S odchodem Ozzyho Osbournea svět navždy opustila největší metalová hvězda historie – a žádná podobná už zřejmě nikdy nezazáří. V době sociálních sítí a politické korektnosti je těžké si představit, že by bylo možné dosáhnout podobného věhlasu takovým způsobem, jakým žil svůj život zpěvák s přezdívkou Princ temnot. Osbourne byl mistrem rockového excesu, jehož rozsahu mohli se ostatní nedokázali ani přiblížit. Žil pro pobavení publika a neváhal v jeho zájmu ukousnout hlavu nebohému netopýrovi přímo uprostřed koncertu (dodejme, že se domníval, že jde o gumovou hračku), nebo nahnat do kostela desítky prasat při natáčení klipu k písni vysmívající se pokrytectví televizních kazatelů. Rád provokoval, ale nikdy samoúčelně. Ve své upřímnosti si nebral servítky a mravokárce si dával ke snídani.
Jen málokdo by tehdy tušil, kam to povede, když si v roce 1968 devatenáctiletý mladík z Birminghamu podal inzerát: „Ozzy Zig needs a gig.“ Měl už za sebou první zkušenost s pobytem za mřížemi. Budoucí spoluhráče nepřesvědčil ani tak svými pěveckými schopnostmi, ale tím, že měl vlastní aparaturu – a tak se Ozzy ocitl za mikrofonem kapely Earth, která se o rok později přejmenovala na Black Sabbath. Z nápadu děsit lidi hudbou se záhy stal světový fenomén. Hudební kritici jej zpočátku nedokázali docenit, ale o to víc si ho zamilovali fanoušci po celém světě. Ponuré riffy a temné texty, inspirované nejen filmovými horory, ale i těžkým životem v chudých industriálních částech města, představovaly vítaný protipól rozjásaným hippies a mladí lidé se s nimi snadno ztotožnili. Debutové album Black Sabbath vyšlo v pátek 13. února 1970 a toto datum je dodnes považováno za den, kdy se zrodil heavy metal.
Ozzy byl svým založením šašek a publikum si ho rychle zamilovalo. Během následující dekády, označované za zlatou éru Black Sabbath, vydala klasická sestava Osbourne – Butler – Ward – Iommi osm studiových alb, z nichž každé představuje milník v dějinách metalu. Sláva a nečekané bohatství si však vybraly svou daň. Ozzy, který neuznával hranice v ničem – ani v konzumaci drog – začal být pro kapelu neúnosný. V roce 1979 s ním spoluhráči definitivně ztratili trpělivost a ze skupiny ho vyhodili.
Pro zpěváka šlo o zdrcující chvíli – považoval svou kariéru za skončenou a plánoval se upít k smrti. To změnila jeho budoucí žena Sharon Arden, která ho přesvědčila o vlastním potenciálu. Osud mu navíc do cesty přivedl geniálního kytaristu Randyho Rhoadse. Jejich spolupráce vyústila v nahrávku Blizzard of Ozz, klasické album, které svým úspěchem dokonce zastínilo tvorbu Black Sabbath. Cesta k bývalým spoluhráčům se pak hledala těžko.
Triumfální jízdu Ozzyho nezastavila ani tragická smrt Randyho Rhoadse v roce 1982, ani obvinění z pokusu o zabití Sharon – kterého se měl dopustit pod vlivem drog. Vše, co mu život postavil do cesty, ho jen posilovalo. Po vydání fenomenálního alba No More Tears v roce 1991 vyrazil na rozlučkové turné, ale v důchodu dlouho nezůstal – už v roce 1995 byl zpět s deskou Ozzmosis a poprvé navštívil Českou republiku. V roce 1997 se definitivně usmířil s Black Sabbath.
Ozzy během své sólové kariéry prodal přes 70 milionů desek. Nebyl jen výraznou tváří metalového hnutí, ale také jeho mluvčím a podporovatelem. Publikum postupně seznámil s kapelami jako Metallica, Mötley Crüe či Def Leppard. V rámci svého festivalu Ozzfest představil široké veřejnosti například Slipknot, System of a Down nebo Disturbed.
V roce 2019 mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba. V kombinaci s následky poranění páteře po nehodě na čtyřkolce to prakticky ukončilo jeho koncertní kariéru. Ozzy se však nechtěl smířit s tímto koncem – a výsledkem jeho úsilí byl koncert Back to the Beginning, který se uskutečnil 5. července 2025 v Birminghamu. Návrat do rodného města si nenechalo ujít 40 000 fanoušků a dalších šest milionů ho sledovalo online. Výnos téměř 150 milionů dolarů putoval na dobročinné účely – šlo o nejúspěšnější charitativní koncert v historii.
Sám Ozzy, upoutaný na trůn, byl pohledem na své fanoušky viditelně dojatý. Několikrát se pokusil vstát, ale jeho zdravotní stav mu to již neumožnil. „Nedokážete si představit, jak se cítím,“ komentoval to. Poslední píseň koncertu – Paranoid – symbolicky uzavřela životní kruh. Ozzy dokázal svůj poslední kousek dotáhnout do úspěšného konce. O pár dnů později zemřel, obklopen svou milující rodinou.
Uvidíme se na druhé straně, Madmane.
