středa, 11 červen 2014 19:00

Metalfest 2014, den třetí

Napsal(a)
Záběr na nedělní kotel Záběr na nedělní kotel Foto: Eva Makovská, musicweb.cz

Třetí den letošního pátého ročníku plzeňského Metalfestu vyšel na prvního června, který je znám také jako den dětí. A když budeme parafrázovat jednu bigbítovou legendu, tak si děti (a nejen ty) měly kde hrát.

Pozvolný konec festivalu začal být pomalu cítit ve vzduchu, a tak si opět poměrně dost lidí odpustilo odpočinek a vydalo se užít si slunečné dopoledne do prostoru lochotínského amfiteátru s doprovodem přátel, přítelkyň, manželek, ratolestí a zejména metalové hudby. Její přísun zajistili už v 10 hodin ostravští Absolut Deafers. Tato skupina hrající klasický heavy metal má za sebou relativně krátkou historii (funguje teprve 3 roky), ale už stihla odjet turné s Vitacitem či Arakainem a nedělní dopoledne rozhodně není stropem jejího potenciálu. To samé v thrashmetalovém se dá říct o belgickém zjevení Evil Invaders, které se vrhlo na pódium s energií, dravostí, ječáky a dalšími pro žánr v 80. letech velice specifickými prvky, a tak ten, kdo měl trošku divočejší noc, si mohl myslet, že se nějakým omylem vrátil v čase o tři dekády zpět. Nicméně klasická "véčka" a outfity s džínami skoro až po prsa byly jen doplněk skvěle zahraného vystoupení.

Prohlédněte si také: Fotoreport z Metalfestu, den třetí

Po thrashovém nářezu následovalo mírné zklidnění produkce. Přeci jen se člověk naobědvá radši při klidnější hudbě a tu obstaral soubor německých krasotinek Arven. Přesně jako éterická elfka z Tolkienovy trilogie působily na všechny smysly a vytřely zrak všem konzervativcům a jejich tvrzením, že převážně holčičí kapela nikdy nemůže být dobrá. Následující kapela Zodiac rovněž vybočovala z metalové škatulky, a tak jako předešlý den touto dobou zněl areálem hard rock stylově posazený do 70. let. Toto uskupení opět patřilo k mladším účastníkům festivalu a rozhodně se jim nedalo upřít nasazení a touha zaujmout, což se bezpochyby povedlo. Přívrženci řádění tak během těchto dvou hodin stihli načerpat dostatek sil na představení domácích Dymytry, kteří svým výkonem opět dokázali, proč neustále stoupají na vrchol české scény. Otvírákem jejich hodinky byl nový singl Plameňáci a dál se pokračovalo už v tradičním duchu. Jejich "rodina" doslova žrala každý jejich riff, sborově zpívala refrény a na závěr se hromadně zasmála rýpnutí do české popové scény.

Sledujte Metal na Facebooku

Po poslední české kapele letošního ročníku přišla na řadu symfonická Xandria, která kromě nové desky přivezla i novou zpěvačku, o které člověk nemůže s jistotou říct, jestli se mu víc líbí její zpěv, nebo vzhled, protože oboje bylo špičkové. Kromě novinek se ale v setu, který překvapivě obsahoval pouze 8 písní, samozřejmě objevily i klasické songy, jako třeba velmi populární Valentine. Dámská část obecenstva si pak hlášku o vzhledu a umění mohla říkat při vystoupení mladých nadějí z Kissin' Dynamite. Mladší ročníky při pohledu na pětici původem z Bádenska-Württemberska vzpomínaly na Tobiase Sammeta z Edguy, starší pak na Sebastiana Bacha (kterého můžete vidět letos ve Vizovicích na Masters of Rock). Jediným drobným zádrhelem těchto talentovaných umělců byly téměř neslyšitelné kytary, což se povedlo spravit až těsně před závěrem jim vyhrazené hodiny a nutno podotknout, že dojem z jejich hudby stoupl o 200 %. Kdo však zůstal poněkud za očekáváním, byli švédští Tiamat. Sice ještě v sestavě s Johanem Edlundem, který se zjevně rozhodl dojet nasmlouvané koncerty před svým odchodem, ale bez zápalu a energie to jaksi nebylo ono. 

 

 

O to kontrastněji pak proti utahané melancholii švédských gothiců působilo vystoupení kapely The 69 eyes, které splňovalo veškerá velmi kritická měřítka špičkového koncertu. Znalci se pak lehce usmívali nad podobností zpěváka, který si říká Jyrki 69, s Joey Ramonem z legendárních Ramones, a to jak vzhledem, tak i pohybem po pódiu. Tento pocit ještě umocnil cover jejich písně I just want to have something to do, který kapela vytasila jako přídavek. Následovala téměř hodina čekání na metalovou královnu Doro Pesch, která vtrhla před publikum jako uragán a s neskutečným zápalem a nadšením servírovala jeden hit za druhým. Jako správná matadorka metalových kolbišť věděla, jak pracovat s publikem, a tak se celý areál od srdce zasmál, když během All we are nechala zpívat refrén jednotlivce z publika. Následně asi usoudila, že rčení "co Čech, to muzikant" neplatí a cover Breaking the law od Judas Priest zazpívala raději sama, stejně jako závěrečnou Für immer, ale obecenstvu to nevadilo. Letošní Metalfest tak nasadil laťku oproti předchozím ročníkům ještě o kousek výš, a my se tak můžeme jen těšit, co na nás čeká v roce 2015, kdy bude Plzeň držet titul Evropské hlavní město kultury.

Pohledem musicweb.cz - Kuba: Poslední festivalový den je vždycky takovým nějakým způsobem zvláštní a nejinak jsem to vnímal letos. Největší headlineři už byli odbyti, jídlo ozkoušeno už téměř všechno a na návštěvnících patrná únava. Z první kapely dne jsem viděl jen část, ale zase tak zvlášť mi to nevadilo, Absolut Deafers prominou, ale neurazili, ani nenadchli. To ale nemůžu říct o Evil Invaders, takovou thrashovou smršť jsem neviděl už hodně dlouho a jediné, co mě mrzelo, tak že v Plzni nehráli už v roce 2012, aby si z nich mohli vzít příklad Megadeth. Takhle přesně má vypadat thrash! Další dvě kapely jsem využil k návštěvě stánků s merchem a oblečením, kterých tam bylo tak jako každý rok požehnaně, a byl zvědavý na Dymytry, od kterých jsem po Homodlakovi moc nevěděl, co čekat. Naštěstí jim živá vystoupení pořád fungují na 110 % a byl jsem naprosto spokojen. Po nich proběhlo loučení se zbytkem našeho teamu (kdybychom se už náhodou nepotkali - což jsme se nepotkali), focení do rodinného alba a taková ta klasická nostalgie, která k nedělnímu odpoledni patří. Do toho hezky hrála Xandria s Kissin' Dynamite, o kterých bohužel kolovala po areálu pěkná řádka nepěkných homofobních "fórů", a byl jsem zvědavý, co předvedou Tiamat. Vydržel jsem to chvíli a pak se šel radši podívat na klokany. Nutno podotknout, že Edlundova hláška o tom, že Gambrinus je nejlepší pivo na světě, opravdu svědčí o tom, že potřebuje zdravotní dovolenou. O to větší potěšení potom bylo vystoupení The 69 eyes, od kterého jsem čekal "trošku tvrdší Him", ale byl jsem velmi mile překvapen. A závěr, který patřil metalové královně, asi nemá cenu ani nijak obsáhle komentovat. Kdo viděl, tak chápe, kdo neviděl, tak by měl litovat :) 

Budeme se těšit, až se s vámi potkáme na dalších koncertech a festivalech, uslyšíme kritická a vtipná hodnocení kapel, která zde budeme moct citovat a přejeme spoustu kvalitních, metalových zážitků!

 

Sledujte metal na Facebooku:
 

 

Další články

  • Helloween v příštím roce vydají nové album a vrátí se do Prahy Helloween v příštím roce vydají nové album a vrátí se do Prahy

    Jelikož se návrat ztracených synů Michaela Kiskeho a Kaie Hansena do sestavy Heloween setkal s ohromujícím zájmem a následující turné Pumpkins United (se dvěma zastávkami v České republice) dokázalo po celém světě nalákat natřískané stadiony nadšených fanoušků, bylo zjevné, že nemůže následovat nic jiného než další studiovka. Kapela práce na ní potvrdila, ale žádné bližší informace neposkytovala. Až dosud.

  • Nakupte audio supervýhodně! Black Friday s obřími slevami vrcholí Nakupte audio supervýhodně! Black Friday s obřími slevami vrcholí

    Do Vánoc zbývá méně jak měsíc a vánoční nákupy nabírají na obrátkách. Pokud chcete na dárcích nějakou tu korunu ušetřit, je ideální nakoupit je v rámci akce Black Friday. Podívali jsme se proto do obchodu Mobil Pohotovost a vybrali ty nejzajímavější kousky.

  • Nadupanému lineupu Masters of Rock vévodí Judas Priest Nadupanému lineupu Masters of Rock vévodí Judas Priest

    Asi nejlepší sestavu vystupujících si na příští rok nachystali pořadatelé příštího ročníku vizovického festivalu Masters of Rock. Nejvýraznější akvizicí jsou bezesporu metaloví pionýři Judas Priest, ale tím výčet zajímavých jmen ani zdaleka nekončí.

  • Erar Ešus na desce Hlavně z toho nedělejme muziku klame tělem Erar Ešus na desce Hlavně z toho nedělejme muziku klame tělem

    Rázovitý Moravskoslezský kraj vyprodukoval v minulosti kupu svébytných umělců všemožných směrů i stylů a hudba není výjimkou. Kapela Erar Ešus svůj ostravský původ nezapře, ani kdyby chtěla. Hudební scénou v naší zemi asi nezatřese, přesto by byla chyba nedat jejímu novému albu šanci.

Další podobné články

var sklikData = { elm: "sklikReklama_57358", zoneId: 57358, w: 728, h: 90 };