×

Varování

JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 293
Vytisknout stránku
10.10.2016 16:18

V Akropoli se vzpomínalo na Franka Zappu

Banned from Utopia v pražském Paláci Akropolis 9. října 2016 Banned from Utopia v pražském Paláci Akropolis 9. října 2016 Foto: Kamil Košun/musicweb.cz

Pod názvem Banned from Utopia se v pražském Paláci Akropolis představilo uskupení bývalých hudebníků Franka Zappy. Ti si kladou za cíl dále šířit hudební odkaz amerického skladatele, od jehož smrti uplyne letos 23 let.

Hudebních uskupení, která tvoří bývalí hudebníci Franka Zappy, funguje po světě poměrně hodně. Vysvětlit to lze poměrně snadno, protože Frank Zappa během své kariéry zaměstnával řadu hudebníků, které ale po čase rád obměňoval, neboť je někdy až tvrdě využíval jako živé nástroje. Faktem je, že kdo prošel sítem a dostal se do kapely Franka Zappy, musel už něco znamenat.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 


(Nejen) po jeho smrti tak vzniklo několik kapel, které šíří jeho bohatý hudební odkaz dál. Jenom v Praze se za posledních deset vystřídaly například skupiny Grandmothers, v níž hraje klávesista Don Preston, Project Object kytaristy Ika Willise či velkolepý projekt Zappa plays Zappa, který přimo vede Frankův syn Dweezil.

Do pražské Akropolis dorazila v neděli 9. října skupina Banned from Utopia, která začala s vystupováním již v roce 1994. Základním členem této kapely je bezpochyby charismatický zpěvák, klávesista a hráč na saxofon a lesní roh – Robert „Bobby" Martin, který s Frankem Zappou vystupoval v letech 1981–1988. Sestavu dále tvoří jeho spoluhráč z této zappovské éry – kytarista a zpěvák Ray White, baskytarista Tom Fowler (spoluhráč Franka Zappy v 70. letech), saxofonista Albert Wing, který se účastnil megalomanského turné The Best Band You Never Heard v roce 1988.

Za bicí v kapele zasedl Joel Taylor, který sice se Zappou přímo nehrál, ale zkušenosti získal například u Stanleyho Clarka či Alana Holdswortha. Posledním členem a zároveň nejmladším je kytarista Robbie Mangano, kterého už (nejen) pražští diváci mohli vidět v kapele Grandmothers.

Kapela po lehkých zvukových problémech spustila a od počátku nenechávala nikoho na pochybách ohledně svých kvalit. Tato zappovská sestava přivezla totiž opět trochu jiný výběr repertoáru než dřívější postzappovské sestavy, a tak si diváci mohli konečně vychutnat například chytlavou divokou vypalovačku Easy Meat. Pro milovníky klasických hitů si pro změnu připravila nádhernou verzi písně Montana z desky Over-Nite Sensation. Dechovou sekci zdatně zvládal Albert Wing na netradiční dechový syntezátor a Robert Martin, který navíc přebíhal od hry na saxofon ke klávesám.

 


Každopádně značnou část pozornosti na sebe zaslouženě strhl mladičký Robbie Mangano, který si střihl během dvouhodinového koncertu hned několik vynikajících sól, kdy potvrdil, že má Frankův styl hry zdatně nastudovaný. Nicméně nebál se i vlastních interpretací a příjemně tak představil známé písně ve svěžejším podání. Sám se navíc s dlouhými vlasy a v klobouku s kytarou v ruce Frankovi dost podobal. Divoké rockové časy 70. let připomněla kapela písní Keep It Greasey, při ní si hezky zaslapoval na basu Tom Fowler, a v klubu se tak rozjela skoro dá se říci rocková diskotéka.

V repertoáru se našel prostor i pro temnou píseň Cosmic Debris, kterou publikum zpívalo spolu s kapelou a dá se tak říci, že poměr písní 70. a 80. let byl tak padesát na padesát. Krásným jamem naopak kapela rozehřála sál při písni Willie the Pimp, kdy Ray White naplno ukázal, že jeho hlas s léty nezeslábl. Naopak se pouštěl pořád do stejně nebezpečných výšek jako zamlada. Při písni Andy doslova křepčil jako v 80. letech, kdy s Frankem podnikal turné po světě. V tomto ohledu má očividně stejně tuhý vokálový kořínek Robert Martin, který se pro změnu předvedl hlasově při závěrečné písni Whippin Post, s níž udivoval posluchače už v 80. letech. Sám Frank Zappa často vtipkoval nad jeho rozsahem, když dokázal zpívat i v pekelných výškách.

 


Kapela se s publikem rozloučila vtipnou písní Sofa Nr. 2, kde si zazpívala německy a koncert byl tak ukončen s vtipem zappovsky typickým. Banned from Utopia nabídli v Praze poctivý exkurz do tajů hudby Franka Zappy. Dojatí byli jak pamětníci, tak i mladší, kteří neměli šanci Frankovu hudbu zažít v dobách vzniku.

Při srovnání všech zappovských kapel se musí uznat, že právě Banned from Utopia patří mezi naprostou špičku a snaží se hrát Zappovu hudbu nejen přesně, ale zároveň v ní experimentují s jistotou lidí, které Zappa po svém muzikantsky tvaroval. Můžeme už jenom doufat, že se tato veselá parta někdy opět u nás zastaví, protože obrovské množství hudby, které Frank Zappa po sobě zanechal, určitě vybízí k častějším interpretacím.

Poslední od Martin Faix