Doslova zhmotněním artrocku je Rick Wakeman. Čiší z něj, z každého jeho pohybu, outfitu, gesta i zahraného tónu. Vidět ho, jak hraje s grácií a nadhledem i ty nejtěžší party, jak střídá různé klávesy na hradbě rozestavěné kolem něj a případně si u toho s nedbalou elegancí povídá se spoluhráči, je zážitek, který se nezapomíná.
Narodil se v květnu 1949 na předměstí Londýna do hudební rodiny. Ta se na něm silně podepsala - už v pěti prý začal zkoušet hrát na klavír, od sedmi již byl odborně veden v lekcích, ve dvanácti si sáhl na elektronické nástroje a ve čtrnácti už hrál poloprofesionálně. Roku 1968 začal studovat na slavné Royal College of Music v oborech hra na klavír a klarinet, orchestrace a neartificiální hudba. Odtud ale po roce a půl odešel, aby mohl naplno dělat studiového hudebníka. Spolupracoval např. s Davidem Bowiem, Catem Stevensem či Alem Stewartem.
První zapojení se do skupiny bylo v letech 1970-1971, kdy hrál se skupinou Strawbs. V této partě hrajíci kombinace folku a rocku rozšířil své výrazové prostředky o klasicizující postupy. V roce 1971 přešel k Yes, kde dosavadní klávesista Tony Kaye odmítal hrát na cokoliv jiného než hammondky. Rickovo první album s Yes, Fragile, vyšlo již stejného roku v Británii (v USA v roce následujícím). Yes byli už předtím na vzestupu, ale s Wakemanovým příchodem se z nich stala superskupina, kde každý hudebník patřil do světové první ligy. Yes taky v polovině sedmdesátých let drtili žebříčky a ankety naprosto brutálním způsobem. Zajímavostí je, že ač Wakeman nijak nenarušoval zavedené kompoziční postupy skupiny, se svým klávesovým arzenálem prakticky nahradil celý symfonický orchestr, a skupina tak získala neuvěřitelnou barevnost a dynamiku. Důkazem je např. živý záznam Yessongs. Jen s nepříliš velkou beznadsázkou by se jejich tehdejší hudba dala nazvat „vážnou hudbou pro rockery." Pohnutý osud Yes a členů lze nalézt v knize Chrise Welche „Na samém kraji útesu," která jej popisuje od prvních koncertů v hospodách a klubech až po megakoncerty v jejich zlatých časech.
Vytížení v Yes asi nebylo nic moc, takže musel upouštět páru ještě sólově. V roce 1973 vydal sólové album Six Wives Of Henry VII, které ho ukázalo jako všestranného umělce, co si rozumí s celou řadou elektronických i akustických nástrojů. Dalším zajímavým sólovým projektem bylo album Journey to the Centre of the Earth, které na motivy románu J. Verna nahrává se symfonickým orchestrem a sbory živě. O dva roky později vydává další koncepční album The Myths and Legends of King Arthur and the Knights of the Round Table. Tento projekt pak předváděl s živým vystoupením krasobruslařů, orchestrem a dvěma sbory. Projekt jako takový byl přijat kladně, ale ohromné náklady způsobily, že Wakeman byl nucen vyhlásit úpadek.
Na konci 70. a pak v 80. a 90. letech vydal bezmála 50 alb s různou hudbou, mimo jiné i relaxační nebo filmovou. Ani v letopočtech začínajících 2 nepolevil ve své aktivitě. Jen se začal také více orientovat na koncertování a přehrávání repertoáru ze zlatých 70. let. V rámci těchto aktivit navštíví i dne 22. února 2015 i plzeňský KD Peklo. Podobná příležitost vidět classicalrockovou klasiku, interpretovanou přímo autorem, hvězdným Rickem Wakemanem, se už nemusí opakovat, proto neváhejte.
Vstupné je různé podle sektorů s číslovanými sedadly v cenách 690 korun, 790 korun, 890 korun a stání v ceně 590 korun. Vstupenky jsou k objednání na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo v sítích www.ticketpro.cz, www.ticketstream.cz, www.ticket-art.cz, www.ticketportal.cz, www.eventim.cz a www.plzenskavstupenka.cz.
