Minulý rok zamávala dvojice jejích intimních alb Folklore a evermore světovými žebříčky i názory kritiků. Taylor Swift navrátila do mainstreamového hudebního éteru důvěrný, folkem a indie ovlivněný zvuk, představující antitezi k aktuálnímu comebacku disca, který novodobou společnost od konce 70. let opakovaně provází počátky těžkých časů.

Ze záplavy posmutnělých májových zpráv o zrušených akcích všeho druhu na mě v půli května vykouknul video teaser, v němž tajuplný Stone Smoker s oční bulvou místo hlavy lákal na svůj festivalový debut. Něco se chystá! A není toho málo. Parta kolem stejnojmenného labelu chce v tuzemsku nakopnout podřimující psychedelickou a bluesrockovou scénu. O prvním ročníku jejich festivalu v legendárním Skalákově Mlýně, stavu české scény a budoucích plánech jsem si v parném nedělním odpoledni povídala s Vojtou a Markem, dvojicí zakládajících členů nově vzniklé hudební základny.

Týden i své evropské turné stihlo v Rock Café zahájit duo holandských kapel, které se v rámci hudebního putování nebojí odbočit z prošlapaných žánrových cest. DeWolff i jejich předskokani z The Grand East mohli zůstat u osvědčeného mixu bluesrockového zvuku a sedmdesátkového vizuálu. Pohodlnou kombinací těšící se konstantní oblibě už více než půl století se však nenechali ukonejšit. Jejich tvorba totiž vykládá daleko současnější příběh.

Rock'n'rollový kvartet Last Train odehrál při pondělním večeru v Rock Café koncert, který se kvalitou směle vyrovnal představením daleko věhlasnějších jmen.

Zatímco úvod prvního večera svěřilo vedení do rukou slovenských sousedů, ten následující, jen s návratem k tradičnímu výkopu z předsálí, opanovali ti polští. Karolina Czelej své hráčské ambice realizuje v jiném projektu, a tak se mohla jako jediná z Caramel Black ve foyer plně věnovat mikrofonu. Klasickou blues-rockovou nálož protkanou i popovějšími nápěvky, tedy standardní balíček většiny polských kapel, povyšuje Karolínina barva hlasu.

Třídenní oslava "dvanáctky", šumperský festival Blues Alive, vkročil svým čtyřiadvacátým ročníkem na práh významného jubilea. Zatímco minulý ročník byl poznamenaný jedním z nejlepších programů poslední půldekády a euforií z pár hodin čerstvého příslibu prestižní ceny Keeping the Blues Alive, ten letošní dával ve vzduchu cítit klidnější tempo a pokoru k udělenému ocenění.