Kde se vzal název Dew Town Dogz?

Řáhol: Bylo to na mejdanu, kde jsme byli vožralí. Přišel za náma náš hypeman Retea a řek nám, že jsme zlití jako psi. My jsme leželi na zemi v největším cracku a mumlali něco jako „dooogz, dooogz, Dew Town Dooooogz“ (smích). Jinak v překladu to znamená rosičtí psi, protože pocházíme z městečka Rosice u Brna, kde i naše crew vznikla. Dew - rosa, Town - město, Dogz - čoklísové.

Jak se dali Dew Town Dogz dohromady?

Řáhol: Dřív jsme měli každej svojí crew a dělali klasickej hip-hop. Znali jsme se a pořádali různý mejdany na Rosicku. Postupem času začali lidi z našich crew odpadávat, nebo se zasekávat na starejch vykopávkách. Nechtěli se vůbec posouvat, což nám začalo dost smrdět. Skončili jsme s klasickým nudným hiphopem a spojili se. Zavřeli jsme se u kamaráda Zappy (R. I. P.) ve sklepě a natočili náš první mixtape s názvem Waiting 4 Therapy vol. 1. Od tý doby to spolu tak nějak táhneme. Udělali jsme spoustu mixtejpů, singlů a EPs, ať už jednotlivě, nebo dohromady.

Ovládáte nějaké hudební nástroje?

Řáhol: Už jako malý dítě mě naprosto fascinovala hudba. Poslouchal jsem Nirvanu, Kissáky, Masive Attack a jiný úchylnosti. Pamatuju si, jak jsem potají kradl tátovi kytaru a chtěl bejt jak Cobain. Chodil jsem i na základní uměleckou školu, kde jsem hrál sedm let na klavír, bicí a jednu dobu jsem byl i flétnista (smích). Potom jsem začal dělat rap a přestal se věnovat hraní na živý nástroje, ale teď se k tomu zase nějak vracím. Po PeepShow se chci plně věnovat svojí desce, kde chci mít i vlastní produkci.

Ethan: Já jsem byl jako malej fotbalista. Na rozdíl od Řáhola jsem neovládal žádnej hudební nástroj, ani jsem se nenarodil do hudební umělecké rodiny. Postupem času jsem se ale naučil dělat rap, hrát na klávesy a tamburínu. Jsem zázračné dítě! Cha.

Existuje něco, co ovlivnilo směr vaší cesty směrem k rapu, nebo to zkrátka jen tak přirozeně vyplynulo?

Řáhol: Přijde nám, že to spíš vyplynulo. Nikdy jsme si přesně neřekli, že budeme dělat tohle a tamto. Člověk se nějakým způsobem vyvíjí celej život. Teď momentálně děláme tohle. Za pět let to může bejt něco úplně jinýho, nebo taky nic. Nikdy nevíš, kam tě hudba zavede, kdy tě překvapí, nebo naopak, kdy ti dá první kopačku do zadku. A to je to, co na ní milujeme.

Jsou skladby odrazem celého vašeho života?

Řáhol: Samozřejmě, že ano. Nikdy jsme nepsali to, co bysme neprožili, nebo by nám to nebylo nějakým způsobem blízký. Když si projedeš naši tvorbu od začátku až do konce, poznáš to. Spoustě lidem se to zdá dost přehnaný, ale je to real. Každej track, mixtape, EP, všechno zachycuje atmosféru tý doby. Ve všem je pravda.

Vnímáš vaši hudbu jako poselství, kterým chceš posluchačům něco vzkázat?

Řáhol: No jasně. V naší hudbě najdou fans určitý dvojsmysly, ale každej musí hledat sám. Studovat jí a zajímat se o ní. Na druhou stranu není to tak u všech tracků, některý jsou naopak bez myšlenky a čistě jen k pobavení.

Co se stalo s Dew Town Dogz během pěti let fungování? Proběhly nějaké zásadní změny? Určitě jste se také nějakým směrem vyvinuli…

Řáhol: Přesně tak. Dřív jsme byli malé děti, který neřešily nic, hulily kopr a opíjely se do němoty. Teď už to takový není. Každej žijeme sám, staráme se o sebe, prožíváme věci jinak. Jsou dny, kdy jsme prázdný jako varlata po ejakulaci a jsou naopak dny, kdy jsme nabitý energií a každej s ní nakládáme po svým. Takovej je i koncept desky, která nám bude teď vycházet.

Spousta lidí nadává, že už to nejsou ti pártyboys, který od rána do večera kalej a sjížděj se, ale my nehodláme psát něco, co už nežijeme, a dělat ze sebe něco, co nejsme. Píšeme o věcech, který nám příjdou zajímavý a máme k nim nějakým způsobem blízko. Píšeme pravdu a opisujeme svůj život. Děláme to tak odjakživa. Nikdy nebudeme dělat něco jenom proto, aby jsme se zavděčili určitý skupině lidí, který jsou zvyklí na určitej druh muziky. Prioritou je bejt spokojený se svým produktem, vědět, že je kvalitní a čpí z nás.

Čtěte také: Dew Town Dogz vystřelili další videoklip. K singlu Prázdnota

Co považuješ za zásadní zlom ve vaší kariéře?

Řáhol: Určitě první společnej gangbang (smích). A taky mixtape Therapy, díky kterýmu jsme se dostali do podvědomí lidem v celé republice a přestali bejt lokální. Nikdy jsme si nemysleli, že to můžeme dotáhnout až tam, kde jsme teď. Například spolupracovat se jménama jako DJ Mike Trafik, chodit na pivo se Sukowachem, dostat se do rádií, mít na YouTube docela slušnou sledovanost a plnit kluby po celé republice. Bylo to obrovský překvapení. Tímhle chceme poděkovat všem fans, který nás poslouchaj, choděj na naše mejdany, maj v plánu si koupit nový sídý, hadry, sdílej naše videa a tracky, šířej je všude možně a choděj na naše Swingers párty. Thanks!

Nyní vychází nové album Peep Show. Na co se mohou fanoušci při jeho poslechu těšit?

Řáhol: Těšit se můžou na nejkvalitnější produkt, kterej jsme zatím udělali. Technika rapu je už úplně někde jinde, než na předchozích projektech. Texty jsou jiný, protože žijeme jiný životy než před dvěma rokama, ale zároveň tam nebudou chybět ani naboostovaný párty věci. Beaty jsou taky lepší, protože producenti se za ty roky taky posunuli hodně dopředu. A po zvukové stránce to bude naprostej diamant. Nahrávali jsme to ve studiu StarWorks u Mikea Trafika, mix dělal Jan Růžička ve studiu FullGur a masterovalo se na Barrandově v Praze. Takže fans můžou čekat hodně kvalitní desku, která si na nic nehraje, popisuje nás, naše dětství, naše pocity, náš humor a je o hodně levelů vejš než ostatní věci, který jsme doposud vydali.

Na světě jsou již nějaké klipy, a to ještě deska ani není venku. Vidíte videoklipy jako stěžejní část vaší práce?

Řáhol: Jako stěžejní část práce videoklipy vážně nevidíme. Jinak by byly už dávno. Oproti jinejm kapelám jsme s vyhazováním klipů začali docela pozdě. Jsou to v podstatě takový bonusy. Oklipovat si věc, která se ti líbí a máš z ní radost. Na druhou stranu je to i dobrý promo. Je internetová doba a lidi rádi koukaj na videa, takže vyhodit dva klipy před deskou je rozhodně plus.

Když už jsme u těch klipů, tak po vydání desky plánujeme ještě jedno vysokorozpočtový video, a to k tracku Každej by chtěl, což je v podstatě taková klubová záležitost. Track je o královně parketu, bohyni večera, kterou všichni chtěj, ale nikdo ji nemůže mít. Je to jeden z největších hitů z alba.

Nedávno jste natočili klip k Výstřelu do Tmy. Plyšáci, lidé zabalení do potravinářské fólie, poměrně depresivní neuhlazené prostředí. Kdo přišel s takovýmto námětem?

Řáhol: Už delší dobu jsme chtěli udělat náš první videoklip k tracku Výstřel do Tmy. Je to neuvěřitelně atmosferická věc, z který jde cejtit špinavost noci, smrad týdle zrychlený doby a konzumního hnusu, ve kterým žijeme a stáváme se jeho součástí.

Měli jsme na výběr ze spousty lidí, který nám to mohli natočit, ale zvolili jsme kluky ze Slovenska. Track se jim moc líbil a později přišli s námětem, že noc by v tom tracku mohla představovat kreatura, která by chodila, balila lidi do potravinářské folie a tahala si je do svýho doupěte.

Během měsíce jsme společně s nima vymysleli scénář a dva dny v kuse natáčeli. Spousta lidí nadává na to, že video má špatnej střih a tak dále, ale je to tak schválně. Schválně to má nedokonalou postprodukci a je to téměř bez efektů. Chtěli jsme to tak. Je to správně syrový a nikdo tady nic podobnýho nemá. Dokonale sestříhanejch videoklipů, kde choděj rapeři, co melou hubama, pálej brka a kroutěj se kolem nich děvky, je tu spousta, ale nikdy jsme nechtěli udělat smradlavej kýč, za kterej se budeme stydět.

Naopak Prázdnota má v klipu úplně jiný rozměr. Které video je ti bližší?

Řáhol: Určitě to první. Prázdnota je street video. Jde v ní hlavně o text. Jinak samozřejmě má super střih a tak dále. Ale je to nízkorozpočtovej klip, kterej má bejt prázdnej. Co se týče videa, tak jde o naprostej protiklad Výstřelu do Tmy. Chtěli jsme něco z ulice, co bude hezky sestříhaný a bude se na to dobře koukat, ale lidi se spíš zaměřej na ten text, což se nám samozřejmě povedlo.

Text singlu Cejtit, že žiju vyvolal poměrně rozporuplné reakce - jedni vidí v oněch slovech nadsázku a touhu užívat si života, jiní text odsoudili, protože je prý zaměřen proti poctivě pracujícím lidem. Jak je to doopravdy?

Řáhol: O to nám přesně šlo. Všechno, co děláme, si promýšlíme. Věděli jsme přesně, že budou lidi takhle reagovat. Myslíme si, že je to dobře. Jinak samozřejmě že text není zaměřenej proti pracujícím lidem, ale proti tomuhle systému, kterej s náma se všema zametá. Naráží taky na lidi bez cíle, na lidi, který si neplněj sny, mrhaj časem a celej život dřou, protože se bojej jít proti proudu. Jenom idiot si může myslet, že je text zaměřenej proti pracujícím lidem. Nikdy ani jeden z nás nepohrdal žádnou prací. Všechno, co člověk dělá, je důležitý. Od pečení rohlíků až po management, ale je dobrý, když lidi práce nějakým způsobem naplňuje.

Co si představíš pod pojmem užívat si života?

Řáhol: V první řadě dělat to, co tě baví, bejt kreativní, žít každej den naplno a plnit si svoje sny. Jinak samozřejmě je super jíst dobrý jídlo, pít dobrý pití, souložit s tím, kdo tě přitahuje, vidět všechno, co chceš vidět a tak dále. Ale to bychom tu mohli psát do aleluja (smích).

Užívají si Dew Town Dogz život?

Řáhol: Jak kdy. Je období, kdy jsme vážně happy, energy z nás vyzařuje, na každého blbce se usmíváme, házíme bezdomovcům drobný do klobouku, lejeme a děláme dost divný věci, který nám příjdou zábavný (smích). Ale taky máme období, kdy nevylejzáme z bytu, nemáme v sobě ani špetku kreativity, všechno kolem je šedý a marně se snažíme najít nějakou barvu. Ale tak to má většina lidí. Neznáme nikoho, kdo by byl dennodenně šťastnej a užíval si. Život je super, ale občas dokáže bejt pěkná svině, jak všichni víme. Nemá cenu se v tom dál patlat a omílat furt dokola věci, který někdo před náma řek bilionkrát.

Co plánujete po vydání Peep Show? Jaké jsou vaše ambice?

Ethan: Nechám tomu volnej průběh, ale rád bych experimentoval. Vyzkoušel udělat něco originálního a netradičního, ale uvidíme. Jinak samozřejmě od září budeme jezdit turné. Ale to asi trošku předbíhám. Lidi všechno zjistěj v ten správnej čas.

Řáhol: Přesně. Po desce budeme jezdit turné. Plánujeme to na září, říjen, listopad a prosinec. Některý kluby domlouváme teď, s některejma jsme v kontaktu už dlouho. Jinak já momentálně pracuju na svojí desce. Mám spoustu věcí rozdělanejch. Spoustu rozepsanejch textů a tak dále. Možná spoustu fanoušků zklamu, ale deska bude převážně zpívaná. Celkově bude zaměřená víc na zpěv a instrumentální stránku než na rap. Rap tam bude minimálně. Další podstatná informace je, že na desce nebudou žádný sprostý slova! Čekejte úplně něco jinýho. Nic víc prozrazovat zatím nebudu. Jak řek Kuba, všechno se dozvíte v ten správnej čas.

Existuje něco, co tě ve světě hudby děsí?

Řáhol: Je toho spousta. Od omezenejch lidí, který ji poslouchaj, až po interprety bez soudnosti, který vyhazujou ven věci, co se nedaj nazvat muzikou. Nechci to nijak rozpatlávat, ale je potřeba udělat zásadní změny. Je nesmírně důležitý, aby lidi začali vnímat hudbu a dokázali se do ní ponořit. Začali jí víc žrát a kupovat sídýs. Samozřejmě nechceme brečet nad tím, že se cédéčka neprodávaj. Žijeme v zemi, kde se lidi nesnažej pochopit to, co chce umělec sdělit, ale je důležitý upozornit na tenhle problém. Je to jen ve vašich rukách, tak nenechte hudbu chcípnout! Thanks.