Zpátky v čase a prostoru - brněnský koncert Gregory Portera Doporučený

Záhadný dvaačtyřicetiletý černoch, který si nikdy nesundává čepici. Koncert přesunutý ze Sono Clubu do většího a honosnějšího Bobycentra, které pojme až 2000 lidí, a atmosféra, jakou s sebou čerstvý držitel ceny Grammy a jeho skvěle sestavená kapela dovezli. Atmosféru newyorských jazzových klubů 30. let, tu, kterou si lze tak dobře vychutnat jen na dobře zvoleném místě. A tím tento slavný brněnský hotel byl.

Gregory Porter na brněnském Jazzfestu 25. května 2014 Gregory Porter na brněnském Jazzfestu 25. května 2014 Foto: Petra Turková/musicweb.cz

Gregory je známý tím, že se ve svých textech dokáže dotýkat mnoha a mnoha témat, na jedné straně píše písně o největších jazzových legendách, v některých se dostává přes duchovno, otroctví, ke kouzelným milostným vyznáním své ruské manželce. A to všechno dokáže podat s takovou noblesou, s jakou to umí jen on. Postava na jevišti v bílém obleku se nenechala rozhodit ani klimatem, které v sále panovalo. Chvílemi to připomínalo tropický prales, ne osazenstvem, ale teplotou, která se blížila snad až k stopadesáti stupňům. Až jsem se divila, že Gregory ve svém pověstném kulichu vydrží. Dostal mě, svým hlasem, hlasovým rozsahem, projevem a noblesou, s níž interpretoval většinu svých písní.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Celý koncert byl sestaven z písní jak ze starého alba, tak i z nejnovějšího Liquid Spirit, se kterým uspěl i u hudebních kritiků, a stal se čerstvým držitelem ceny Grammy. Zazněla i nejznámější píseň od Raye Charlese - Hit the Road Jack, která dostala publikum do varu a roztleskala všechny, ne však naposledy. Za dobu koncertu se hromadná tleskání do rytmu zopakovala ještě několikrát. Směsice jazzu, rozvlněná gospelem, RnB, soulem a dalšími styly, které se píseň od písně v různých poměrech střídaly, balady přeměňovaly ve svižný jazz. Bez kvalitního a zajímavého doprovodu jeho kapely by však byl koncert jen polovičatý. Úžasná sóla, která si na konci koncertu střihl každý z jeho doprovodu, se prolínala i během celého vystoupení. Opravdovým darem od boha, ve formě jeho úžasného talentu, je obdařený altsaxofonista Yosuke Satoh. Při hře snad musí využívat cirkulačního dýchání stejně jako hráči na didgeridoo, protože pasáže, které tak famózně zahrál a při kterých nebyl zřetelný ani jediný nádech, dostávaly do kolen většinu sálu, obrovský potlesk to jen potvrdil.

 

 

Ani ostatní však nezůstali pozadu. Pianista Chip Crawford se svým konečným sólem strhl pozornost jen na sebe, Emanuel Harrold za bicími celou dobu koketoval na pomezí občasné improvizace a famózně zvládnutých předepsaných částí a kontrabasista Aaron James podkresloval celý večer. Tři obrovské obrazovky, které celou dobu přehrávaly záběry na jednotlivé účinkující, daly možnost vidět i zezadu opravdu všechny detaily. Procítěné grimasy zpěváka jen podporovaly jeho nedávná slova: "Jsem jen kněz bez bible v ruce, protože z jeho úst bych přijal snad vše, co by z nich vypustil." Na konci koncertu se s dvojitým přídavkem muzikanti rozloučili a při opakovaném potlesku ve stoje si všichni přebrali květiny, které poté rozdali publiku, a odešli. Dlouhou dobu poté panovala v sále při odchodu většiny posluchačů taková zvláštní atmosféra, atmosféra let minulých, atmosféra skvělého hudebního zážitku.

:DISQUS_COMMENTS

Další články

  • Mladí ladí jazz 2019: Na koho lákají letos?

    Mezinárodní festival Mladí ladí jazz již podesáté rozproudí jarní hudební Prahu a představí muzikanty a formace, kteří odvážně otevírají jazzové škatulky nejrůznějším hudebním žánrům. Podívejte se na hlavní program, předprodej vstupenek je již zahájen.

  • Foto: Big Daddy Wilson, Bounty Rock Cafe, Olomouc, 4. 2. 2019

    Americký bluesman Big Daddy Wilson zahrál se svojí doprovodnou kapelou skvělý koncert v Bounty Rock Café v Olomouci. A z tohoto vystoupení, kdy se bavili nejen posluchači, ale i samotní muzikanti, vám přinášíme fotoreport.

  • Árstídir míří do Modré Vopice

    Melancholie i poklidná atmosféra severské hudby. To je kapela Árstídir, která není pro české publikum nováčkem. Neuplynula ani dlouhá doba, co kapela vystoupila v Brně, a v rámci evropského turné k nové desce Nivalis se podívají do Prahy.

  • Festival Blues Alive v Šumperku získal nejprestižnější světové bluesové ocenění za dlouholetý přínos tomuto žánru

    Jako vůbec první český držitel získal mezinárodní hudební festival Blues Alive, jehož dvacátý třetí ročník právě začíná v Šumperku, nejprestižnější světové žánrové ocenění nazvané Keeping The Blues Alive Award pro rok 2019. Cenu uděluje americká nadace Blues Foundation, přední světová organizace, která se snaží o oceňování, uchovávání a propagaci blues.