16.04.2012 9:30

Neruda i bez Romana Holého zahrál v Brně na jedničku

V sobotu 14. dubna v brněnském Metro Music Baru vystoupila kapela Neruda, která má na svém kontě pouze debutovou desku z roku 2010. Album je eponymní a všem třinácti skladbám, které obsahuje, se ten večer dostalo živého provedení.

Veselou partičku uvedl monolog Vlasty Buriana, který zakončila zvuková smyčka s jeho smíchem. Na pódium naběhl Miloš Dvořáček, posadil se za bicí a začal určovat tempo. Postupně se k němu přidali další členové kapely a na diváky se valil hutný zvuk úvodní písně Když zhaslo slunce. Jako poslední se na scénu se skleničkou vína a šibalským úsměvem dostavil zpěvák Matěj Ruppert.

Jen těžko si můžete představit lepší úvod. Matěj je dnes již dobře známým zpěvákem funkové kapely Monkey Business a nová poloha drsného rockera mu sedla jako zadek na hrnec. Jeho soulový hlas zpívající ostré české texty v kombinaci s řízným rockem byl perfektní. S vtipně trapnou elegancí se chopil slova mezi písněmi, když kolegové ladili nástroje a kromě vyprávění vtipu omluvil také Romana Holého, který se z neodkladných důvodů nemohl zúčastnit.

Kapela šlapala na plné obrátky, což bylo dobře slyšet ve vypalovačkách Rodinný pouta a Máma má vo mě strach. Kytarista Petr Škarohlíd dával kytaře co pro to a kolem hlavy měl nepřetržitě velkou poletující vlasovou kouli. Doplňoval jej Frederik Janáček, který si s mladšími kolegy užíval celé vystoupení a společně s Petrem se dělili o mikrofon. Zazněla i pomalejší skladba Hledání, kde předvedl bravurní sólo kytarista Lukáš Martinek. Bubeník Miloš Dvořáček zase předvedl precizní rytmické hrátky v písni Tůrista Čech. Tečku za vystoupením udělala nečekaná, a o to zábavnější, pecka, kterou by posluchač očekával spíše od zmíněných Monkey Business. Jednalo se o klasiku Jungle Boogie od Kool & The Gang, kterou si kapela připravila jako přídavek.

Podívejte se také na fotogalerii, kterou na koncertě Zdeněk Němec pořídil

Neruda je po tomto výkonu jednoznačně adeptem na pozici živý nářez roku. Kapela totiž potvrdila, že perfektně vystavěné pecky nejsou pouze studiovou záležitostí, ale s drtivou silou mohou na koncertech dopadnout na ušní bubínky fanoušků. Je tak velká škoda, že klub nebyl naplněný po strop, a přes snahu kapely i méně početného publika se nepodařilo vytvořit explozivní atmosféru hodnou tohoto výkonu.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.