Alternativa 2013: V HooDoo se prezentovaly unikátní podoby jazzu a elektroniky

Páteční festivalový program se oproti předchozímu dni vrátil ke konceptu koncertů jednotlivých kapel. Na Alternativě se tak představily skupiny Were Mute, 100nka a DAAU.

Duo hudebníků Were Mute Duo hudebníků Were Mute Foto: Jakub Macháček / musicweb.cz

Hudebníka Václava Havelku (vystupujícího též pod uměleckým pseudonymem Vac da Hawk) mohou posluchači znát ze stále populárnější skupiny Please the Trees. Právě on je zakladatelem projektu Were Mute, díky němuž navázal spolupráci s Carlem Warwickem. Spolu s ním vsadil na nepísňový elektro experiment, což se při výsledné prezentaci na festivalu ukázalo jako velice zajímavá myšlenka.

Čtěte také: Alternativa 2013: Experimenty (nejen) s gramofony odhalily různé možnosti beatů

Koncept smyčkování bicích, elektrické kytary dohromady se všemožnými loopy, noisovými prvky, ale také se zpěvem přilákal k pódiu v HooDoo mnoho zvědavců. Bylo od začátku vidět na obou umělcích, že při jejich experimentování vládne uvolněná nálada, což jim zajisté oběma dodávalo motivaci k zajímavým improvizacím a pokusům.

Were Mute jako projekt je ve fázi přípravy nové desky, na které se má dokonce v rámci produkce podílet známý hudebník Bonus. Zajímavostí na celém večeru bylo, že v zásadě oba členové dua stavěli na bázi práce s analogovým zvukem, který upravovali pomocí různých krabičkových hračiček, čímž dosahovali tónů, které je samotné musely někdy překvapit. Zkrátka na pódiu se odehrávala tvorba živého díla, a pro diváky tak musela být vzrušující podívaná, mít tu možnost sledovat celý tvůrčí proces. Těšme se, až Were Mute dokončí desku, protože to zajisté bude velice inovativní záležitost na domácí scéně.

Po tomto experimentu nastoupila na pódium kapela 100nka. Mladá polská skupina ve složení Tomek Les (elektrická kytara), Adam Stodolski (kontrabas) a Przemek Borowiecki (bicí) není na hudební scéně žádným nováčkem. Vznikla již v roce 2004, nicméně zatím neměla tolik možností představit se širšímu českému publiku. Svým koncertem na Alternativě tuto skutečnost ovšem pozitivně změnili.

100nka představuje žánrově široce zaměřené hudební trio

100nkaAčkoli se 100nka schovává pod škatulkou spíše jazzového tria, pracuje ve skutečnosti na širší části talíře představujícího hudební scénu. Kytarista Tomek Les dal brzy publiku najevo, že po technické stránce je velice schopný, což dokazoval při vyčerpávajících rockových sólech, během kterých se nebál jít do obtížných kytarových vyhrávek. Ačkoli kapela vystupovala jako celek, kdy své skladby tematicky stavěla spíše na jednoduchých groovech a jamech, větší prostor se projevit dostávala hlavně kytara. Při delším poslechu 100nky si možná někteří posluchači místy i vzpomněli na počátky české skupiny -123minut. Zhruba v tomto duchu se určitě nesla část koncertu, nicméně polská kapela smýšlela rozhodně jinak než Zdeněk Bína a jeho kumpáni.

100nka nabízí zajímavé žánrové přesahy, nebojí se jít až do bluesrockových poloh, aby se překvapivě vrátila v čistě jazzovém podobenství. Koncert tedy byl opravdu zážitkem k zamyšlení, dojem snad kazil jediný fakt, že některé konstrukční postupy se časem během delších skladeb již poněkud ohrály, a začaly tak splývat. Nicméně polská kapela se určitě sympaticky představila na Alternativě a myslím si, že si tak i otevřela cestu na českou scénu, kde si určitě najde své posluchače. Mimochodem málokdy se slyší tak pěkný zvuk bicích, jaký měl Przemek Borowiecki.

 

 

Opět z jiného soudku bylo následující vystoupení belgické skupiny DAAU, což je zkratka pro název Die Anarchistische Abendunterhaltung. Ač podle názvu by posluchač čekal možná spíše punkový koncert, antverpský ansámbl se představil tvorbou pečlivě promyšlenou, notově dopředu zapsanou. Ve složení bicí, basa, klarinet, cello a akordeon přehráli HooDoo publiku repertoár ze své poslední desky Eight Definitions. Oproti dřívějším elektronickým experimentům této kapely se tak tentokrát jednalo o čistě akustický koncert, což je bezesporu zajímavá změna. Nicméně ačkoli se belgická skupina snaží svého posluchače vychovávat k poslechu desky jako celku, nedá se říct, že by to dělala příliš úspěšnou formou.

Písně DAAU jsou bezesporu perfektně zahrané, je vidět, že kapela je sehraná a funguje jako kompaktní celek. Problém je ovšem v jiné stránce. Ačkoli jsou jejich písně zajímavou směsicí různých kulturních vlivů, což se vzhledem k multikulturnímu charakteru současné Belgie dá snadno chápat, snahou zalíbit se všem posluchačům – milovníkům experimentu, písňových forem, filmových témat či improvizací - je výsledný dojem poněkud mdlý.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

 

Melodie spíše zapadají do představ oné filmové tvorby, ve které se improvizace nemají šanci nějak projevit, což při samotném koncertu bylo hodně znát a chyběly zde. Chyběl zde též výraznější moment, který by jednotlivé písně více odlišoval od sebe, časté meditativně znějící pasáže jsou zajímavé chvíli, v delším horizontu však již nudí. Dá se tedy jednoduše říci, že mladí Belgičané si ukousli trochu větší sousto, než byli schopni strávit. To ovšem nemění nic na faktu, že jejich originální přístup ke skládání hudby třeba bude jednou slavit větší úspěch. A jak říká klasik: „Což se může snadno stát."

Napsal(a):

Zanechat komentář