Koncertu Krise Kristoffersona vévodily příběhy. Zazpíval i se svou dcerou

Do pražského Kongresového centra zavítala legenda žánru country Kris Kristofferson. Ve čtvrtek 29. listopadu tak mohli posluchači slyšet naživo mnoho singlů, ale i nových skladeb fenomenálního skladatele, ale i styl, jehož představitelé ze Spojených státu moc často Českou republiku nenavštěvují.

Kris Kristofferson Kris Kristofferson Foto: Barbora Fabiánová, MusicWeb.cz

Předskokanem samotné hvězdy večera se stal český písničkář a kytarista Wabi Daněk, kterému letos vyšla nová deska s názvem Ďáblovo stádo. Stejně tak Kris si v letošním roce připsal na konto další studiové album – Feeling Mortal.

Během necelé třičtvrtěhodinky Wabi Daněk naladil publikum na žánr, který vládl celému večeru. Hned z počátku ukázal, že jeho hlas nestárne a dokáže vyzpívat vyšší tóny skladeb. Zároveň do nesmrtelných hitů, za které ho odvděčilo publikum velkým potleskem, vložil dostatek emocí, což potvrdila nejen skladba Ostrov pokladů. Na závěrečné skladby přizval na pódium svého syna – kytaristu Šimona. Společně vystřihli duet Lady Yesterday, přičemž Šimon se v refrénu přidal se svým zpěvem. Přizvání člena rodiny se ještě opakovalo, ale o tom později.

Poslední skladbu vystoupení Wabiho Daňka oživilo překvapení. Při písni Čím větší bloud, tím větší pád, která má svůj text i v angličtině, se na samém konci objevil Kris Kristofferson a společně oba muzikanti dozpívali poslední verš skladby.

 

 

Více jak sto minut dlouhý koncert odstartoval Kris Kristofferson, bývalý člen elitní country skupiny The Highwaymen, několik minut po deváté hodině večerrní. Zajímavým vstupem do repertoáru muzikanta byl výběr hned prvních skladeb. Jednu z úplně nejznámějších písní, Me and Bobby McGee, zařadil hned jako třetí. Originál v podání Krise si udržel svou baladičnost, se kterou zpěvák pracoval prakticky po celou dobu, a dokázal tak, že je svéráznou verzí skladby a stejně tak dobrou jako podání Janis Joplin.

Dnes šestasedmdesátiletý Kris nikdy nepatřil mezi zpěváky, kteří svým hlasem ihned zazáří. Přesně tak se jevil zpěv i na koncertě. Krisův hlas však disponoval nejen krásně srozumitelnou angličtinou, ale také vyprávěcím nádechem. Kromě epičnosti, kterou v sobě texty jeho písní nesou, se přesně vcítil do každé písně zvlášť a dokázal tak publiku předat příběh se všemi detaily i procítěním.

Podívejte se také na fotoreportáž z koncertu

Sólový projev, který jinak Krisovi sluší, s sebou nesl zároveň i slyšitelnost každičké chyby. Kris se doprovázel na akustickou kytaru, kde zprvu rytmicky dodával písním akordy a poté vybrnkával melodie. V některých momentech se linula příjemná harmonie s výraznými tóny, ale jindy struna vyloudila zastřený, ne zcela čistý tón. Pomocí kytarového doprovodu se však Krisovi podařilo navodit příjemnou intimní atmosféru v celém sále. Výraznější party vynikly, když Kris zahrál na harmoniku. Nástroj přebíral na kratší dobu v průběhu písní první hlas svými čistými tóny. Občas zpěvák vložil do instrumentálního partu mluvené slovo, které plynule přešlo ve zpívanou část. Lehce však dokázal, že si lze vystačit s dvěma nástroji na pódiu sám.

2012 11 30 Kris KristoffersonNa speciální set si zpěvák v polovině koncertu přizval svou dceru Kelly Kristofferson. Zpěvačka a hráčka na banjo ihned okouzlila publikum výrazným, leč jemným hlasem, který ve výškách nádherně korespondoval s hloubkami Krise. Kelly přímo uhranula úctyhodným výkonem i sympatickým projevem na jevišti, což se nejvíce projevilo ve skladbě Between Heaven and Here. Dva strunné nástroje zvýraznily linky písní a dodaly jim tak odlišnost od předešlého sólového pojetí.

Výběr samotného repertoáru a posloupnost skladeb utvořila velmi pestrý večer. Kris může vybírat z mnohého materiálu a během vystoupení pokryl většinu tvorby své kariéry. Zazněly také skladby s Krisovou osobní tematikou dedikované jeho otci nebo dceři. Na známé skladby typu Loving Her Was Easier (Than Anything I´ll Ever Do Again) či Sunday Mornin´ Comin´ Down reagovalo publikum bouřlivě hned po úvodních tónech. Starší skladby sice bodovaly díky povědomí, do kterého vstoupily již dávno, ale novější počiny velmi osvěžily celkový dojem. Kris má jako skladatel stále co říci, představil z nové desky například skladbu Ramblin´ Jack, ze které srší jak rozpoznatelný rukopis, tak neotřelá slova i touha sdělit pocity.

Po devadesáti minutách hraní bez přestávky se Kris rozloučil s publikem a odešel do zákulisí. Tam dlouho neotálel a vzápětí se znovu chopil mikrofonu. Příhodně zazněla skladba Please Don´t Tell Me How The Story Ends, ale poté se ještě na pódium vrátila Kelly a večer plný příběhů zakončili s Why Me. Než Kris opustil pódium úplně, podal si ruku s mnoha posluchači, kteří seděli v prvních řadách a přiběhli blíže. Z ptačího pohledu, tedy z balkonu, posluchači sice slyšeli velmi dobře, ale jak vystupující vypadá, si museli domýšlet.

Napsal(a):

Zanechat komentář