Vytisknout stránku
09.10.2014 17:00

Slepá zuřivost Accept se valí na Zlín

Legendární metalová úderka Accept v Čechách vystupuje často a ráda. Tentokrát se parta okolo kytaristy Wolfa Hoffmanna představí 25. října ve zlínské hale Euronics.

Zdá se, že po svém úspěšném comebacku v roce 2010 jsou Accept k neutahání. V srpnu vydali již třetí desku s názvem Blind Rage a podle kritiky i fanoušků se znovu jedná o trefu do černého. Obecně panuje vzácná shoda v názoru, že staří pardálové opět ukazují těm mladým, jak se to má dělat. A jelikož desku je třeba patřičně podpořit naživo, Accept se vydali na další světové turné, v jehož rámci se 25.října představí i v obuvnické metropoli.

 

 

Připomeňme ještě, že historie táhle bandy sahá až do roku 1968, kdy v německém Solingenu zpěvák Udo Dirkschneider a basák Michael Wagener zakládají kapelu nazvanou Band X. Z té postupně vykrystalizuje první sestava Accept. Na profesionální dráhu se již s fenomenálním kytaristou Wolfem Hoffmannem vydává až v roce 1976. O tři roky později vychází první album Accept. Světový úspěch přichází o čtyři roky později s deskou Balls to the Wall. Hoffmannovy dravé a chytlavé melodie načichlé vážnou hudbou a kombinované s Udovým charakteristickým chraplákem si snadno podmanily posluchače.

Následující nahrávka Metal Heart je považována za tvůrčí vrchol téhle party. Po albu Russian Roulette v roce 1987 se Udo vydává na sólovou dráhu a Accept čeká ústup ze slávy, zaviněný i zdravotními problémy bubeníka Stefana Schwarzmanna. Accept to zkoušejí s novým zpěvákem Davidem Reecem, poté i s navrátivším se Udem, ale nakonec se v roce 1997 rozhodnou pokračovat každý sám. V roce 2005 se sice stará sestava vrátí na úspěšné festivalové turné, ale Udo odmítá jakkoliv dále pokračovat. Accept to tedy zkusí opět s nový pěvcem, američanem Markem Tornillem. A světe div se, slaví obrovský úspěch.

Accept se tedy ve Zlíně představí v této sestavě:

Wolf Hoffmann – kytara
Peter Baltes – basa
Herman Frank – kytara
Stefan Schwarzmann – bicí
Mark Tornillo – zpěv

Poslední od Jirka Mimra