Hudbou Franka Zappy byl zahájen festival Prague Proms Doporučený

Ačkoli skladatel Frank Zappa zemřel již před 23 lety, jeho hudba žije dál. Zahajovací koncert festivalu Prague Proms totiž nabídl 18. června v pražském Rudolfinu světovou premiéru vybraných skladeb v podání Českého národního symfonického orchestru a kapely složené z bývalých Zappových spoluhráčů.

Sarah Hicks Sarah Hicks Foto: Jan Malý / Prague Proms

Pořadatelé festivalu Prague Proms si na dobrém dojmu této hudební události dali opravdu záležet. Již zdálky si příchozí mohli všimnout na Rudolfinu rozvěšených praporů se Zappovou podobiznou, po vstupu uvaděči v hippiesáckém oblečení nabízeli žvýkačky zabalené jako joint a v neposlední řadě byla možnost si zakoupit trička, plakáty a nahrávky se Zappovou hudbou. Posluchači sami byli již navíc před koncertem vyzváni, aby přišli oblečeni v dobovém oblečení. Nutno dodat, že atmosféru koncertu v Rudolfinu to příjemně prohřálo.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Výjimečnost této hudební události podtrhla nejen přítomnost České televize, která tento koncert přišla zaznamenat, ale také vzácná návštěva – Diva Zappa, nejmladší Frankova dcera, která se přijela na koncert podívat.

 

 

Ale nyní již k hudbě. Koncertní repertoár byl sestaven tak, jako kdyby ho vybíral sám Frank Zappa. Ten totiž po svých posluchačích v hudbě vždy vyžadoval naprostou pozornost a zkrátka je nešetřil při užívání složitých kompozičních postupů a obratů, v nichž si tolik liboval. První část koncertu se tak nesla v experimentálních a divokých skladbách z různých Zappových období.

Řízení orchestru se chopila americká dirigentka japonského původu – Sarah Hicks. Usměvavá a energická žena si brzy získala sympatie publika svým neortodoxním přístupem, který ovšem nijak nesnižoval její nasazení. Poté, co zahájila koncert skladbou Dupree´s Paradise, se divák musel brzy začít zaposlouchávat do divokých soukolí aranže této skladby z roku 1973. Zappova hudba v sobě vždy obsahovala řadu nevšedních skladatelských prvků, časté změny temp a skoků z pomalých do rychlých a někdy až disharmonických poloh.

Na koncertě došlo i orchestrální podání skladeb složených na syntezátoru Synclavier

V tomto duchu se drželi aranžéři koncertního repertoáru zappovské tradice a posluchače rozhodně nešetřili. Jakkoliv tak byla již první skladba experimentálně pojata, překonaly ji i následující dvě skladby – While You Were Art II (z desky Jazz from Hell), která se dočkala světové premiéry transkripcí a aranží z původní podoby, kdy ji složil a nahrál Frank Zappa sám na syntezátoru Synclavier, a Bogus Pomp (z desky Orchestral Favorites z roku 1979), již dirigentka Sarah Hicks představila jako nejtěžší skladbu večera.

Diváci se tak dočkali kromě divoce znějící skladby i řady pozoruhodně užitých divadelních prvků – od výstřelu signální pistole až po zvuky fistule, načasovaného smíchu symfoniků, nečekaných pauz a skoků. Zde dostali posluchači asi nejvíce zabrat a lidé, co neznali Zappovu tvorbu, si tak možná v tu chvíli říkali, kde se to vlastně ocitli. Po této složité kompozici sympatická dirigentka oznámila, že před pauzou odmění posluchače odlehčenějším kouskem – písní G-Spot Tornado, kterou Zappa rovněž složil na Synclavier, ale kterou zároveň ještě i on stihl za svého života v roce 1992 zahrát v orchestrální podobě s tělesem Ensemble Modern v rámci projektu Yellow Shark.

 

 

Co bylo snadné na Synclavieru, to bylo těžší převést pro živé těleso. Český národní symfonický orchestr se s tímto kouskem vypořádal se ctí a veselá a rytmická skladba tak divákům ulevila na chvíli od šílených předchozích experimentů. Zároveň touto skladbou byla zakončena první půle koncertu.

Ta druhá byla zahájena opět v jiném duchu – v podání kapely složené z bývalých Zappových hudebníků. Za klávesy zasedla skutečná legenda – klávesista Ian Underwood z původního obsazení Mothers of Invention (a zároveň manžel Zappovy vibrafonistky Ruth Underwood), baskytarista Scott Thunes, který proslul divokými tanečními a pohybovými kreacemi v rámci koncertní show v 70. a 80. let, kdy se Zappou vystupoval. Bubeníka Joea Traverse a kytaristu Jamieho Kima čeští posluchači mohli vidět naživo při dříve uskutečněných koncertech projektu Zappa plays Zappa, s nímž se přijel dvakrát Dweezil Zappa.

Druhá polovina se nesla v melodičtějším duchu, kdy byla zahájena písní RDNZL z roku 1972, opravdový test virtuozity pro hudebníka, který ale kapela s přehledem zvládla. Po něm si střihl příjemné klavírní intro a tedy i sólový part zároveň Ian Underwood. Vystřídal ho nádherným bicím sólem a úvodem písně The Black Page Joe Travers, jenž tak potvrdil Frankova slova svému synovi Dweezilovi, když ho přijímal do kapely: „Teď máš opravdového bubeníka." Píseň Black Page #1 celkově patří k jedněm ze Zappových nejslavnějších a nejpopulárnějších kousků už pro nevšední bubenické intro.

 

 

Kapelová část večera byla zakončena takřka valčíkovou verzí písně Marqueson´s Chicken. Po ní nastoupil opět orchestr, který již společně s kapelou potěšil posluchače majstrštykem The Dog Breath Variations/Uncle Meat ze stejnojmenného Zappova filmu. Druhá polovina se nesla celkově v klidnějším a melodičtějším duchu jako odměna pro ty, co zvládli náročnou první půli. Ve společné sestavě kapely a orchestru došlo i na dva kousky, které Frank Zappa přearanžoval a zpracoval s tělesem Ensemble Modern – písně Moggio a Strictly Genteel. Večer poté završila jedna z nejslavnějších Zappových skladeb – Peaches en Regalia. V podání orchestru a zkušené kapely důstojná a dojemná tečka za tímto výjimečným koncertem v Rudolfinu.

Publiku, orchestru i kapele vzdala hold nejen usmívající se Sarah Hicks, ale i Zappova dcera Diva, která samým dojetím nemohla téměř mluvit, přesto poděkovala jak kapele a orchestru, tak i publiku. Dojemný konec koncertu si v paměti odnesli všichni přítomní, a kdo vydržel do konce, rozhodně nelitoval, neboť výběr skladeb a zpracování patřil opravdu k unikátním hudebním zážitkům, na které se jen tak nezapomíná.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncerty tradiční romské hudby na festivalu Khamoro

    Jubilejní ročník festivalu Khamoro představí současnou i tradiční romskou kulturu během intenzivního týdne plného hudby, tance, divadla, a dalších akcí od 27. května do 2. června v Praze. Mezi hosty nechybí velká jména romské kultury, výrazné a inspirativní osobnosti mezinárodního renomé. Divadlo La Fabrika ve čtvrtek 31. května a v pátek 1. června hostí koncerty tradiční romské hudby – vystoupí maďarští EtnoRom & Friends, španělští Alba Heredia Flamenco Company, makedonští Kočani Orkestar, ruská Podkova schast'ya, portugalští Ciganoś D´Ouro a Mahala Rai Banda z Rumunska. Domácí romskou scénu bude prezentovat All-Star Band složený z nejlepších českých hudebníků.

  • Soutěžte o 2x1 lístek na koncert All-Star Gypsy Jazz

    Jubilejní ročník festivalu Khamoro představí současnou i tradiční romskou kulturu během intenzivního týdne plného hudby, tance, divadla, a dalších akcí od 27. května do 2. června v Praze. Mezi hosty nechybí velká jména romské kultury, výrazné a inspirativní osobnosti mezinárodního renomé. U příležitosti jubilea je připraven výjimečný program, k jehož vrcholům bude patřit koncert tří největších světových hvězd gypsy jazzu – tria All Star Gypsy Jazz 28. května v divadle Hybernia. Stochelo Rosenberg z Nizozemska, Angelo Debarre a Tchavolo Schmitt z Francie se naposledy sešli před více než deseti lety v newyorské Carnegie Hall a nyní máte možnost soutěžit s redakcí musicweb.cz o lístky na tento koncert!

  • Gregory Porter: Sametový hlas starých časů

    Zpěvák Gregory Porter, který svou kariéru nastartoval až ve středním věku, vystřelil jako nová jazzová hvězda na výsluní. Pro české publikum již tento fenomenální hudebník není neznámou veličinou. A nyní vystoupil ve velkém prostoru Fora Karlín s pětičlennou kapelou, ve které působí i jeden Čech - hráč na Hammondovy varhany Ondřej Pivec.

  • Foto: JoJo Mayer & Nerve, Jazz Dock, Praha, 23. 4. 2018

    I přes zpoždění koncertu z důvodu vykradení dodávky na cestě ze Slovenska se koncert uskutečnil v pozdější večerní dobu ale nedočkaví diváci se i tak dostavili do klubu Jazz Dock na švýcarského bubeníka JoJo Mayera a jeho kapelu v rámci festivalu Drum Days. Podívejte se na fotoreport.