Noční pták zavítal do brněnského Cafe Kunst

Viděli jsme, a tedy mohli si nejenom představovat, co vězí za zvuky dvou bicích soustav, roletofonu, kontrabasu a upravené elektrické kytary, mikrofonů a možná i něčím dalším. Ač všichni performeři, ne každý to zvládl střízlivý. Mluví se o duu Noční pták a jeho hostech, multiinstrumentalistce Jennifer de Felice a hudebním básníku Ivanovi Palackém, ale vlastně tak trochu i o rozličném publiku. Takový byl večer 7. listopadu v Cafe Kunst ve zvýšeném přízemí sídla Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity na Janáčkově náměstí v Brně.

Noční pták Noční pták Zdroj: oficiální web

Zdeněk Konopásek usedl starostlivě a disciplinovaně k bicím jako první a poté téměř všichni členové vystupujícího ansámblu. Začalo se něco po osmé, za okny a v pozadí křovin ladil červený neon kabaretu s některými (ne)hudebními nástroji Ivana Palackého. Hudba tohoto večera oproti nahrávkám působila živěji, ale nebylo to pouze tím, že byla živá. Bylo to především hosty, kteří vizuálně a nápaditě provedli vklady do toho, co posluchač již mohl čekat. Kontrabasistka využila téměř každé plochy a hrotu na svém nástroji, posazený básník i židle, na které seděl.

Čtěte také: Alternativa Festival představí současný jazz i experimentální tvorbu

Až na Konopáska se „dotkli" mikrofonu všichni účinkující, avšak de Felice pouze osobitým rapem či mluveným slovem. Možná by se její repliky k nahraným hlasům holými větami uvozující myšlenky daly nazvat jako součást více či méně improvizovaného rozhovoru. Mluvilo se přitom o vědě, mluvilo se anglicky, avšak zpívalo se česky. Několikrát zaznělo „Are you sleepy?" (Jste/jsi ospalý) a odpověď několikrát zněla „maybe" (možná), více však „yes", tedy ano.

Publikum tvořené převážně sociology a hudebními teoretiky ale nebylo ospalé. Naopak, bylo bdělé, mnozí se rozpohybovali v rytmu jakoby afrického šamanstva či zvuků džungle, až jednomu vyklouzla sklenice z rukou... Sálkem Kunst kolovaly oříšky, asi aby si účastníci připomněli život na zemi za kvílení i lahodného prozpěvování proměňujícího se ptáka či ptactva. Chvílemi snad posluchače napadalo: je tohle ještě součást duševního očištění?

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 


Místy zřetelně ano, místy nezřetelně ne. Určitě to byla očista především pro hlavní protagonisty. Přes to všechno posluchač odešel z velké míry obohacen i oblažen.

 

:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Ben Poole Band, Bounty Rock Cafe, Olomouc, 20. 9. 2018

    Mladý britský kytarista a zpěvák Ben Poole zazářil v olomouckém klubu Bounty Rock Café. Jeho blues, prošpikované tvrdým rockovým přístupem a virtuózní kytarovou technikou nadchlo všechny příznivce této hudby. Koukněte na fotky z klubu, kterými jsme se snažili zachytit skvělou atmosféru koncertu.

  • Joe Bonamassa spasil bluesrockovou scénu

    Kytarista, skladatel, textař a zpěvák. Hudebník každým coulem Joe Bonamassa už má na kontě 13 studiových alb a to je mu teprve 41 let. Sám novou desku Redemption považuje za velmi ambiciózní počin, což na 12 autorských skladbách dokazuje více než dostatečně. Odklání se od svých starších desek, nebo pokračuje ve své započaté cestě?

  • Skupina Soft Machine Legacy připomněla kořeny progrockové hudby


    Takřka utajená akce, ne moc mediálně viditelná, i tak si ale našla řada příznivců kompozičně složitější rockové hudby čas, aby zašla na koncert hudebníků, kteří dnes připomínají odkaz legendární prog-art rockové kapely Soft Machine.

  • Foto: Soft Machine, Palác Akropolis, Praha, 18. 9. 2018

    Prohlédněte si fotografie z koncertu britské jazzrockové formace Soft Machine, který se odehrál v pražském Paláci Akropolis. Kapela zde vystoupila v sestavě John Etheridge (kytara), John Marshall (bicí), Theo Travis (saxofon, flétna, klávesy) a Roy Babbington (baskytara).