19.10.2019 11:48

Rozhovor s Aronem Mellergårdhem: Před koncertem nejradši spím Doporučeno

Dirty Loops Dirty Loops Zdroj: oficiální stránky kapely

Švédská jazzová kapela Dirty Loops zavítala při svém turné i do pražského klubu Roxy. Před vystoupením se redakci musicweb.cz rozpovídal bubeník Aron Mellergårdh o životě bubeníka, kapele, i o tom, že se rád před vystoupením prospí. 

Arone, ty jsi se narodil i vyrůstal ve Švédsku?

Ano, jsem ze Švédska, narodil jsem se v Gotlandu, ale v šestnácti jsem začal studovat ve Stockholmu a tam jsme se potkal s kluky z kapely. Pak jsme všichni tři pokračovali na Royal Academy a až tam jsme spolu začali hrát.

A kde vidíš svůj domov nyní?

Stále ve Stockholmu. Zůstali jsme tam všichni tři.

Jak jsi začal hrát na bicí? Jaký je vlastně tvůj příběh?

Hudba byla u náš doma odjakživa. Moji rodiče byli muzikanti. Sice se hudbou neživili profesionálně, ale můj táta zpíval a hrál na piano a máma taky zpívala. Mám dva bratry a především starší brácha mě inspiroval, abych začal hrát na bicí, když mi bylo asi devět, deset let. První rok jsem zkoušel hrát sám, pak jsem navštěvoval lekce v hudební škole. Snažil jsem se poslouchat hudbu a kopírovat věci, co jsem slyšel a co se mi líbily. A taky jsem hodně cvičil.

Kolik hodin denně? Měl jsi nějaký cvičební plán, nebo jsi spíš impulzivní typ?

Začátek byl hodně spontánní, ale v období od patnácti do dvaceti jsem cvičíval kolem šesti hodin denně. Neměl jsem žádný osobní život, všechna energie šla do bubnování. Je to důležité, když chce být člověk v něčem dobrý.

Jak jsi si vytvořil svůj vlastní styl?

Poslouchal jsem dobré bubeníky, a ti mě inspirovali. Mám rád Willa Kennedyho z Yellow Jackets, Simon Philipse, Dave Weckla, a právě Davea jsem poslouchal opravdu hodně. V současnosti víc píšu, než cvičím na bicí.

 

 

Takže i skládáš vlastní muziku...

Ano, pracuju na jedné symfonii pro orchestr s kamarádem, se kterým se zná i Henryk. Teď nahráváme a vydávat se ji chystáme příští rok. Je to úplně něco jiného než hudba s Dirty Loops, ale taky moc fajn a je to pro mě i výzva.

Jak hudbu tedy komponuješ?

Ani sám nevím, hodně se to mění. Velmi zřídka něco přijde přirozeně. Není to tak, že bych byl na procházce a najednou si řekl: "Jasně, takhle to je." Musím sedět alespoň u mini keyboardu a zkoušet nápady. Každý skládá jinak a mně zrovna vyhovuje právě tohle.

A jaký je rozdíl, když skládáte v Dirty Loops?

Napřed skladby napíšeme, nemá to nic společného s jamováním ve zkušebně. Když je to hotové, snažíme se skladbu co nejlépe zaranžovat. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že když napřed člověk napíše jednoduché akordy a základní formu, vznikne fajn píseň. Když se člověk snaží vymýšlet velmi komplexní akordy a komplikované rytmy a pak se tam snaží vecpat melodii, bude to znít pravděpodobně divně, nebude to hezká písnička. Takže napřed píseň napíšeme a až potom do toho jdeme hlouběji s nástroji.

Tvoříte tedy společně...

Ano, každý má na tvorbě svůj podíl. A nemáme to striktně rozdělené, jednou napíšou dva lidi píseň a třetí udělá aranž, podruhé to může být naopak. Tvorba je pak pestrá, když pracujeme pokaždé jinak.

Prozradíš mi, jestli máte nějaké speciální rituály před koncertem? Jak se připravuješ ty?

Spím. (smích)

Myslíš těsně před vystoupením?

To ne (smích), ale třeba chvíli odpoledne. Snažíme se být v pohodě, relaxovat. Nejsme ten typ kapely, co se před koncertem drží kolem ramen a skáče se speciálním pokřikem. Snažíme se předtím neztrácet zbytečně moc energie, musíme být během show hodně koncentrovaní.

 

 

Jaké to je, když se vy tři znáte tak dlouho a trávíte společně spoustu času?

Ačkoli jsme měli momentálně spíš pauzu, vždycky je to moc fajn. Hodně intenzivně jsme pracovali od roku 2011 do roku 2014. Něco jsme udělali i v roce 2015, ale když se ohlédnu tak dva tři roky zpět, moc jsme nevytvořili, takže teď je skvělé být zase spolu a pracovat na nové muzice.

A co se dělo s Dirty Loops v tom volnějším období?

Johann odstartoval svůj sólový projekt, Henryk pracoval na různých jiných fusion projektech a já jsem hodně komponoval. Na bicí jsem moc nehrál.

Arone, co poslední dobou posloucháš za muziku?

Ruské klasicistní romantiky, například Prokofjeva, Čajkovského... miluju tuhle hudbu. Poslechnu si ale taky třeba Johna Williamse.

Když se ale vrátím k bicím, máš nějakou specialitu, něco charakteristického ve svém stylu hraní?

To bych ani neřekl, spíš se cítím být mixem všech možných bubeníků, které jsem poslouchal. Od každého jsem si odnesl něco, co mě zaujalo a zakomponoval to do svého hraní. Jednoduše se snažím vždy vydat ze sebe to nejlepší.

Jaké máš oblíbené bubenické značky?

Hraju s Vic Firth paličkami, Remo blánami, na DW soupravu a používám Sabian činely. Jsem s tím takto velmi spokojený.

Sledujte Musicweb na Facebooku:
 

Máš nějaké jiné zájmy kromě hudby?

Hudba zabírá většinu mého volného času. Trávím taky čas se svou přítelkyní, s přáteli a moc rád běhám. Občas se při sportu přepínám, a pak jsem měl kvůli tomu problémy s koleny, ale už je to v pořádku.

A na závěr, jaké máš plány do budoucna?

V současnosti dokončujeme s Dirty Loops nové EP, potom se budu věnovat orchestrální tvorbě. To jsou nejpodstatnější věci, co se budou dít.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.