×

Varování

JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 83
Vytisknout stránku
05.12.2012 13:00

CD: Na nové desce skupina B4 zavítala i do popových vod

Není pop jako pop. Spekulace na téma existence kvalitního popu prolomili hudebníci z B4 svým experimentem, kterým dokazují, že i pop lze dělat nekomerčně, zajímavě a poslouchatelně.

Kapela B4, která byla v loňském roce odměněna cenou Vinyla, přichází opět rozbouřit usedlé hladiny české hudební scény. Ohledně nové desky nazvané Lux Oxid panovalo mnoho otazníků. A třeba i právě proto, že po předchozím skvělém Didaktik Nation Legendary Rock skupina již na podzim naznačila, že její nové album bude popověji zaměřené.

Hudebně alternativně zaměřená skupina, vedená charismatickým kytaristou Tomášem „Federselem" Procházkou, odjakživa ráda vařila své hity s využitím analogových nástrojů, ruchů a zvuků různých přístrojů, čímž získávala zajímavé možnosti obohacení svých groovových melodií. A přestože se většinou stavěla do instrumentální role, čas od času oživila svoji tvorbu i zpívanými kousky.

Přečtěte si také o společné freakoutové desce Tomáše Procházky a Pasi Mäkely

Kromě základní sestavy skupiny, kterou tvoří kromě zmíněného Tomáše Procházky bubeník Leoš Kropáček, baskytarista Karel Žďárský a klávesista David Freudl, získalo pozvání na Lux Oxid i několik zajímavých hostů. Na desce se tak podíleli kytarista a hráč na banjo Theodor Kohout, pozounista Jan Jirucha a samozřejmě nemohl chybět ani oblíbený Federselův spolupracovník, svérázný finský kytarista a zpěvák Pasi Mäkelä, se kterým na počátku tohoto roku vydal společnou desku. Na Lux Oxid tentokrát obohatil melodie Béčtyřek tento freakoutově ulítlý umělec doslova satanskými popěvky.

 

B4 umějí tvořit hudbu takovým způsobem, že je jejich rukopis a zvukový základ naprosto rozpoznatelný a těžko zaměnitelný. Tomáš Procházka a jeho souputníci opět vsadili ve svých písních na míchání stylů. Na Lux Oxid je tento trend možná ještě výraznější než na předchozím Didaktiku, neboť zde se kromě noisových, psychedelických, jazzových a krautrockových postupů dočkáme i přesahů do country, folku a popu. A co je na tom úžasného? V podání novoborské kapely vše sedí pohromadě a působí jednolitě a přirozeně, čímž Béčtyřka dokazuje, že právem patří mezi jednu z nejzajímavějších českých skupin.

01 B4 2012 12 04K dosažení správně syrového a svébytného kurzu neváhá využít Tomáš Procházka čehokoliv, co je schopno vydat nějaký zvuk či ruch. Ve svých hudebních výrazových prostředcích na Lux Oxid sáhl kromě kytar opět po již osvědčeném pivofonu a megafonu, nebál se ovšem také přidat ke svým nástrojovým experimentům gramofony, diktafony, magnetofony, ale také třeba nástroj zvaný famfrnoch, což je tradiční lidový rytmický nástroj z Chodska.

Kromě úžasného zvuku desky je nutno také zmínit, že ačkoli se hudebníci staví do pozice lidí, kteří převážně experimentují s různými nástroji (ale i nenástroji), nepodceňují melodickou stránku svých písní, díky čemuž je deska zajímavá pro široké spektrum posluchačů. Své si na ní najde hudební fajnšmekr, ale i třeba člověk, co si rád poslechne příjemnou zpívanou píseň, byť je pravděpodobně pro česká rádia v netradiční formě.

Pozoruhodným jevem je také kombinování elektronických zvuků a akustické kytary, jako je tomu například ve skladbě Songs, která je typickým příkladem častých žánrových proměn. Jak již ale bylo řečeno, tyto změny působí překvapivě přirozeně a posluchač se může nechat v klidu unášet lavinou zvukových nápadů skupiny B4.

Obalu Lux Oxid vévodí foto dámy z návodu na fény ze sedmdesátých let

Nakolik se ovšem B4 na Lux Oxid staví do komerčněji stravitelnější podoby, neváhá se skupina v poslední skladbě zvané Dictaphone 1992 rozloučit volnou improvizací hluků, ruchů a různých zvuků, jako by se snažila dokázat, že to přesto stále je ona zvukově zlobivá Béčtyřka, která ráda své příznivce vždy něčím překvapí a provokuje. Zmíněný počin po předchozím zpívaném kousku Leaving Song překvapením určitě je. Humorný přístup ke zvukům a žánrům je ale také věcí, která k B4 odjakživa patřila a dělala jejich hudbu rozhodně zajímavější.

Samostatnou kapitolou je obal desky, který vyčnívá titulní retro fotografií dámy z návodu ovládání fénu ze sedmdesátých let. Obal navrhli a vytvořili společně Robert Smolík a Tomáš Procházka, který se též postaral o mix alba a texty. Deska vychází pod značkou vydavatelství Polí5, odkud také vzešel předchozí počin B4, Didaktik Nation Legendary Rock.

Poslední od Martin Faix