čtvrtek, 18 červen 2015 15:05

Chick Corea a Bobby McFerrin rozezpívali brněnskou halu Doporučený

Napsal(a)
Chick Corea a Bobby McFerrin Chick Corea a Bobby McFerrin Foto: Michal Adamovský/musicweb.cz

Po Herbiem Hancockovi přivítal letos Jazzfest Brno dalšího světového jazzového pianistu – Chicka Coreu. Ten sice ještě před několika týdny objížděl koncerty právě s Hancockem, do Brna si však k sobě přizval někoho úplně jiného. Mága lidského hlasu - Bobbyho McFerrina.

Středeční koncert v brněnské Hale Vodova začal bez osmi minut naprosto přesně na čas, což se u takovýchto velkých akcí nestává tak často. V době, kdy se tedy ještě někteří prodírali podvečerními brněnskými zácpami, oba protagonisté již přicházeli za velkého potlesku na pódium. Jak už bývá u Bobbyho McFerrina zvykem, na pódiu se kromě krásného křídla těsnalo i několik desítek míst k sezení pro diváky, kteří chtěli zažít muzikantská kouzla obou pánů doslova z první ruky.

Je zcela jisté, že "utáhnout" halu jen s pomocí klavíru a lidského hlasu (pravda, ne zrovna obyčejného) chce pořádný kus zkušeností a umění a ačkoli zejména v první polovině koncertu bylo několik míst, kdy neběželo vše na 100%, ukázalo se, že oba pánové nemají s udržením pozornosti takového počtu lidí příliš problém. Schopnost spontánní improvizace a komunikace s publikem ovládá zejména Bobby McFerrin 03dokonale a to se koneckonců ukázalo již po několika desítkách vteřin, kdy bravurně zakomponoval do improvizované úvodní skladby nehodu, při které mu jakýsi předmět spadl do oka. Situace v jednu chvíli vypadala i poměrně vážně, to když musel na chvíli i opustit pódium (Corea mezitím jen tak mimochodem halu improvizovaně rozezpíval), ale naštěstí byl po několika minutách zpět.

Zapojit publikum se však podařilo v průběhu večera vícekrát. Vrcholem v tomto směru bylo společné zpívání známé skladby Take Five, při které mimojiné zasedl za křídlo i Bobby Mcferrin a dokázal, že hrát i sólovat na tento nástroj mu problém rozhodně nedělá. Chick Corea si sem tam pochopitelně také nějaké to sólo střihnul a bylo vždy skvělé. Zejména jeho sólový výkon uprostřed večera, kdy si pohrál i s různými technikami brnkání a tlumení klavírních strun, byl perfektní. U málokoho se zdá hraní na klavír tak "jednoduché a lehké" jako v jeho podání. Navíc byla jeho hra velice nápaditá, dynamická, jen tu a tam prostoupená rychlými běhy, které on bezesporu umí dokonale, ale rozhodně netvoří osu jeho techniky.

Skvělé byly i výkony vybraných jednotlivců z řad diváků, které Bobby McFerrin často také do děje na pódiu zapojuje. Nejprve se blýskl skvělým pěveckým výkonem ve skladbě Autumn Leaves jeden z diváků a posléze si přišel s pány zasólovat na příčnou flétnu do stejné skladby i známý český saxofonista a flétnista Michal Žáček. Zejména jeho výkon Bobbyho McFerrina nadchl a samozřejmě i celou halu, která hudebníkovi zcela zaslouženě věnovala dlouhý aplaus. Snad jen škoda, že se Michal Žáček nezdržel ještě na poslední skladbu Spain, kde je právě zvuk příčné flétny legendární. Závěrečná skladba, ať je ohraná a některými muzikanty už trochu proklínaná jak chce, byla skvělá. Oba interpreti její strukturou jemně a zcela jistě proplouvali, improvizovali a na závěr předvedli dokonalé "fázové posunutí" vzájemně do sebe hraných témat. Závěr, jak má být. Posléze dlouhé vytleskávání, jeden přídavek a koncert byl u konce.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Koncert si posluchači bezesporu užili a nezbývá, než se těšit, jaké překvapení pro nás organizátoři Jazzfestu připraví příště.

Další články

  • Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky

    Mezinárodní hudební festival Struny podzimu 2019 je minulostí. Ve středu jej zakončil koncert hip-hopových legend De La Soul. Dramaturgie letošního ročníku doslova naplnila neoficiální podtitul „od Bacha po hip-hop". Bachovy suity totiž zazněly v podání violoncellisty Jiřího Bárty jen pár dní před hip-hopovou party v režii De La Soul. Jak široké hudební spektrum se mezi těmito póly rozprostírá, dokumentovalo dalších osm hudebních večerů, během nichž se publiku představili jazzmani Charles Lloyd, Fred Hersch, Lionel Loueke a Luboš Soukoup, soulová zpěvačka Laura Mvula, soudobou hudbu reprezentující JACK Quartet, Michael Gordon společně s Mantra Percussion a osobnost domácí hudební scény, písničkář Jiří Suchý.

  • Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry

    Bluesová plejáda v Šumperku dospěla. K poslechu bylo poslední den mnohé, repertoáry interpretů byly stejně pestré jako jejich vlastní životní osudy, o nichž nejen blues tak rádo vypráví.

  • 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality

    Program již 24. ročníku MFJP je tradičně pestrý. Královské klavírní disciplíně bude věnováno osm různorodých sólových recitálů špičkových hudebníků tří kontinentů, které proběhnou během čtyř pražských večerů v termínech od 25. listopadu do 18. prosince. Těšit se můžeme na umělce jako Sunna Gunnlaugs, Andreas Ulvo, Greg Burk či Chris Gall. Že i letošní MFJP bude mimořádný, naznačil ostatně už jarní prolog festivalu v režii Larryho Willise. Po setkání s legendou jsou na řadě koncerty talentů na vrcholu sil.

  • Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií

    K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.

var sklikData = { elm: "sklikReklama_57358", zoneId: 57358, w: 728, h: 90 };