Dvacátý sedmý ročník festivalu Blues Alive začal ve čtvrtek vernisáží Pertti Nurmiho - finského fotografa a po osmnácté hodině se již rozběhl hudební program. Ve foyer Domu kultury v Šumperku zahájili Dark Leaves, na hlavním podiu zahájilo vsetínské kvarteto Dazed and Confused, jam stage se rozjela krátce po 19 hodině, kdy vystoupila Noa The Hell Drinkers. Program se začal pořádně rozjíždět s Krissem Matthewsem, Jimem Carpenterem a vyvrcholil s Chicago blues Festival Feat. Marquise Knox, Dexter Allen and Lady A. Hrálo se současně i na jam stage, kde ještě vystoupili Kara Grainger a Graverload. Po skončení oficiálního programu se rozjela velká párty na jam stege, kde se potkali mnozí vystupujíci na jednom pódiu. Více se dočtete v naší reportáže ze čtvrtečního programu. Níže se pak podívejte na fotografie:
Blues Alive sice své čtvrtstoletí už oslavilo, letos se ale z malého, ryze osobního jubilea těším já. Je to právě deset roků, co jsem festival v jesenickém podhůří objevila. Dotazům na bluesovou oslavu z Malé Vídně, jak se Šumperku přezdívá, čelím s odpovědí, že mám každoročně čest s rodinnou akcí. Povinnost navštívit v půlce listopadu šumperský kulturák se často předává z otce na syna (či dceru), v jamem pulzujícím předsálí se tu potkávají ryze lokální, tuzemské, ale i přeshraniční muzikantské a fanouškovské famílie. Pokud ale jako já patříte mezi jedince, kteří si festival pod vlivem nadšení z bluesové dvanáctky našli na internetu nebo o něm zaslechli od hudbou spřízněných kamarádů, nemusíte mít strach, že vás tu ve frontě na pivo přepadne nemístný pocit osiření. Je totiž jedno, jestli jste tenhle festival založili, podědili nebo jako já vygooglili. Stačí, že máte rádi blues - a místní klan vás přijme za svůj.
