The Dead Daisies nadchli vyprodaný Lucerna Music Bar Doporučený

The Dead Daisies se do ČR vrátili už poněkolikáté. Díky své nezvyklé činorodosti si tu stihli nadělat tolik fandů, že pro ně nebyl problém vyprodat Lucerna Music Bar. A v k prasknutí narvaném klubu předvedli show hodnou opravdových mistrů svého oboru. Aby také ne, vždyť tihle chlapíci už mají v zádech počet světových turné a arénových vystoupení s těmi největšími hvězdami. Rokenrol mají v malíku a na stará kolena si prostě jenom dělají radost. A také nám.

Vzácná chvíle, kdy John Corabi půjčil mikrofon Dougu Aldrichovi. Vzácná chvíle, kdy John Corabi půjčil mikrofon Dougu Aldrichovi. Foto: Petr Hájek/musicweb.cz

Večer zahájila švédská dívčí čtveřice Thundermother. A když říkám dívčí, nemyslím tím žádné křehotinky. Tyhle dámy jsou totiž už od pohledu ranařky a jejich muzika je hodně peprným mixem AC/DC a Motörhead. Navíc je podávána s koňskou dávkou energie. A protože songy jako We Fight For Rock N Roll jsou patřičně chytlavé a báječně zapadají do hudební nálady večera, celý klub je rychle na nohou a čtyři dračice jsou po skončení asi pětačtyřicetiminutového setu do zákulisí vyprovázeny aplausem.

Půda je tedy připravena dokonale, takže The Dead Daisies zbytečně nezdržují a po krátkém intru nastupují na scénu. A hned je vidět, že si večer budou užívat minimálně stejně jako ti pod pódiem. Long Way to Go je parádní volba pro otevírák, písnička má odpich, a jako všechno od téhle party, je extrémně posluchačsky přívětivá. Díky kulatému pódiu je ze všech stran na dění na scéně krásně vidět a všichni členové sestavy mají dost prostoru. Mezi vystupujícími a fanoušky navíc není vůbec žádná překážka a první řada tak má slavné hudebníky doslova na dosah. Brian Tichy není za hradbou bicích ukrytý, jak to někdy bývá, ale naopak nade všemi vyčnívá. Pokud jste příznivci bubenických sól, nebudete zklamáni. Tichy má totiž kromě techniky v malíku i šoumenství, takže dokáže zpravidla nudnou mezihru, kdy se vyčerpaní hudebníci občerstvují v zákulisí, proměnit v poutavou podívanou, kterou hltá celý sál.

V sestavě pro tento večer chybí kytarista David Lowy, jehož musel na poslední chvíli zastoupit Yogi Lonich (Buckcherry, Chris Cornell), ale v žádné chvíli bych nepoznal, že se jedná o náhradníka. Kromě toho, že je skvělým muzikantem, působí po celou dobu nesmírně pohodářským dojmem, čímž do celkového obrazu večera zapadá jako správně zvolený kousek puzzle. Baskytarista Marco Mendoza a kytarista Doug Aldrich jsou zkrátka a dobře neskuteční profíci. Užívají si každou minutu na pódiu a zjevně se báječně baví. Aldrich je navíc opravdovým mistrem kytarových sól. A pak je tu John Corabi, se svojí vizáží hipíka, v němž The Dead Daisies našli dokonalého frontmana. Skvěle zvládá nejenom zpěv, ale i práci s publikem, jež mu patřičně zobe z ruky.

 

 

Základem muziky The Dead Daisies je hard rock. Takový ten původní, propocený, bez kudrlinek. Není důležité, jestli zrovna hrají nějaký vlastní kousek, nebo jeden z nepřeberného množství coverů. Jednotlivé písně totiž při tomto vystoupení nejsou zase tak důležité. The Dead Daisies čerpají hodně ze sedmdesátých let, ale nemají problém sáhnout i po Iron Maiden, když se to hodí. Díky svému nezměrnému muzikanství dokážou nastolit při koncertu tu pravou atmosféru. Je prostě neskutečné sledovat, jak jim to společně báječně šlape, jako by to vlastně všechno bylo strašně jednoduché. Ten pocit, že jste na jedné velké party, kde se všichni znají a klepou si nohama do rytmu, vás pohltí a ať už ty písničky znáte, nebo ne, koncert neskutečně rychle uteče. Na scéně se neodehrává žádný souboj přebujelých eg, ale spíše hodina a půl jamování party starých známých. A kluby, kde interakce s publikem je přece jenom mnohem těsnější a živelnější, se pro ně hodí mnohem víc než velké arény.

The Dead Daisies nebudou přepisovat historii hudby. Na jejich vystoupení se nebude vzpomínat jako na životní zážitky. Ale přesto na ně bude vždy chodit spousta lidí. Protože jsou to mistři svého oboru a zároveň prima chlapi. A takových už je dnes pomálu. Fotoreport z akce naleznete zde.

Setlist The Dead Daisies: Long Way to Go, Mexico, Make Some Noise, Song and a Prayer, Fortunate Son (Creedence Clearwater Revival cover), We All Fall Down, Lock 'n' Load, Last Time I Saw the Sun, Join Together (The Who cover), All the Same, With You and I, Mainline, Helter Skelter (The Beatles cover), We're an American Band (Grand Funk Railroad cover), Midnight Moses (The Sensational Alex Harvey Band cover)

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Foto: Masters of Rock 2017 - ohlédnutí za 2. dnem

    Druhý den mě donutili Wind Rose trochu si přivstat. Nebyl jsem tam pak celý den, ale můžete se podívat na fotky z většiny koncertů druhého dne. 

  • Foto: Masters of Rock 2017 - ohlédnutí za 1. dnem

    Z velkých festivalů se vám pokoušíme přinést i druhý fotoreport, focený z davu. Něco pro vás máme i nyní. 

  • Na Keltské noci v Plumlově poprvé zahráli Wolfarian. Kapely si přijel poslechnout i Babiš

    V plumlovském kempu Žralok nedaleko Prostějova se odehrál šestnáctý ročník festivalu keltské hudby Keltská noc. S tradičními irskými písničkami přijela kapela Sliotar, bretaňské melodie přivezli Bran. O kotel pod pódiem se postarali maďarsko-rumunští Selfish Murphy a poprvé na Keltské noci zahrála brněnská kapela Wolfarian, která se od června chlubí novou zpěvačkou Hanou Hrubešovou. Popít s „Kelty" medovinu a poslechnout si hudbu přijel i bývalý ministr financí Andrej Babiš.

  • Frontman kapely Linkin Park, Chester Bennington, spáchal sebevraždu

    Frontman kapely Linkin Park Chester Bennington zemřel v pouhých 41 letech. Během svého života si prošel mnoha těžkými životními zkouškami, byl závislý na alkoholu a drogách, v mládí byl dle jeho slov zneužíván. Nicméně se neodmyslitelně společně s Linkin Park zapsal do nu-metalové historie.