Sobotní ráno otevřela českobudějovická power metalová smečka Warhawk. Velmi silné motivy a propracovaná hudba, avšak celkový dojem doslova zadupala do země nulová komunikace s publikem. Kapela si na sebe navíc upletla bič v podobě hostů, kteří se na poslední song vyřítili na pódium a vmžiku dodali nesmělé produkci vše, co je pro pořádnou show potřeba.

Po bandách Nil a Egotrip následovalo představení ostravských Silent Stream of Godless Elegy. Bylo vidět, že se na „Masters“ všichni členové moc těšili, takže kolem sebe šířili velmi pozitivní a přátelskou atmosféru.

V polovině odpoledne nastoupili na pódium švédští Amaranthe. Jejich zajímavý mix klasické melodiky a moderních prvků se zcela ztratil v žalostném zvuku a řadě technických problémů. Chvílemi se dokonce stávalo, že vokalista sice zpíval, ale z koncových beden vůbec nezazněl. Podobně na tom byli se zvukem o pár hodin později i Waltari, přestože už se výpadky nekonaly.

Přečtěte si také reportáž z pátečního programu

Taktéž němečtí Brainstorm neměli úplně ideální zvuk, ale očividně jim to bylo úplně jedno. Jednoduše jeli na doraz, a tak není divu, že si opět získali na svou stranu velmi aktivní kotel.

Když měli na pódium přijít Lordi, před pódiem nebylo naprosto k hnutí, všichni se tlačili dopředu, aby alespoň dohlédli na stage a viděli střípek toho, co se tam začalo odehrávat. A že bylo na co se koukat, show byla vymazlená do posledního detailu. Propracované kostýmy, humorné scénky a nekompromisní projev, jen tu a tam narušený Lordiho intonačními poklesky, které ale každý rád velkoryse přehlédl.

Bylo velmi zajímavé sledovat, jak kapela dokáže brilantně využít všeho, co kdy v minulosti dělala. V kostýmech, pódiové prezentaci i Lordiho proslovech mezi songy byly jasně patrné odkazy na historii kapely. Velmi příjemný je rovněž fakt, že sami sebe neberou příliš vážně a dokážou si ze sebe dělat legraci. Nechyběla ani obvyklá pyroshow, přestože ze dvou kamionů, které s sebou přivezli, vystříleli jen zlomek. Zazněly jak staré songy, tak i věci z nejnovějšího alba To Beast or Not to Beast. Vrcholem představení pak byl les rukou se zdviženými prostředníčky na chytlavou pecku Sincerely with Love.

Jako hlavní hvězda večera byl ohlášen Yngwie Malmsteen. Kdo čekal nabubřelou show, trefil se přímo do černého. Kvůli problémům s nazvučením začal kytarový mág s nezanedbatelným zpožděním. Vystartoval sweepovým sólem a v podobném duchu lechtal své ego v podstatě až do konce.

Ačkoliv má ve své tvorbě řadu plnohodnotných songů, ty, které v hodinu a půl dlouhém vystoupení zazněly, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Nekonečná sóla ozvláštňoval jen týraný kytarový technik – který dokonce v jeden moment upustil jeden z Malmsteenových stratocasterů – a basák zoufale se pokoušející o komunikaci s publikem.

Jeho snaha ovšem pouze přilévala olej do ohně. Začal velmi špatně zvolenou otázkou: „Kolik přátel máme tady v Plzni?“ Oproti očekávání jeho angličtině všichni porozuměli a pod pódiem se rozlilo pasivně agresivní ticho. Ke zlepšení nálady fanoušků nepomohlo ani když o chvíli později po anglickém poděkování pokračoval německým „danke schön“. Korunu pak onen nešťastník všemu nasadil proslovem, který zněl přibližně takto: „Máte tu čest vidět největšího žijícího kytaristu světa, Yngwieho Malmsteena!“ Trapnému tichu už k dokonalosti chybělo pouze dostatečně hlasité „ehm, ehm“ z publika.

Na druhou stranu je ovšem na místě uznat, že i přes nešťastně zvolenou komunikaci a do nebe volající nafoukanost se Yngwie snažil udělat co nejlepší show. Točil a házel s kytarou, hmatník trápil vším možným - zuby nevyjímaje - a většinu času běhal po pódiu jako šílenec. Škoda, že si člověk, který se velmi silně odlišuje od ostatních tuctových shredderů, dokáže tak ultimátně poštvat dav proti sobě.    

Závěr sobotního programu patřil německým Masterplan. Představili se s obměněnou sestavou a novým albem Novum Initium. Z původní sestavy zbyl pouze kapelník a kytarista Roland Grapow a klávesák Alex Mackenrott. Kdo nesleduje pravidelně zprávy, musel být pravděpodobně dost překvapen, když se na pódiu neobjevili Jorn Lande a Mike Terrana. Nasazení bylo vysoké, ale přeci jen si pravděpodobně budeme muset zvyknout na nový sound.

Toliko k sobotnímu programu, v další části reportu se podíváme na nedělní klání.

Setlist Lordi na MoR 2013

1. God of Thunder (Intro)
2. We're Not Bad for the Kids (We're Worse)
3. Bringing Back the Balls to Rock
4. The Riff
5. Who's Your Daddy?
6. Blood Red Sandman
7. It Snows in Hell
8. I'm the Best
9. Hard Rock Hallelujah
10. They Only Come Out at Night
11. Devil Is a Loser
12. Sincerely With Love
13. Would You Love a Monsterman?