pondělí, 18 červenec 2016 10:23

Australský trumpetista James Morrison zažil v Praze ovace ve stoje

Napsal(a)
James Morrison James Morrison Zdroj: of.web umělce

V době, kdy řada muzikantů i posluchačů ohrnuje nos nad jazzovými standardy a jazzové kluby bojují o každého posluchače, se australskému virtuósovi Jamesi Morrisonovi podařilo uprostřed léta s touto hudbou vyprodat 17. července koncertní síň Obecního domu a spolu s Českým národním symfonickým orchestrem dostat posluchače do varu.

Během nedělního koncertu nazvaném Jazz od A do Z zazněly opravdu hity z doby Luise Armstronga, přes swing, bebop až po jazzrockového mága Joe Zawinula, což podle ohlášeného programu mohlo budit zdání žánrové bezbřehosti. Zvládnout půlstoletí jazzu v jednom koncertu? Není to až příliš? Už od prvních tónů trubky ale třiapadesátiletý James Morrison nenechal nikoho na pochybách, že je mistrem svých nástrojů a že svou energií strhne každého. Kromě trubky totiž ohromil i na pozoun, saxofony, křídlovku a v neposlední řadě i na klavír, v tomto směru by mu mohl konkurovat jedině původem kubánský multiinstrumentalista Arturo Sandoval.

James Morrison si do Prahy přivezl oporu v podobě jazzového komba tvořeného jeho syny (William Morrison – kytara, Harry Morrison – kontrabas) a bubeníkem Patrikem Danao. Velkou ozdobou večera byla i mladá australská zpěvačka Hetty Kate, kterou s sebou kapelník bere na všechna důležitá vystoupení ve světě, a která s lehkostí zvládala i ta nejsložitější témata. Křídla všem jmenovaným ale dodal Český národní symfonický orchestr řízený Kryštofem Markem. Známé skladby tak zazněly přímo v hollywoodském lesku a posluchači se nenudili ani minutu. V naší zemi, kterou proslavilo i několik jazzových bigbandů, se tento orchestr ujal velmi záslužné role propagace jazzu v novém hávu. Čeští symfonici díky skvělým aranžmá totiž pozvedly slavné melodie na novou úroveň, velký orchestr disponuje přeci jen většími zvukovými možnostmi než klasický jazzový bigband.

 

 

Kuriozitou se stal Ellingtonův hit Don´t get around much anymore, který kapelník začal na pozoun, do kterého přidával svůj vlastní hlas, čímž nástroj nabyl bručivého zvuku. Lahůdkou se stala pomalá skladba Lil´ Darlin´ z repertoáru Counta Basieho, do níž si James Morrison střihl velmi nápadité klavírní sólo. V druhé půli koncertu James Morrison připomněl dalšího velikána trubky Dizzyho Gillespie ve skladbě Night in Tunesia, latinskoamerické kořeny jazzu zase oživil se zpěvačkou Hetty Kate v intonačně velmi obtížné písni Desafinado.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Když ale mladší z Morrisonových synů vyměnil kontrabas za baskytaru, bylo jasné, že koncert spěje k jazzrockovému finále. Tím se stal Hancockův hit Chameleon a Zawinulova skladba Birdland z repertoáru skupiny Weather Report. Tu u nás hrál svého času i Jazzový orchestr Čs. rozhlasu, ale v tak širokém aranžmá ji Praha slyšela poprvé. Není divu, že posluchači propukli v jásot a ve stoje se domáhali se dalších přídavků. Australský jazzový nezmar James Morrison se s nimi nakonec rozloučil blues, při kterém hrál na trubku pravou rukou a levačkou se sám doprovázel na klavír. Byl to velký svátek hudby a je na co vzpomínat.

 

Další články

  • Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky

    Mezinárodní hudební festival Struny podzimu 2019 je minulostí. Ve středu jej zakončil koncert hip-hopových legend De La Soul. Dramaturgie letošního ročníku doslova naplnila neoficiální podtitul „od Bacha po hip-hop". Bachovy suity totiž zazněly v podání violoncellisty Jiřího Bárty jen pár dní před hip-hopovou party v režii De La Soul. Jak široké hudební spektrum se mezi těmito póly rozprostírá, dokumentovalo dalších osm hudebních večerů, během nichž se publiku představili jazzmani Charles Lloyd, Fred Hersch, Lionel Loueke a Luboš Soukoup, soulová zpěvačka Laura Mvula, soudobou hudbu reprezentující JACK Quartet, Michael Gordon společně s Mantra Percussion a osobnost domácí hudební scény, písničkář Jiří Suchý.

  • Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry

    Bluesová plejáda v Šumperku dospěla. K poslechu bylo poslední den mnohé, repertoáry interpretů byly stejně pestré jako jejich vlastní životní osudy, o nichž nejen blues tak rádo vypráví.

  • 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality

    Program již 24. ročníku MFJP je tradičně pestrý. Královské klavírní disciplíně bude věnováno osm různorodých sólových recitálů špičkových hudebníků tří kontinentů, které proběhnou během čtyř pražských večerů v termínech od 25. listopadu do 18. prosince. Těšit se můžeme na umělce jako Sunna Gunnlaugs, Andreas Ulvo, Greg Burk či Chris Gall. Že i letošní MFJP bude mimořádný, naznačil ostatně už jarní prolog festivalu v režii Larryho Willise. Po setkání s legendou jsou na řadě koncerty talentů na vrcholu sil.

  • Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií

    K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.

var sklikData = { elm: "sklikReklama_57358", zoneId: 57358, w: 728, h: 90 };