30.09.2013 14:30

Tezaura na svém debutu namíchala elixír růžového metalu Doporučeno

Brňenská formace Tezaura vydala 28. září vlastním nákladem své debutové album Unleash the Butterflies. Ačkoliv deska prezentuje spíše dívčí pohled na svět metalu, motivy zpracované na albu jsou velmi temné a čerpají z vlivů současné gothic a symphonic metalové scény.

Tezaura je velmi ambiciózní bandou pocházející z moravské metropole. Prvním poznávacím znakem je výrazná image, která velkou měrou stojí a padá se zpěvačkou Lori. Výraz kapely je pln nadsázky a snaží se bořit některá zažitá klišé v silně maskulinním hudebním žánru. Pokud se prokousáte světem králíčků, panenek a motýlků, zjistíte, že Tezaura v sobě skrývá mnohem více, než si jste na první pohled ochotni připustit.

Skladby, které byly vybrány na album, jsou všechny pečlivě odkzoušené v terénu, neboť kapela ve velké míře koncertuje. Od dema Daydreaming, jež vyšlo v roce 2011, měli všichni členové spoustu času se připravit, aby do nově vzniklého dítka mohli vložit maximum. Výsledná produkce vypovídá o tom, že se snažení vyplatilo. Deska je zvukově velmi dobře vyvážená a technická kvalita nahrávek je oproti většině začínajících kapel vysoká. Nyní již ale k samotné desce.

Čtěte také: Benátská noc 2013: Nightwish jsou zpět a v plné síle       

Bez přílišných cavyků v podobě epického intra se album otevírá rovnou titulní skladbou. Přestože název Unleash the Butterflies evokuje metal lakovaný narůžovo, realita je trochu jinde. Těžce depresivní text snoubící se s temnými klávesovými podkresy. Ve dvou třetinách skladby zpomalíme na minimum, abychom mohli upřít pozornost na velmi charakteristický klavír. Některé kompoziční prvky jako by pocházely z pera Tuomase Holopainena, nicméně do celkové stavby zapadají zcela přirozeně.

Znáš někoho, komu se zasekla deska?

Píseň Mechanical Ballerina začíná z úplného pianka osamělými tóny hrací skříňky. Je velmi příjemné, že si Tezaura vyhrála s každými drobnými detaily, uměle vytvořený zásek desky na konci první sloky na první poslech vyvolává obavy z poškrábaného CD. Stejný efekt je použit ještě jednou ve druhé polovině skladby, kde tvoří velmi netradiční most mezi pomalou pasáží a závěrečným zdvojeným refrénem. Jako v případě předchozího kousku je zpracovávaný motiv a nápad zcela originální a mile se doplňuje s image kapely.

Shattered Memories je velmi silnou skladbou. Nepokouší se ubírat plyn, má spád a říz, přestože i zde ve druhé třetině nastoupí klavírní pasáž. Klávesový motiv v intru připomíná některá dílka od Dreamtale. Text je velmi depresivní a v kombinaci s hudbou až naléhavý.

 

 

O poznání atmosferičtější a méně „od podlahy“ je song Shadows Love. Klávesy dostaly mnoho prostoru pro atmosférické plochy, zpěv přeskakuje z hlubokého hrudního altu do falzetů, což podtrhuje náladu skladby a mimo jiné i poukazuje na značnou variabilitu projevu Lori. To je velmi důležité, protože ze všech kousků na albu je cítit, kdo je ústřední postavou celé show.

V závěru skladby nechybí proslov ve stylu úvodu k Dead Boys Poem, po kterém následuje závěrečný refrénový testimoniál.

Z kontextu celého alba výrazně vystupuje píseň Run Kitty Run. Klavírní začátek, altový rozjezd s operním finišem v refrénu. Množství přidaných doprovodných zvukových efektů a zapojení chorusu a delaye do jinak dosud nepřikrášleného zvuku kytary podtrhuje důležitost skladby. Vrcholem aranžérských snah je pak dialog krásky a zvířete v závěru.

Utíkej, kotě...

Další kousek, Have to Go, má v první sloce zajímavý kontrast. Ačkoliv text je spíše smutný až truchlivý, zpěv překypuje naštvaností. Stejně tak kytarový riff je podstatně tvrdší než v předchozích skladbách. Užití falzetu velmi nenásilně zjemňuje temné pasáže pojednávající o konci života.

Ve skladbě Deir Ez-Zor kapela umně naroubovala orientální motiv na vlastní image. Více, než kde jinde máme možnost zaslechnout netradiční nástroje. Kromě exotických zvuků se výrazně prosazuje flétna a chór. Téma je jako již tradičně temně depresivní a zmiňuje stejnojmenné město v Sýrii.

Čtěte také: CD: Xandria vydala symfonické i úderné album Neverwold's End

Jak se pomalu blížíme k závěru, zjišťujeme, že tu nejzajímavější munici si Tezaura nechala na konec. Across the Void je v pořadí druhým songem obsahujícím ve zpěvu mužský element. Refrén má šťávu a říz. Zajímavé je i využití flangeru v kytarovém partu. Syntetické zvuky vše provazují a v kombinaci s promyšleným stereem vyvolávají pocit, že prostor kolem se neustále mění.

Pokud si budete pouštět píseň And There Were Angels při chůzi ve městě, buďte opatrní. Díky chrčení vysílaček, a především pak policejním sirénám v intru, se nebudete moct ještě dlouho zbavit dojmu, že po vás jdou. Velký prostor zde dostaly vedle klavíru i smyčce a vlastně úplně poprvé máme možnost vychutnat si i pořádné kytarové sólo.

 

 

Celé album uzavírá skladba Heavenhell, ve které se prakticky snoubí všechny vlivy gothic/symphonic scény, které můžeme pozorovat v rámci celého alba. Univerzálnost této skladby z ní dělá ideálního adepta na rádiový singl.

Deska Unleash the Butterflies je velmi povedeným debutem, který potěší všechny fanoušky inklinujícími ke gotice nebo "měkkému metalu" obecně. Tezauře se podařilo stylově vybočit z nekonečné řady bezduchých klonů opěvovaných female fronted kapel a vyrazit vlastní, byť velmi svéráznou cestou. 

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.