Marcus Miller zaslapoval v Roxy Doporučený

Úplně natřískané pražské Roxy v neděli 26. dubna zažilo večer virtuozních baskytaristů a také velice pochybného zvuku. Naštěstí zásadní byl nakonec dojem ze skvělé muziky.

Marcus Miller a Mino Cinelu při koncertě v pražském Roxy Marcus Miller a Mino Cinelu při koncertě v pražském Roxy Foto: Petr Hájek/musicweb.cz

Pokud bude v Dlouhé ulici fronta, zdá se příznačné, že bude také dlouhá. A opravdu byla. Zájem o pondělní koncert v součinnosti s patrně mírně neodhadnutou situací pořadatelů se projevil asi 200 metrů dlouhým zástupem, kteří chtě nechtě musel několik desítek minut postát. Ti, kteří na pondělní koncert dojížděli na poslední chvíli, nakonec nemuseli moc spěchat, na druhou stranu toto zdržení řadu návštěvníků připravilo o předkapelu onoho večera, kapelu Quattro Formaggi, soustředěnou okolo špičkového českého baskytaristy Michaela Krásného. A to byla bohužel velká škoda.

Po úvodních 45 minutách, které patřily právě kapele Quattro Formaggi, proběhla poměrně rychlá přestavba pódia, sál se ponořil do tmy, a všechno začalo. Věkový průměr muzikantů tento večer "kazili" pouze Marcus Miller a také známý perkusista Mino Cinelu, který stejně jako Miller spolupracoval s Milesem Davisem. Pokud by tito pánové na pódiu nestáli, věkový průměr celé kapely by rozhodně nepřesáhl 30 let. Nutno ale říct, že věk rozhodně nebyl pro tyto muzikanty žádný limitující faktor.

Marcus Miller se, podobně jako třeba kdysi Miles Davis, obklopuje mladými muzikanty, zejména studenty z Berklee. Pro řadu návštěvníků se stal hvězdou večera zejména 27letý saxofonista Alex Han. Naprostá přesvědčivost, dokonalá technika a především smysluplná a krásně melodická sóla byla ozdobou večera a nezáviselo na tom, jestli má Han v ruce (či puse) altku, a nebo sopránku. Druhým členem dechové minisekce byl Marcus Miller 2015 013042trumpetista Maurice Brown, jehož výkon byl ale občas poněkud rozporuplný. Zejména zpočátku nebylo možné přeslechnout jeho problémy s laděním. Je však otázka, do jaké míry se na jeho výkonu a herní pohodě nepodepsala právě kvalita zvuku (zcela jistě zpočátku zapříčiněná i absencí zvukové zkoušky).

Kytarista Adam Agati patřil toho večera k nejintrovertnějším mužům na pódiu, ale to rozhodně nevadilo. Kytara má v Millerově hudbě důležitou úlohu a Agati je rozhodně muž na pravém místě. Jeho gradující sóla, zejména pak to první, byla nezapomenutelná a právem budila u publika velký ohlas. Těžko si představit Millerovu hudbu bez rytmiky. Bubeník Louis Cato (v Praze byl vloni například se Scofieldovým Überjamem) hrál jako ďábel a po jeho pravé ruce mu asistoval "šaman" Mino Cinelu na konga, triangl (se kterým mimochodem umí zacházet jako málokdo) a jiné perkuse. V našem výčtu už kromě Marcuse Millera chybí pouze klávesista Kris Bowers, který odzbrojoval naprosto dokonalým timingem v sólování a bez nadsázky tvořil další naprosto přesnou rytmickou sekci. Škoda jen, že zvuk jeho kláves byl, mírně řečeno, velice zvláštní, asi tak, jako když se klávesy nepustí do sterea. V druhé polovině koncertu se při jednom z jeho sól dokonce ozývalo nepříjemné praskání.

Všechny tyto výše zmíněné muzikanty dirigoval muž uprostřed – Marcus Miller. Ten byl tím, který rozdával povely a celý koncert řídil, ale na druhou stranu nechával všem absolutní volnost ve vyjádření a nijak na sebe nestrhával pozornost. Ačkoli i jemu se nevyhnuly problémy se zvukem, milovníci slapu si přišli na své. A slapovat, to on umí. Kromě baskytary ovládá obstojně také zpěv a přibližně v polovině koncertu dokázal, že mu nejsou cizí ani dechové nástroje – konkrétně basklarinet.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Ačkoli je Marcus Miller virtozní hráč, jeho hudba stále slouží hudbě a ne jeho virtuozitě. Jeho koncert se rozhodně stal jedním z vrcholů festivalu Mladí ladí jazz.

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 17. 11. 2017

    Druhý večer bluesového festivalu byl opět skvělý! Pořadatelé nám i tentokrát nachystali pořádnou porci dobré muziky - zahájení patřilo „starým známým“ Slovak Blues Project a po nich následovala nepřehlédnutelná a zatím jediná bluesmanka Bex Marshall s Blues Bandem. Řádnou porci jazzu nám naservíroval skvělý John Medeski’s Mad Skillet a všechny zde zaujal suzafonista Kirk Joseph. Zac Harmon se svojí kapelou předvedli parádní pódiovou show a poslední vystoupení tohoto večera patřilo foukačkářům – Blues Harp Explosion feat. Billy Branch, James Harman a Magic Dick. Na závěr se všichni vystupující opět sešli na pódiu a zcela netradičně pokračovali v jam session.

  • Foto: Blues Alive, Dům kultury, Šumperk, 16. 11. 2017

    Hlavní hvězdou čtvrtečního večera a i letošního Blues Alive byl bezpochyby Jonny Lang. Ale začněme od začátku. Hned na úvod návštěvníky přivítal ve foyer živelný Band of Heysek (CZ). Na pódiu zahájil festival britský rocker Phil Shoenfelt & Southern Cross a po něm polská kapela Nočna zmiana bluesa s charismatickým foukačkářem Slawkem Wierzcholskim, kteří v Šumperku nebyli poprvé a předvedli publiku skvělou show. Následovalo americké trio Nick Schnebelen Band a po něm již Jonny Lang. Musím přiznat, že oproti poslechu jeho hudby, je koncert zcela jiné kafe! Strhující, dynamický zpěv a skvělá hra na kytaru nenechaly nikoho v klidu! Všichni si tento první večer bluesového festivalu skvěle užili!

  • Soutěžte o 3x1 lístek na Vánoční Respect festival

    Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl známý jako soukous či konžská rumba však není jediným reprezentantem hudby tohoto kraje. Konono No. 1 je první kapelou, která vystoupí na Vánočním Respect festivalu 8. prosince od 19 hodin v Paláci Akropolis spolu se skupinou Disciplin A Kitschme, která navazuje na stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény. Pojďte s redakcí musicweb.cz soutěžit o volňásky na tuto vánoční party!

  • Hrát na suzafon je jako chodit aneb Mad Skillet v Jazz Docku

    Právě tak, jak stojí v úvodním nadpisu, charakterizoval hru na tento zajímavý nástroj Kirk Joseph, suzafonista kapely Mad Skillet aneb v překladu Šílené pánvičky, která vystoupila v Jazz Docku.