Vytisknout tuto stránku
pondělí, 15 duben 2019 21:02

John McLaughlin v Brně představil svůj projekt 4th Dimension Doporučený

Napsal(a)
John McLaughlin na koncertě v Brně 14. dubna 2019 John McLaughlin na koncertě v Brně 14. dubna 2019 Foto: Zbyněk Zácha/musicweb.cz

Veterán jazzrockové fúze, věčný hudební experimentátor, britský kytarista John McLaughlin vystoupil v brněnském Janáčkově divadle v rámci JazzFestu Brno. Během hodinu a půl dlouhého setu představil průřez své tvorby od let 70. až po současnost.

Je to už dvanáct let, co John McLaughlin představil světu skupinu 4th Dimension. Do dnešní doby se tak kapela stala překvapivě nejdéle fungujícím McLaughlinovým projektem v jeho kariéře. Sestava se od doby vzniku postupně měnila, až po současnou verzi, kde hraje na baskytaru kamerunsko-francouzský baskytarista Étienne Mbappé a na bicí Ranjit Barot. Držákem kapely však od jejího vzniku je vynikající britský klávesista a bubeník v jedné osobě Gary Husband.

Při koncertě v Brně John McLaughlin opět přesvědčil, že stále patří k té největší špičce, co se technické stránky týče. Nehledě na to, že nedávno oslavil 77 let, což, jak je vidno, ho nijak neomezuje.

 

 

McLaughlin koncertní set zahájil dnes již klasikou – písní Trilogy, aby připomněl své počátky, kdy se skupinou Mahavishnu Orchestra spolu s českým rodákem Janem Hammerem tvořili jazzrockovou revoluci, která s pomocí elektrických kytar, syntezátorů a východních inspirací v podobě indické hudby ovlivnila celý hudební svět. Mahavishnu Orchestra svého času vyprodávali stadiony a mezi hudebníky té doby platilo na festivalech úsměvné pořekadlo, že nikdo nechtěl hrát po nich.

Prohlédněte si také fotky z koncertu Johna McLaughlina

Před dvěma lety v Praze také naservíroval John McLaughlin ve stejné sestavě takřka kompletní mahavishnovský set. V Brně tomu ovšem bylo jinak, kytarový virtuos se zaměřil téměř výhradně na svoji současnou tvorbu. Během večera tak zazněly písně Abbaji, Echoes from then nebo New Blues old Bruise zachycující postupný vývoj projektu 4th Dimension.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

McLaughlin během večera opětovně využil pro diváky poutavé party, kdy si Gary Husband s Ranji Barotem střihli společný bicí part, ostatně svým spoluhráčům poskytoval dostatek prostoru, aby mohli ukázat své schopnosti. Při tomto momentu se nabízí zajímavá otázka, jestli je Gary Husband lepší klávesista či bubeník. Obojí totiž skvělé zvládá. Výběr skladeb v zásadě nebyl překvapivý – mnohé z těchto písní už McLaughlinovi fanoušci mohli slyšet při dřívějších koncertech.

31-John McLaughlinCo koncertu osobně vyčítám navzdory skvělé atmosféře, je určitá sterilita, kam se projekt za léta fungování vypiloval. Vše je tak přesné, a bohužel už i leckdy očekávatelné, že se vytratila ona pověstná syrovost a překvapivá dravost McLaughlinovy hudby. Všichni hudebníci patří k největší jazzové špičce na světě, dohromady jsou skvěle sehraní a užívají si společnou hru, ovšem po celý koncert jsem se nemohl zbavit dojmu, že prostě odehráli svůj set a toť vše.

Poté, co posluchači vytleskali hudebníky vestoje, se McLaughlin vrátil, aby je odměnil opět (bohužel jen) jednou svojí klasikou - Miles Beyond. Zde motor divoké mašiny znovu naskočil. Zkrátka u mahavishnovských skladeb ona mcLaughlinovská energie působí neskutečně a je tak trochu škoda, že se jeho talent maličko v nových věcech zadrhává či až ztrácí. Sám umělec během své kariéry vždy překvapova tím, jak často rozpouštěl své kapely, aby zakládal jiné a tvořil opět novou hudbu. Možná by to ještě stálo za to zkusit něco nového, neboť hudebník s takovým talentem a zkušenostmi na to i ve svých letech stále má.

Další články

  • Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry

    Bluesová plejáda v Šumperku dospěla. K poslechu bylo poslední den mnohé, repertoáry interpretů byly stejně pestré jako jejich vlastní životní osudy, o nichž nejen blues tak rádo vypráví.

  • 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality

    Program již 24. ročníku MFJP je tradičně pestrý. Královské klavírní disciplíně bude věnováno osm různorodých sólových recitálů špičkových hudebníků tří kontinentů, které proběhnou během čtyř pražských večerů v termínech od 25. listopadu do 18. prosince. Těšit se můžeme na umělce jako Sunna Gunnlaugs, Andreas Ulvo, Greg Burk či Chris Gall. Že i letošní MFJP bude mimořádný, naznačil ostatně už jarní prolog festivalu v režii Larryho Willise. Po setkání s legendou jsou na řadě koncerty talentů na vrcholu sil.

  • Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií

    K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.

  • Ronnie Baker Brooks nezapřel talent svých předků Ronnie Baker Brooks nezapřel talent svých předků

    Zatímco úvod prvního večera svěřilo vedení do rukou slovenských sousedů, ten následující, jen s návratem k tradičnímu výkopu z předsálí, opanovali ti polští. Karolina Czelej své hráčské ambice realizuje v jiném projektu, a tak se mohla jako jediná z Caramel Black ve foyer plně věnovat mikrofonu. Klasickou blues-rockovou nálož protkanou i popovějšími nápěvky, tedy standardní balíček většiny polských kapel, povyšuje Karolínina barva hlasu.