Největším tahounem večera ale zůstával multižánrový line-up. Příznivci Tata Bojs, PSH a Charlie Straight si však na své oblíbence museli počkat. A to pěknou chvíli. Už při pohledu na několik set metrovou frontu před klubem bylo patrné, že plánovaný začátek dozná značné časové prodlevy. Místo původní osmé hodiny vypukly oslavy kolem půl desáté, napjatí návštěvníci, kdo že to vystoupí jako první, ale tento fakt vzali s grácií. Jekot a pištění něžného pohlaví, Charlie Straight jsou na scéně.
Se zvyšujícím se nasazením pohledného frontmana ale hlasitá dívčí podpora kupodivu klesala. Třinecká kapela zahájila svůj program singly z připravovaného alba Someone With a Slow Heartbeat. Srdeční tep fanynek se prudce zrychlil při sladkobolné Coco, kdy ze sebe lídr Albert Černý vymačkal snad všechny své emoce. Říkejte si, co chcete, ale ať předvádí sebešílenější grimasy, je to právě zpěvákův expresívní a spontánní jevištní projev, jenž dodává písňovým textům indie-popových skladeb na autentičnosti a smyslovosti.
Jak se ale vzápětí ukázalo, divákovu uchu dosud chyběla známá nota. Chytlavé melodie Try Some Stuff You Don´t Think You Should a Upside Down vyvolaly ač decentní, nýbrž přece jen nějaké ovace. Škoda, že si Albert fanoušky nepustil více k tělu. Přestože vypotil maximum, tenká blána mezi ním a publikem setrvala až do konce. Otázkou zůstává, zda si tlumené reakce nezpůsobil sám – dost možná svým pěstěným vzhledem fanynky uhranul, až znehybnil.
Odskočit si a zpět. Anebo pro jistotu ne. Progresivní Tátové totiž na jeviš
tě vtrhli jako draci. Svou jízdu po ležaté osmičce rozjeli jak jinak než Opakováním. Opakovaly se také mohutné vlny opojného nadšení. V jednu chvíli přerostly až ve vlny ničivé, kdy se hned při druhé skladbě s názvem Elišce do sebe pustily dvě lepé děvy. Elektronická Papírovka následována sametově jemnou Usínací, ale touhy obou slečen zkrotila a vrátila jejich pozornost na stejně oděné interprety. Tata Bojs nesundali nohu z plynu ani na chvíli, o Mardošovi ani nemluvě. Lišácký pohled sem, dychtivý pohled tam, výkop, rozštěp, otočka, dřep. Mardoša sršel energií a jiskry z něj tryskaly všude kolem. Hbitým ostrovtipem pak proložil neplánovanou kulturní vložku, kdy se jeden z bubnů nesladil s Caisovým temperamentem a musel tak být vyměněn.
Podívejte se také na fotogalerii oslav narozenin Expresradia
Přišla Světová a s ní nakráčel i Vladimir 518. Píseň o konci světa očima náctileté holky vnesla do duší příznivců závan rozčarování i odevzdanosti a ukonejšila tak běsnící dav po Attention Aux Hommes! Plejádu tata-hitů uzavřeli Pěšáci a po dvou přídavcích v doprovodu bouřlivého vřískotu silné fanouškovské základny scénu Tata Bojs opustili. Vladimir 518 se vrátil.
V plné síle, chtělo by se říct. Ano, Peneři strýčka Homeboye sice dorazili v kompletní sestavě, na zlatý hřeb večera, o nějž se postaraly fajnovky z Hanspaulky, ale zdaleka nedosáhli. Polomrtvé publikum přišlo z venkovní procházky zpět a ani charizmatický Vladimir ho nedokázal rozproudit. Ortodoxní fans se zřejmě někde zapomněli.
Zatímco oslavenci dojídali zbytky dortu a vyklepávali třpytky z uší, kytary mezitím na jevišti vystřídal mixážní pult. Pod taktovkou DJs z Expresradia pak nevázaná zábava pokračovala do svítání. Desítku má tedy pražské rádio Expres za sebou. Dožije se plnoletosti?