Top Ten muzikantů všech dob. Slyší na to lidé?

Chcete přece znát jméno nejlepšího bubeníka, kytaristy nebo klávesisty? Top 10 Guitarists Of All Time, Top ten Bass Guitarists Of All Time. Fenomén „Top ten všeho a všech časů“ válcuje internet, a pozor – nikdy to neskončí!

Victor Wooten v Paláci Akropolis 2. května 2014 Victor Wooten v Paláci Akropolis 2. května 2014 Foto: Jakub Macháček/musicweb.cz

Deset nej a nej

Jakkoliv mohou všelijaké top ten listy čehokoliv vyvolávat vášně či být naopak nezajímavé, jsou, byly a budou. Ano, jistá dávka rezervovanosti v rámci víry v jejich obsah je namístě, notabene v odvětvích diskutabilně měřících měřitelné jen těžko. Holt rekordní délku skoku do dálky jde přiznat určitě objektivněji než titul nejlepší hudebník hrající na ten nebo onen nástroj. Nicméně možná, že právě navzdory tomu žebříčky existují. Lidé je prostě milují, jsou přirozenou součástí našeho bytí, soutěživosti. Žijí tu s námi více či méně kryté pelem rčení „na každém šprochu pravdy trochu“. Byť uznávám, šproch není v tomto případě úplně přesný termín, a to i vzhledem k jeho šíření ústním podáním mezi drbajícími. Avšak, nějaká podobnost se určitě najde. V právě žité on-line digitální době se „top ten všeho“ těší větší oblibě než kdy předtím. Po najetí na kanál YouTube Vás bombardují hodnocení snad z každé oblasti lidského počínání, nejen. Hudbu samozřejmě nevyjímaje. Zatím nevíte, kdo kdy zahrál nejlepší srdceryvné sólo na triangl? Jestli to někdo doposud neurčil, jistě se časem dočkáme.

Není seznam jako seznam

Rozhodně však nejde různým „pořadníkům“ upřít minimálně charakter průzkumu oblíbenosti. Existuje jich spousty, v neustále rostoucím pel melu lze nalézt „to své“, ale i „posloupnosti“ snažící se o objektivnost. Ty na YouTube často vznikají doma na koleni a odrážejí postoje a vkus svých tvůrců. Jsou ale i erudovanější, resp. opírající se o názor většího vzorku lidí. Žebříčky, jež pak také ovlivňují další popularitu hodnocených, totiž většinou vznikají na základě anket veřejnosti, ale třeba i samotných hudebníků. Jasně, i ty budou odrážet vždy hlavně subjektivní názor oslovených, avšak k metě nedostižné objektivity to budou mít asi přece jen o něco blíž. Nebo právě naopak?

Moc zveřejněného

Oblíbenost anket znamenala vyšší prodejnost hudebních magazínů ještě před nástupem popularity platforem podobných jmenovanému kanálu. Vkládání podomácku vyráběných videí na internet je logickým pokračováním v tom, co můžeme a především chceme. Mají tyhle seznamy vliv například na následnou poslechovost? Obecně určitě, a to jednoduše skrze „proklikovost“. Nejde jen o YouTube, i hudební magazíny se přesouvají na internet. Jimi zveřejněná pořadí pak většinou odkazují na videa s umístěným interpretem opět na YouTube. Síla informace ze zveřejněných anket pak umí ovlivňovat původně nezúčastněného.

Hudebními publicisty obecně přijímaný názor, že známý americký časopis Rolling Stones svými anketami výrazně zasáhl do vývoje populární hudby, platí tedy za logický. Samozřejmě, že záleží i na popularitě daného média, které anketu vypisuje. A je jasné, že dle čtenářské obce daného plátku lze i, alespoň částečně, předpovídat výsledky. Na druhou stranu i zde nebývá nouze o překvapení. Zrovna tak jako mnozí politologové po volbách nevěřícně kroutí hlavou nad jejich výsledkem a před kamerou se snaží vysvětlit odchylku od své predikce, tak i ankety dokáží překvapit. Například zmiňovaný prestižní magazín Rolling Stones je obecně vnímaný spíše coby rockový časopis. O to víc překvapivě může působit anketní umístění například i jazzových hudebníků. Konkrétně budiž zmíněná třeba anketa z března 2011. V deseti nejlepších baskytaristech viděli čtenáři osobnosti známé z rockové hudby, ale i hráče Jaca Pastoriuse a Victora Wootena, kteří s rockovým mainstreamem mnoho společného nemají. Anebo jde o nepřekvapující informaci? Možná ano, tito interpreti jsou pro svou techniku a inovativní způsob hry známí za hranicí běžně používaných škatulek. Dejme tomu, tedy, i to bývá kouzlem anket – co jednoho překvapí, druhého nikoliv.

 

 

 

Ve všelikých diskuzích, rozhovorech a článcích, bývá hojně skloňovaný žebříček vzešlý z dílny Rolling Stones v roce 2003. Oproti většině ostatních jde v tomto případě celkem o unikát, nikoli pouze rozsahem projektu. Zaměření zde padá na hodnocení alb. Ta seřadila do top ten 500 skupin a skoro 300 oslovených hudebníků a kritiků. Ve výsledku vznikl zajímavý přehled, odrážející pohled na hudební díla soudobých či nedávno soudobých umělců umělci a odborníky. Je pak na každém, do jaké míry se s výsledkem ztotožní. Někteří k němu přistupují opatrněji, jiní zase patří spíše k těm, pro které platí, že co je psáno, to je dáno. Rozsáhlost projektu dala prostor i ke knižnímu zpracování ankety. Stejnojmenná kniha vyšla v roce 2004.

Domácí vody

I v naší kotlině popsaný trend frčí. Hlasuje se o sto šest a výsledky jsou samozřejmě přetřásané stejně, ne-li více srdnatě. Ankety nebo žebříčky vztahující se v rámci hudby k tomu či onomu, posílají do světa hudební magazíny, webové stránky rádií i platformy muzikou se prioritně nezabývající. Ani Youtube příspěvky od našinců nezůstávají pozadu. Opravdu ostrý guláš je pak složen z pořadí třeba nejlépe placených muzikantů, vylovit jde ale i nejlepší „přeceňované“ kytaristy nebo nejlepší český kytarový riff.
Například posledně zmiňovaná položka, tedy „nejlepší český kytarový riff“, dokazuje přinejmenším zajímavost, kterou lze skrze žebříčkování „zažít“. V anketě zpravodajského portálu idnes.cz, ze září 2014, se na prvním místě umístil riff z písně Traktor od Visacího zámku a na druhém ten z Planeta Hieronyma Bosche II, od Progres 2. Žebříčky jednoduše bourají i hranice hudebních škatulek, sbližují posluchače a vytváří z naší planety lepší místo pro život. Nevěříte? Věřte. A co vy, čtenáři Musicwebu – zpřeházeli byste trochu příčky v nějakém tom pořadníku?

Napsal(a):

Zanechat komentář