem velice rozdílné. To, jestli důvod této odlišnosti spočíval v čistě náhodném a nebo promyšleném vývoji večera, a nebo tomu pomohly povzbuzující látky, zajištěné v průběhu přestávky několika účastníky koncertu, je těžké říct, ale faktem je, že první polovina, řekněme dosti zvukově a hudebně tradiční a založená hodně na zvuku Medeskiho hammondek, byla vystřídána částí zvukově a hudebně velmi netradiční. Na pódiu se často děly věci, které hraničily místy až s volnou improvizací. Zejména kytarista Will Bernard a John Medeski využívali velmi netypické zvuky svých nástrojů a sóla hudebníků často probíhala jen ve dvou – zmiňme například úžasně gradované sólo Johna Medeskiho a bubeníka Juliana Addisona. Mnohem odvážnější byl ve druhé polovině i kytarista Will Bernard, který nezapře své hluboké bluesrockové kořeny, ale který s přehledem dokáže hrát i hodně za roh. Koncert kapely končil okolo půlnoci a zanechal za sebou nadšený, téměř zcela zaplněný sál pražského Jazz Docku.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Další kroky kapely Mad Skillet bude patrně velmi zajímavé sledovat a snad povedou opět a co nejdříve i do České republiky.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Historicky první koncert Buddyho Guye se blíží

    Ve čtvrtek 8. listopadu se splní sen všech českých bluesových fanoušků. V Praze vůbec poprvé zahraje kytarista a zpěvák Buddy Guy, jednoznačný úřadující bluesový král, poslední aktivní pamětník rozkvětu chicagského blues na přelomu 50. a 60. let, velký vzor kytarových es Jimiho Hendrixe, Erica Claptona, Jeffa Becka či Jimmyho Page.

  • Paul Brady a Andy Irvine se vrátili o 40 let

    Když se řekne: "Teď vám zahrajeme skladby z desky, kterou jsme nahrávali před čtyřiceti lety...", ihned si posluchač uvědomí, jaká doba mezitím uplynula. Paul Brady a Andy Irvine desku nahráli přesně před 42 lety a nejen ji přijeli živě představit na pražský koncert v rámci festivalu Struny podzimu. Část hudební historie ostrovního Irska tak přemístili alespoň na jeden večer k nám.

  • Foto: Paul Brady a Andy Irvine, Divadlo Archa, 17. 10. 2018

    Jedinečná příležitost se naskytla fanouškům irské folkové hudby v Divadle Archa, kde vystoupili průkopníci tohoto žánru Paul Brady a Andy Irvine a během dvě a půl hodiny trvajícího koncertu zazpívali a zahráli irské tradicionály ve vlastní úpravě i autorské skladby. Z koncertu, který se konal pod záštitou festivalu Struny podzimu a mnoho měst toto uskupení během tohoto miniturné nenavštívilo, vám přinášíme fotoreport.

  • Foto: Jack Broadbent, Toronzo Cannon, Lucerna Music Bar, Praha, 14. 10. 2018

    Říjen je každoročně ročním obdobím, které fandí blues. Ani letos tomu není jinak a fanoušci tohoto žánru se dočkali hned dvoukoncertu v jeden večer. V Lucerna Music Baru zahrál britský předskokan Jack Broadbent a poté Američan Toronzo Cannon s kapelou. Tak rozdílní hudebníci se snad na pódiu sejít nemohli...