Těžko říct, kolik návštěvníků by na Rock of Sadská dorazilo, kdyby tušili, co se na ně řítí. Každopádně předpovědi počasí ani letmý pohled na oblohu nevěstily v sobotu dopoledne nic dobrého.  Přesto jsem se pln netrpělivého očekávání k jezeru v Sadské vydal. Areál vznikl na louce u místního jezera. Jedná se o oblíbenou destinaci koupánímilujících lidí ze širého okolí, dostatečně daleko za obcí, takže si ani největší prudilové nemohli stěžovat na rámus a jiné libé zvuky.

Když jsem okolo 13. hodiny na místo činu dorazil, obloha byla mírně zamračená a na pódiu zrovna vyváděli mladoboleslavští Piranha. Přišel jsem tak o zahajovací vystoupení mladíků Xenon, ale ti měli celý festival také uzavírat, takže mě to nijak zvlášť netrápilo. Piranha nabídla odsýpající set anglicky nazpívaných energických songů. Potřebný nadhled dodával průpovídkami mezi jednotlivými kousky zpěvák Libor Černoušek. Publikum pod pódiem zatím nebylo početné, ale bavilo se báječně. 

Následně spíkr Láďa Spilka uvedl děčínské thrashery Destroyself a ti řádně zatopili pod kotlem. Bohužel, slibně rozjetý set si ten, jehož jméno nesmí být vysloveno, vybral pro testování beta verze armagedonu. Průtrž mračen zahnala většinu přihlížejících do úkrytu. Když se počasí umoudřilo, bylo již téměř po všem. Doporučuji nicméně tuhle energickou partu nespouštět z očí.

Poté již pódium patřilo první z očekávaných legend, Miloši Dodo Doležalovi. Fanoušci starých časů a instrumentální ekvilibristiky měli žně,  Dodo neponechal nic náhodě a vsadil na hity typu Zvony či Já chci se ptát těch králů, došlo i na Hendrixe či zadumanou verzi pecky Soudím. Ani Dodovi nicméně nebylo dopřáno odehrát celý set, na vině byl tentokrát výpadek proudu.

Následoval další kalibr v podobě stále populárních Abraxas. Areálem se nesly hity typu Obyčejnej svět, ale jelikož se nejedná tak úplně o můj šálek kávy, set jsem oželel. Na vystoupení lokálních hvězd Roxor (kteří si kvůli dopravním problémům museli přehodit čas s Hand Grenade) jsem už zase byl na svém místě, a to již uprostřed slušného davu. Osmdesátkový hevík v podání strejdů středního, či spíše vyššího, věku publikum jaksepatří roztančil, na pódiu se objevil i dvojník Roba Halforda.

Následní Hand Grenade načali zábavu z jiného soudku. Mladíci z Mirovic naprali do publika vysokooktanový moderní rock-metal. Set byl jaksepatří pestrý, zpěvák Michal Švec působivě střídal melodický zpěv s thrashovým chrapákem. Maximálně příjemné přakvapení. To už se přiblížila osmá hodina večerní a s ní další z vrcholů večera - Arakain.

Těžko by se hledala v českém metalovém rybníce větší ryba. Spousta návštěvníků přijela na první ročník Rock of Sadská právě kvůli nim a pochybuji, že někoho zklamali. Kapela předvedla špičkové nasazení. Setlist byl pečlivě poskládán tak, aby uspokojil staromilce i ty mladší, zazněly pecky jako Kolonie termitů, Hlas krve, ale i novější Marat či písničky z novinkového alba Adrenalin.

Čtěte také: Arakain: Výročí vyvrcholilo triumfální oslavou

Vyzdvihovat špičkové instrumentální výkony všech členů sestavy, stejně jako suverénního pěvce Honzu Toužimského, by asi bylo nošením dříví do lesa. Tohle těleso zkrátka snese hodnocení podle nejpřísnějších měřítek. Po závěrečné Apage Satanas se nebesa rozhodla, že ještě nemáme dost, a zahájila další průtrž mračen doprovázenou hromy a blesky.

Celý areál zhasnul, voda vyplavila zvukaře i světla, vypadalo to na předčasný konec. Po dlouhém čekání a nejistotě ale nakonec program pokračoval. Na pódium nastoupil Láďa Spilka, aby jako frontman kapely Skiff předvedl, že kromě moderování zvládá i zpěv. Je koneckonců honěný v muzikálech, ale nenechte se mýlit, Skiff jsou proklatě syrový a nekompromisní hardcore. Dort stylů, které zůčastněné kapely předvedly, se tak rozšířil o další ingredienci.

Až do půlnoci si na své oblíbence museli počkat fanoušci Dymytry. Kapela slibovala pro festival speciální, na míru upravený set s pyroefekty a kdovíčím dalším, ale většina těchto plánů musela vzít díky počasí za své. Tihle chlapíci ale už nejsou dávno žádní zelenáči a s nesnadnou rolí se popasovali na výbornou. Přímočará melodická hudba se zpěvnými refrény je jako dělaná pro letní festivaly a žádný z diváků v kotli jistě nelitoval, že rozmary počasí přečkal až do této požehnané hodiny. Pro nespavce program dne dorazili rockoví veterání Kern a slováci Brainscan, jejichž vystoupení jsem už neviděl.

Na závěr nezbývá než napsat, že Rock for Sadská má šanci se zařadit mezi tuzemské festivalové stálice. První ročník se zapíše do historie především sounáležitostí, kterou nepřízeň počasí vyvolala mezi všemi zůčastněnými - jak pořadateli, tak účinkujícími i návštěvníky. Vznikla tak unikátní atmosféra. Pokud pořadatelé dokáží vychytat některé mouchy (malý pivní stan) a pokud jim vydrží ta zarputilost a neústupnost, jakou prokázali letos, nemám o tuto akci do budoucna obavy a těším se na příští ročník.