čtvrtek, 12 listopad 2015 14:24

Kammerflimmer Kollefktief: Mystická noc v synagoze

Napsal(a)
Kammerflimmer Kollektief Kammerflimmer Kollektief Zdroj: wikipedia.org

Jeden z nejočekávanějších večerů festivalu Alternativa, koncert německých Kammerflimmer Kollektief v Libeňské synagoze upozornil na to, že hledání nových hudebních jazyků a výraziva je stejně tak nezbytné jako jejich zasazení do neobvyklých prostor.

Nenápadnou budovu synagogy, která stojí uprostřed parku mezi autobusovým nádražím a tramvajovým uzlem na Palmovce, denně míjí stovky lidí netušících, jaký skvost se ve skutečnosti uvnitř skrývá. Interiér trojlodního chrámu s arkádami nabízí fascinující prostor pro pořádání kulturních akcí, v němž nejvýstižněji na návštěvníka zapůsobí oprýskané zdivo sloupů a celkově omšelý stav synagogy, na kterém se bohužel podepsalo půl století necitlivého zacházení s touto stavbou. Díky zapojení sdružení Serpens a SlashDashBackSlash tento svatomartinský večer rozzářily chrám tlumeným hřejivým světlem svíčky ve sklenicích a dva lampiony nad pódiem, které umocnily rituální rovinu hudebního prožitku.

Právě až kabalisticky mystickou atmosférou zaplnila prostory synagogy mezinárodní noisově-rocková formace Bagdasarov/Pollack/Schweighart/Vatagin. V jejich improvizovaném setu prolínajících se zvuků baryton a sopránsaxofonu, kytary, baskytary, syrové elektroniky a řízných, avšak rytmicky proměnlivých bicích šla uhlazenost stranou a narůstající decibely nechávaly posluchače pocítit takovou intenzitu zvuku, která se až vkrádá pod kůži. Potutelným dronem a glitchem Vatagina prostupovaly dlouhé tóny saxofonu Bagdasarova i skřípající struny kytary Pollacka, a to vše ještě umocňoval hutně dunícím basovým bubnem a prokládanými rytmy bicí sestavy Schweighart. Je pravda, že téměř celé vystoupení se neslo na víceméně freneticky nahuštěné zvukové rovině a menší zklidnění a sklouznutí do více tišších pasáží mohlo dodat kapele na plasticitě.

S tou totiž dokázali velice zajímavě pracovat hlavní tahouni večera, Kammerflimmer Kollektief, kteří se na pódium synagogy vkradli ambientně prostupujícími akordy harmonia a hřejivými tahy smyčcem na kontrabas doplněnými plíživými kytarovými motivy. Mystickou atmosféru skladeb podporovala Heike Aumüller zpěvem, který místy připomínal extatický svébytný projev Meredith Monk a jindy zase svým prostým deklamačním hlasem, jenž však rozhodě netrpí emocionální plochostí, Brigu Bargelda z Einstürzende Neubauten. Zazněly především skladby z posledního alba Désarroi, v němž na sebe často upoutává pozornost harmonium, perkusivní techniky hry na kontrabas a ambientní elektronika.

 

 

Formální úhlednost i absolutní nahodilost, tak lze zjednodušeně charakterizovat styl Kammerflimmer Kollektief. Oscilace mezi těmito polohami propůjčují kapele protivážnou estetickou dvousečnost. Na jedné straně se totiž přibližuje až folkově či popově stylizované expresivitě, lineárně se rozvíjející tematičnosti a na druhé straně vládne chaotickou změtí zvuků, ve které se přese sebe neochvějně valí jeden zvukový projev přes druhý.

Během koncertu tak měli posluchači možnost užít si svobody volné improvizace spočívající ve zběsilém trhání za struny kontrabasu, jakožto i taktilních glissandech a v důmyslné práci se zvukem a smyčkami, a zároveň přívětivý zpěv Heike Aumüller, vybrnkávané akordy kytary Thomase Webera a usazené groovy i tajemné melodie na kontrabas Johannese Frische. Přijde vám to nemyslitelné? Vůbec ne, pro Kammerflimmer Kollektief je tento styl hraní přirozeným procesem a jsou schopni mezi těmito polohami proplouvat s takovou samozřejmostí až z toho člověka mrazí po zádech.

Další články

  • Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky Struny podzimu přinesly výjimečné hudební zážitky

    Mezinárodní hudební festival Struny podzimu 2019 je minulostí. Ve středu jej zakončil koncert hip-hopových legend De La Soul. Dramaturgie letošního ročníku doslova naplnila neoficiální podtitul „od Bacha po hip-hop". Bachovy suity totiž zazněly v podání violoncellisty Jiřího Bárty jen pár dní před hip-hopovou party v režii De La Soul. Jak široké hudební spektrum se mezi těmito póly rozprostírá, dokumentovalo dalších osm hudebních večerů, během nichž se publiku představili jazzmani Charles Lloyd, Fred Hersch, Lionel Loueke a Luboš Soukoup, soulová zpěvačka Laura Mvula, soudobou hudbu reprezentující JACK Quartet, Michael Gordon společně s Mantra Percussion a osobnost domácí hudební scény, písničkář Jiří Suchý.

  • Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry Blues Alive završil koncert Kennyho Neala s jeho bratry

    Bluesová plejáda v Šumperku dospěla. K poslechu bylo poslední den mnohé, repertoáry interpretů byly stejně pestré jako jejich vlastní životní osudy, o nichž nejen blues tak rádo vypráví.

  • 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality 24. Mezinárodní festival jazzového piana nabídne přehlídku hráčské originality

    Program již 24. ročníku MFJP je tradičně pestrý. Královské klavírní disciplíně bude věnováno osm různorodých sólových recitálů špičkových hudebníků tří kontinentů, které proběhnou během čtyř pražských večerů v termínech od 25. listopadu do 18. prosince. Těšit se můžeme na umělce jako Sunna Gunnlaugs, Andreas Ulvo, Greg Burk či Chris Gall. Že i letošní MFJP bude mimořádný, naznačil ostatně už jarní prolog festivalu v režii Larryho Willise. Po setkání s legendou jsou na řadě koncerty talentů na vrcholu sil.

  • Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií Blues Alive v H-Clubu: Pod střechou melodií

    K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.

var sklikData = { elm: "sklikReklama_57358", zoneId: 57358, w: 728, h: 90 };