Pětaosmdesátiletý Don Preston a jeho o rok mladší souputník Bunk Gardner od začátku koncertu nedali prostor zlým jazykům, že by snad věk měl vliv na jejich výkon. Oba pány navíc na pódiu doprovázela výborná dvojice hudebníků – bubeník Christopher Garcia a legendární hráč na vibrafon a marimbu Ed Mann. Garciu si čeští posluchači navíc mohli pamatovat z dřívějších vystoupení Grandmothers v České republice. Právě jeho tvrdý a důrazný bubenický styl nasadil koncertu pěkný švih.

Prohlédněte si také fotografie z koncertu Grandmothers of Invention

Don Preston se ujal i role tvrdiče muziky. Levou rukou tvořil basovou linku, zatímco pravou si pohrával s různými zvukovými rejstříky svých kláves Roland. Zároveň se ovšem nebál zpěvu a ukázal tak, že i ve svých letech pořád umí obstojně pět z plných plic. Bunk Gardner na oplátku předvedl skvělou formu jak na saxofon, tak i na příčnou flétnu. Samostatnou kapitolou reportáže by mohl být výkon Eda Manna. Tento hráč na vibrafon a marimbu byl velkým oblíbencem Franka Zappy. Jeho technika opravdu nepotřebuje komentář, protože jeho hra dodávala zvuku kapely hutnou uchu lahodící atmosféru.

Co se týče repertoáru, i ten byl velmi překvapivý. Kromě známějších skladeb jako Suzy Creamcheese, Echidna's Arf (Of You), Dupree's Paradise či Dog Breath, in the Year of the Plague se kapela pustila i do méně hraných a do konce i vlastních skladeb postavených hojně na improvizačních pásmech, jako například ve skladbě Free Energy. Babičky zkrátka chtěli posluchačům ukázat, že opravdu nejsou jen nějaký revival, ale samostatně smýšlející jednotka hudebníků, kteří prošli během svých životů velkým úsekem hudební historie.

Ačkoli by se mohlo zdát, že se koncert ponese na vlně nostalgie, nebylo tomu úplně tak. Kapela hýřila elánem, radostí ze hry a hlavně humorem tolik symbolickým kolem umělců spojených s takovou osobností, jako byl Frank Zappa. Zaplněnou Lucernu dokázala tato partička správně rozparádit a atmosféra večera tak byla opravdu skvělá. Publikum si ještě vytleskalo i dva přídavky a po skončení koncertu se mohli ti největší nadšenci vyfotit s hudebníky či si nechat podepsat desku.

Je opravdu fascinující, že ať jde o kteroukoli postzappovskou kapelu, vždy jsou tyto koncerty příjemným a pohodovým zážitkem. Nejinak tomu bylo i ve středu 9. května v Lucerna Music Baru, kdy se s českými fanoušky Franka Zappy rozloučil Don Preston. Muž, který byl stejně jako jeho vrstevník Joe Zawinul jedním z pionýrů v užívání klávesových nástrojů a prošel si jejich vzrušujícím vývojem od analogu až po digitální éru. Zároveň jeho kariéra ovšem zahrnuje i spolupráci například s Johnem Lennonem!

Rozlučkovým projevem dojal Bunk Gardner, který rovněž řekl, že kvůli takové koncertní atmosféře je bavilo vždy hrát. Dojemné ovšem bylo, když se jako by omluvil za to, že končí. Pravdou je, že tito pánové i ve více než osmdesáti letech měli co předat. Zbývá tak jen poděkovat za ta dlouhá léta, kdy tito pánové rozdávali posluchačům hudební radost. Končí tak jedna éra postzappovských kapel. Kapel, které připomínaly prvopočátky improvizačních šíleností, kterými kdysi právě ohromil svět Frank Zappa.