pátek, 24 březen 2017 18:16

(H)art rocková nálož O.R.k. rozvibrovala Music Bar

Napsal(a)
Pat Mastelotto na koncertě se skupinou O.R.k. v pražském Lucerna Music Baru 23. března 2017 Pat Mastelotto na koncertě se skupinou O.R.k. v pražském Lucerna Music Baru 23. března 2017 Foto: Michal Havlák/musicweb.cz

Čtveřice silných muzikantských osobností přijela do pražského Music Baru představit své nové album.

Deska Soul Of An Octopus je druhým počinem mezinárodního projektu O.R.k. Jejich hudba vychází především z kombinace čtyř silných osobností a vymyká se tak jednoduchým žánrovým škatulkám. Z (h)art rockového základu šmátrá svými chapadly do krajin ambientní elektroniky či psychedelie. Oproti prvotině, která hodně stavěla na zvuku tvrdších hudebních žánrů, je jejich nový počin hudebně pestřejší a hravější. Značně tak obohacuje projev kapely, jejíž rytmiku tvoří bubeník Pat Mastelotto (King Crimson) a baskytarista Colin Edwin (Porcupine Tree). Doprovází je italské duo – kytarista Carmelo Pipitone (Marta sui Tubi) a zpěvák Lorenzo Esposito Fornasari (Berserk!, Obake). Jako předskokan se (ne)představilo uskupení KoMaRa, podobně naladěné, avšak mnohem více experimentální.

 

 

Z tria KoMaRa nakonec do Lucerny dorazilo pouze duo KoMa. (Název projektu je tvořen počátečními slabikami jmen hudebníků.) Většinu asi dvacetiminutového setu však odehrál slovenský kytarista a skladatel David Kollar sólo. Postupným vrstvením, za pomocí množství efektů, smyček a speciálních technik hry na kytaru, navodil zanedlouho v sále postupně houstnoucí atmosféru ambientní zvukové krajiny, kterou v závěru podtrhl dunivý bicí doprovod Pata Mastelotta. Škoda jen, že tato povedená část byla příliš krátká a nestačila tak na diváka zapůsobit celou svou vahou. Intro to však bylo důstojné a po patnáctiminutové pauze už na posluchače čekaly hlavní hvězdy večera.

Po experimentálním úvodu čekala posluchače přímočařejší část koncertu. I přes avantgardní přístup kapely si její skladby zachovávají poměrně klasickou pravidelnou formu. Rytmické pasáže se střídají s melodickými a sofistikované instrumentální výkony jsou následovány tvrdými, mnohdy až metalovými segmenty. Vrcholem jsou pak momenty jakéhosi kontrolovaného chaosu. Avšak i přes virtuózní kvality všech muzikantů se nedočkáme žádné improvizace, prioritou zůstává vždy skladba jako hotový celek.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Základ dunivé matematické rytmiky Pata Mastelotta doplňují vlnité linky bezpražcové baskytary, melodickým pasážím pak dominuje zpěv obohacený širokou škálou efektů. Na ty není skoupý ani vynikající kytarista Carmelo Pipitone, rozehrávající pestré hudební plochy, kytarové smyčky a divoká sóla. Oproti studiové nahrávce postrádal živý koncert některé sofistikované vychytávky, které byly nahrazeny důrazem na rockový základ skladeb, nebo se ztratily v dunivé mase zvuku, které kvarteto neúnavně chrlilo na posluchače po devadesát minut svého vystoupení. Poslech posledního počinu O.R.k. tak lze jen doporučit, a to nejen těm, kteří mají duši chobotnice.

 

pro musicweb.cz napsal Michal Havlák

Další články

  • 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality

    Program již 24. ročníku MFJP je tradičně pestrý. Královské klavírní disciplíně bude věnováno osm různorodých sólových recitálů špičkových hudebníků tří kontinentů, které proběhnou během čtyř pražských večerů v termínech od 25. listopadu do 18. prosince. Těšit se můžeme na umělce jako Sunna Gunnlaugs, Andreas Ulvo, Greg Burk či Chris Gall. Že i letošní MFJP bude mimořádný, naznačil ostatně už jarní prolog festivalu v režii Larryho Willise. Po setkání s legendou jsou na řadě koncerty talentů na vrcholu sil.

  • Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií

    K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.

  • Ronnie Baker Brooks nezapřel talent svých předků Ronnie Baker Brooks nezapřel talent svých předků

    Zatímco úvod prvního večera svěřilo vedení do rukou slovenských sousedů, ten následující, jen s návratem k tradičnímu výkopu z předsálí, opanovali ti polští. Karolina Czelej své hráčské ambice realizuje v jiném projektu, a tak se mohla jako jediná z Caramel Black ve foyer plně věnovat mikrofonu. Klasickou blues-rockovou nálož protkanou i popovějšími nápěvky, tedy standardní balíček většiny polských kapel, povyšuje Karolínina barva hlasu.

  • Mikulášská s The Tap Tap letos s předstihem Mikulášská s The Tap Tap letos s předstihem

    Tradiční Mikulášská s kapelou The Tap Tap se letos uskuteční již tento týden a na novém místě, než jsem zvyklí.

var sklikData = { elm: "sklikReklama_57358", zoneId: 57358, w: 728, h: 90 };