17.06.2015 7:00

Joe Karafiát – 1985–2015: Cesta undergroundovým časem

Joe Karafiát - 1985-2015 Joe Karafiát - 1985-2015 Zdroj: přebal CD

Český kytarista a zpěvák Joe Karafiát přichází s deskou 1985–2015, na které je nahraných 17 skladeb včetně bonusu. Navrácení do undergroundovských poloh, ke starším rockovým postupům a zvuku i ke známým literátům, jejichž texty nechává hudebník promlouvat, to vše nabízí nová Karafiátova deska.

Do tmavé barvy laděný obal neříká více, než musí. Jedná se o Joa Karafiáta a vymezení roky 1985–2015 je více než výmluvné. K desce je ale přidán booklet s fotografiemi a krátkými notickami popisujícími jednotlivé skladby. Trocha dekadentních motivů hned na začátek. Hrstka prachu vyšla z pera básníka a hudebníka J. H. Krchovského a pohrává si s tématem smrti s typicky krchovskou nadsázkou. Drsný hlasový přednes, kterým zpěvák disponuje na celé nahrávce, výstižně podtrhuje celou atmosféru skladby. Výraznou součástí je také uvolněná rocková kytara, které se ujal také bluesový kytarista Luboš Andršt.

Lehké uvolnění nabízí Pohádka na konec. Poklidně plující melodie s jasnými bicími přesto navazuje na temnotu a přemýšlivost předešlé skladby. Opakující riff popohání píseň, která je tentokrát více vystavěná na textu, jež má zde vedoucí roli. Efekty se zde využívají v podobě echa v refrénu a píseň doplňuje také využití dechového nástroje.

Underground není minulost. Promlouvá i dnes. Příkladem je svěže znějící skladba Zodiak, která přináší alternativní pojetí skrze různé zvukové experimenty, a zároveň text hlavního myslitele českého undergroundu - Egona Bondyho. Tato skladba je na albu jednoznačným hitem!

Ze zakouřeného melancholického zvuku undergroundu se Joe Karafiát pustil také do blues. Přizval si k tomu již zmíněného bluesmana Luboše Andršta. Looking for my Love nabídne klasický blues-rockový postup se sólující exhibicí kytary. Na albu zastává spíše místo rychlé vypalovačky, ale nepatří mezi ty nejzapamatovatelnější kousky. S češtinou si Joe ale poradil lépe. O tom vypovídají i skladby jako Čertův smích – letní nebo ´69. Šeptání, zadní vokály, echo. Práce s hlasem a se slovy se zde zpěvákovi velmi vydařila. K textu je přidaná hodnota v podobě osobitého zpěvu i procítěného přednesu, který ze sebe vyzařuje pocit pomíjivosti, ale i dávku filozofie. Dříve na této skladbě spolupracoval také Mejla Hlavsa, v nové verzi si zazpíval Oskar Petr.

 


Co se týká experimentů, deska nabízí také remixovanou verzi skladby Barevný sny. Po zvukové stránce zajímavě pojatá, zkreslená melodie s klávesami a výraznou kytarou sice do celkového konceptu alba moc nezapadá, ale je nebojácným vytržením, které obstojí na domácí alternativní scéně. Stejně tak Joe vytváří pro současnou alternativu prazáklad například ve skladbě Pod křížem zůstaly ženy. V tomto případě se synkreze recitovaného literárního textu snoubí s procítěnou rockově laděnou melodií.

Výrazný hlas, který apeluje na posluchače, aby byl po celou dobu poslechu bdělý. Chvilku zní jako ze záhrobí, jindy se přibližuje recitaci. Poté se pustí do rockovější vřavy (např. Řeka). Vždy ale hudebník klade důraz na přesah písně a textu. Ve většině písní jdou ruku v ruce, což je samozřejmě umocněno spoluprací s nejrůznějšími básníky undergroundu. Trocha drzého rockového punku zazní v podobě rychlé vypalovačky All These Questions, jež je také pod vedením kanadské kapely. Zde se nejvíce vyjímá kytara svou dunivě znějící vervou.

I když na písni Jeseň spolupracoval Joe s Whiskeym, atmosféra se po předešlé skladbě spíše uklidňuje a navrací se k přemýšlivosti. Trocha najazzlého postupu se objeví ve skladbě Planeta, která se však z hodně free-jazzových tónů během chvilky změní v poklidnou zpěvnou píseň a přenechává vedoucí místo klavíru.

Sledujte rock na Facebooku:
 

Album je průřezem let a tomu odpovídá i fakt, že se na něm objevuje nezvykle mnoho skladeb. Celkový počet – sedmnáct. Shadows of the Moon je jednou z nejstarších nahrávek z let osmdesátých, ale její hravost se zvukem, sci-fi soundem a jasně nekompromisním rytmem by se dala s přehledem zařadit do současných experimentálních vod. Na zakončení desky jednoduše dobrá volba. Ještě ale posluchače čeká bonusový materiál v podobě písně Letní.

Album nadchne příznivce staršího zvuku undergroundových kapel i literatury, což je, myslím si, již dopředu předvídatelné. Přesah má ale především svou multižánrovostí, aniž si to některé skladby na první pohled uvědomují. Pro mladší posluchače je zdrojem inspirace pro hledání nových zvuků a experiment na poli rockového žánru se hudebníkovi velmi zdařil. Zodiak je toho hlavním zástupcem.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.