Vytisknout stránku
20.05.2026 15:31

The Agony: Krok z komfortní zóny a přípravy desky Blessings and Tragedies Doporučeno

Nikola Kandoussi Nikola Kandoussi Foto: Dominik Effenberg/musicweb.cz

The Agony o sobě dávají v poslední době dost vědět. Tři roky po vydání skvělé výroční desky Rising se nezadržitelně blíží k nahrávání jejího následovníka, jež ponese název Blessings and Tragedies a jehož vydání plánují na listopad. Protože většinu materiálu mají už připravenou, můžou nové pecky testovat i na koncertech. Výjimkou nebyl ani triumfální návrat do asi již domovského pražského klubu Rock Café, kde vyvrcholilo krátké turné s Janet A. V Praze zaznělo hned pět nových kandidátů na budoucí hity. Koncert ukázal, že kapela má skvělé momentum. Nová sestava s kytaristkou Petrou Pohankovou a basačkou Dominikou Vrňatovou se již dávno obouchala a přetavila v sehranou jednotku, vyzařující při koncertech ohromné množství energie. Pro ty nejvíc natěšené fanoušky zahájila i kampaň na Hit Hitu. O tom všem jsem si přímo před vystoupením popovídal s osobou nejpovolanější - frontmankou The Agony Nikolou Kandoussi.

Od vydání Rising již uběhly tři roky. Poslední album pro vás bylo zlomové, oslavily jste s ním výročí a přišlo po velkých změnách v kapele. Co se v u vás dělo v mezidobí?

Jezdily jsme turné v zahraničí i festivaly. Domča otěhotněla, což nás jako kapelu trochu přibrzdilo, i když hrála až do 8. měsíce, a to i anglické turné. Další rok už jsme anglické turné jely i s malým miminkem. Začaly přicházet nové nápady a jako kapela jsme teď po čtyřech letech mnohem více sehrané. Původně nová deska nebyla v plánu, ale nakonec jsme si řekly, že do toho půjdeme.

Album Rising mělo potenciál prosadit se i zahraničí. Jak se v tomto směru vyvíjejí vaše plány na úspěch v cizině?

Dá se na to koukat ze dvou úhlů. Měly jsme skvělé recenze a v médiích to bodovalo pěkně, dostaly jsme se do Německa, nebo do Anglie. Ale komerční úspěch venku vyžaduje více financí, kontaktů i času. Naším limitem je, že všechny máme práci od pondělí do pátku. Například naše Kajda je učitelka a je závislá na prázdninách, takže nemůžeme jen tak vyrazit na třítýdenní turné do ciziny. To má samozřejmě vliv na to, jakou pozornost v zahraničí získáte.

Jak se bude nové album lišit od Rising?

Rising byl základ, na kterém teď stavíme, ale chceme to hnout modernějším směrem. Vybraly jsme si producenta Damiána Kučeru, který má zkušenosti se samply a dovede nás posunout. Já jsem v tomhle trochu oldschool, ale holky mě vyhecovaly, že se nesmíme zaparkovat na jednom místě a musíme zkusit něco víc.

Proč zrovna Damián Kučera?

Holky ho náhodou potkaly na koncertě a hned sis ním porozuměly. Líbila se nám jeho práce s jinými kapelami. On má stejný náhled na muziku jako my. Poprvé jsme dělali skutečnou předprodukci – poslaly jsme mu dema a on do nich hned zapracoval své nápady, což pro nás byla novinka.

Na HitHitu jste vyhlásili sbírku na nahrávání. Znamená to, že jakmile budou peníze, jdete do studia?

Točit budeme v každém případě, termíny už máme rezervované. HitHit je hlavně na vydání CD, merch a propagaci. Dneska stojí peníze i to, aby algoritmy na Spotify fungovaly v tvůj prospěch, a my chceme, aby to dělal někdo, kdo tomu rozumí. Navíc nás lidé sami oslovovali, že nás chtějí podpořit, i když už všechen náš merch mají.

Název alba Blessings and Tragedies působí velmi osobně, i vzhledem k tomu, že jsi před půl rokem prošla tragédií. Jak ten název vznikl?

Je to jako život sám – jednou jsi dole, jednou nahoře. Hlavním motivem je to, že i v něčem špatném můžeš časem začít vidět něco dobrého a naopak. Název vymyslela naše Peťana, která je na to specialista, vymyslela i Rising.

Máte i první song s českým textem. Hrajete už nové věci živě?

Není úplně první, ale po dlouhé době jeden český song máme. Teď v setu hrajeme asi pět nových věcí, což už lidem dává jasnou představu, jak bude celá deska vypadat.

Co bylo při skládání největší výzvou?

Musela jsem se neustále „challengovat“ a držet se hesla „méně je více“. Snažila jsem se zmodernizovat postupy, hodně jsem poslouchala modernější věci, třeba poslední desku Linkin Park, abych vystoupila ze své komfortní zóny.

Kdybys měla album popsat třemi slovy, jaká by to byla?

Modernější, kontrastnější, emocionálnější.

 

Setlist: Blessings & Tragedies, The Point of No Return, Shoot, T.W.S., Breathe Out, Annie, History, No Future, House of Mirrors, You, Addictive Attraction, I Could, She Said

Poslední od Jirka Mimra