čtvrtek, 07 září 2017 15:45

Jedinečná Rhonda Vincent oslnila české publikum špičkovým bluegrassem Doporučený

Napsal(a)
Rhonda Vincent vystoupila 6. 9. 2017 v Rudolfinu Rhonda Vincent vystoupila 6. 9. 2017 v Rudolfinu Foto: Eva Makovská/musicweb.cz

Doslova dechberoucí zážitek se naskytl těm, kteří se večer 6. září vypravili do pražského Rudolfina. Jeviště Dvořákovy síně zcela ovládla „královna bluegrassu" Rhonda Vincent se svojí kapelou The Rage, jejichž strhující výkon byl dokonalým příkladem toho, jak má vypadat kvalitní hudební vystoupení.

Americká bluegrassová muzikantka Rhonda Vincent vystoupila v ČR poprvé v lednu 2015, kdy v Jablonci nad Nisou odehrála dva koncerty. Tehdy se s ní na pódiu objevil i středočeský bluegrassový band Barbecue, s jehož členy si američtí hudebníci ihned padli do noty, a to jak po stránce hudební, tak i osobní. Nadšené bylo nejen publikum, ale i samotná Rhonda, která se kontrabasistovi Barbecue Jiřímu Šubrovi následně svěřila, že by si vystoupení u nás ze srdce ráda zopakovala. Naštěstí nezůstalo jen u slov a po dvou letech se svými chlapci z The Rage znovu excelovala na české scéně.

Už počáteční potlesk při nástupu kapely na pódium byl jasným důkazem toho, že publikum moc dobře tuší, že je na co se těšit. Hned při prvním songu, dynamickém Kentucky Borderline, jímž Rhonda složila hold domovskému státu žánru bluegrass a který by rozproudil krev snad i v nebožtíkovi, muselo být všem jasné, proč se kapela jmenuje The Rage (zuřivost, běs, burácení). S prvními divokými tóny jako by se doslova protrhla přehrada a celé další dvě hodiny s sebou vlna toho nejkvalitnějšího bluegrassu strhávala vše, co jí přišlo do cesty. Poté dali muzikanti k dobrému Drivin Nails In My Coffin a následně si oddechli skladbou When The Grass Grows Over Me, kterou proslavil George Jones.

Síla hudebních vystoupení Rhondy Vincent tkví vedle jejího nesporného hudebního talentu, profesionálního přístupu, maximálního nasazení a příjemného vystupování také v lidech, kteří ji doprovázejí. Ansámbl její kapely totiž tvoří ti nejlepší z nejlepších, muzikanti, kteří představují absolutní špičku světového bluegrassu. To, co v Rudolfinu předvedli, nelze popsat slovy, to se prostě musí slyšet. Obrovské ovace si například vysloužila kytarová sóla Joshe Williamse, kterému snad při hře pomáhá samotný ďábel. Tento fenomenální kytarista (který ale zahraje v podstatě na každý nástroj) se ukázal i jako skvělý zpěvák – jeho Freeborn Man byl prostě geniální.

 

 

Neméně zářil i jeden z nejlepších světových hráčů na dobro Brent Burke, Rhondin zeť. Když tento zdánlivě nenápadný vousáč hrábl do strun, tajil se dech a vstávaly chlupy na těle, především při skladbě Dobro Chimes. Výborně zvládl i píseň Girl From West Virginia obsahující hned několik typicky bluegrassových motivů – lásku k dívce, tvrdou práci i oslavu života v horách. Usměvavý sympaťák Aaron McDaris zase exceloval se svým banjem (např. v bravurní instrumentálce All About the Banjo), s nímž za velkou louží získává jedno ocenění za druhým.

Složení pak perfektně doplňoval i basista, pohodář Mickey Harris, jenž dlouhá léta platí za jednu z největších osobností americké country a bluegrassu. Ten zazpíval ráznou Drink Up And Go Home nabitou nakažlivě optimistickým nábojem („Nepovídej mi tu o svých trablech, já mám dost těch svých. Buď šťastný, že žiješ, tak to dopij a běž domů."). Z The Rage chyběl pouze druhý zeť Rhondy Vincent, houslista Hunter Berry, kterému nečekaně onemocněla matka – ani nepřítomnost pro bluegrass tolik důležitého nástroje ale muzikanty tohoto střihu absolutně nemohla rozhodit.

Rhonda Vincent své fanoušky nezískává jen nádherným zvučným hlasem a dokonale zvládnutou hrou na mandolínu, ale také díky svému nenucenému přátelskému vystupování, což přispělo k velmi uvolněné, až rodinné atmosféře. Proluky mezi písněmi prokládala žerty („Máme ještě další písničky, tak jestli by vám to nevadilo..."), sympatie si vysloužila i různými nesnázemi se stojanem od mikrofonu nebo tím, když si na jeviště pozvala zpěvačku Alenu Vítovou, s níž si střihla píseň. Dvořákovou síní zazněly i mnohé další brilantně zvládnuté songy, například Run Mississippi River, I've Forgotten You, Bluegrass Express nebo countryová Beneath Still Waters, známou zejména díky zpěvačce Emmylou Harris. Pásmo kapela zakončila legendární Mule Skinner Blues, s níž už na konci 30. let dobyl Grand Ole Opry starý dobrý „otec bluegrassu" Bill Monroe se svými The Blue Grass Boys. Více se o bluegrassu a Billu Monroeovi dočtete zde.

 

 

Poté hlediště Rhondu a její kapelu odměnilo opravdu bouřlivým aplausem – jak jinak – vestoje. Češi očividně bluegrass milují a Rhonda Vincent, soudě dle jejich dojatých reakcí, miluje hrát pro české publikum. S kapelou tedy přidala známou píseň Jolene o ženě zoufale se snažící neztratit svého muže, kterou proslavila Rhondina kamarádka Dolly Parton. Ani to však obecenstvu nestačilo, a tak se Rudolfinem nakonec rozezvučela jedna z největších bluegrassových pecek Rocky Top, oficiální „state song" státu Tennessee, která prvně zazněla na Vánoce před půl stoletím.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Rhonda Vincent a The Rage zanechali v přítomných zážitek, který si bezpochyby uchovají v paměti hodně dlouho a je vysoce pravděpodobné, že ani muzikanti neodlétali z pražského letiště bez pohnutých emocí a dobrého pocitu z toho, že předvedli jednoduše parádní výkon (v muzicírování pak ještě pokračovali na hotelovém pokoji, kde s českými kolegy jamovali až do pozdních nočních hodin). Všechny přítomné v Rudolfinu sice „královna bluegrassu" pozvala na koncert do Ameriky, jak to tak ale vypadá, dříve se spíš vrátí ona sem – pokud její spolupráce a výborné vztahy s kapelou Barbecue budou pokračovat i nadále, pak se do pár let opět můžeme těšit na porci toho nejlepšího, co světová bluegrassová scéna nabízí. Na závěr jen doplnění, že koncert Rhondy Vincent proběhl s mediální podporou rádií Country , Signal a Patriot a ČR a serveru Inspirati.cz.

Další články

  • Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky

    Mezinárodní hudební festival Struny podzimu 2019 je minulostí. Ve středu jej zakončil koncert hip-hopových legend De La Soul. Dramaturgie letošního ročníku doslova naplnila neoficiální podtitul „od Bacha po hip-hop". Bachovy suity totiž zazněly v podání violoncellisty Jiřího Bárty jen pár dní před hip-hopovou party v režii De La Soul. Jak široké hudební spektrum se mezi těmito póly rozprostírá, dokumentovalo dalších osm hudebních večerů, během nichž se publiku představili jazzmani Charles Lloyd, Fred Hersch, Lionel Loueke a Luboš Soukoup, soulová zpěvačka Laura Mvula, soudobou hudbu reprezentující JACK Quartet, Michael Gordon společně s Mantra Percussion a osobnost domácí hudební scény, písničkář Jiří Suchý.

  • Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry

    Bluesová plejáda v Šumperku dospěla. K poslechu bylo poslední den mnohé, repertoáry interpretů byly stejně pestré jako jejich vlastní životní osudy, o nichž nejen blues tak rádo vypráví.

  • 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality

    Program již 24. ročníku MFJP je tradičně pestrý. Královské klavírní disciplíně bude věnováno osm různorodých sólových recitálů špičkových hudebníků tří kontinentů, které proběhnou během čtyř pražských večerů v termínech od 25. listopadu do 18. prosince. Těšit se můžeme na umělce jako Sunna Gunnlaugs, Andreas Ulvo, Greg Burk či Chris Gall. Že i letošní MFJP bude mimořádný, naznačil ostatně už jarní prolog festivalu v režii Larryho Willise. Po setkání s legendou jsou na řadě koncerty talentů na vrcholu sil.

  • Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií

    K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.

var sklikData = { elm: "sklikReklama_57358", zoneId: 57358, w: 728, h: 90 };