Nomfusi premiérovala v Praze Doporučený

Lucerna Music Bar poskytl ve čtvrtek 18. září svůj prostor zpěvačce Nomfusi a její kapele The Lucky Charms. Je to teprve dva měsíce, co zpěvačka vystoupila na Colours Of Ostrava. Prahu si ale bude ještě muset nějakou dobu dobývat.

Nomfusi Nomfusi Foto: Kamil Košun/musicweb.cz

Tak jako na určitých místech zeměkoule není vidět hvězdy, které jsou vidět z jiných míst naší planety, tak podobně to vypadá s Nomfusi v Praze. To se však může časem změnit. Na její koncert kromě lidí sedících u stolečků po stranách klubu přišlo okolo třiceti lidí, ti postávali nesměle okolo pódia. Koncert začal asi 20 minut po deváté hodině večerní. Kapelu uvedla její německá manažerka, jejíž snaha povzbudit posluchače, aby si stoupli kolem pódia, nebyla příliš úspěšná. Začátek byl tedy mírně rozpačitý. Během koncertu se však atmosféra změnila.

Nomfusi zaujala na první pohled. Maličká jihoafrická kráska v bílých šatečkách, na vysokých podpatcích a s vlasy spletenými do mohutného drdolu začala zpívat první písničku s velkým nasazením. Doplňovala jí skvělá africká vokalistka po pravé ruce z pohledu diváka a kapela složená z bicích, basy, kytary a kláves.

Po úvodních dvou písních se prvotní nejistota trošku rozpustila a následovala píseň Kwazibani pojmenovaná podle zpěvaččiny matky. Když bylo Nomfusi 12 let, její matka zemřela na AIDS. Je to skladba ze stejně pojmenovaného debutového alba z roku 2009. Následovala shufflová píseň s prvky soulu Take Me Home, podle které je pojmenované druhé a zatím poslední album z roku 2012. Poté atmosféru proměnila výrazně pomalejší až baladická skladba a navázal hit Nontsokolo, zatěžkaná skladba s reggae prvky.

Sledujte jazz a blues na Facebooku:
 

Lidí sice nepřibylo, skvělý výkon ale postupně otevíral mysl posluchačů. Pár jedinců tančilo a minimálně většina se pohupovala do rytmu. Muzikantům možná bylo líto, že do klubu nepřišlo více lidí, to ale nebylo vůbec znát. Bylo vidět, že je hudba nesmírně baví a že si koncert užívají.

Druhá polovina koncertu byla více taneční a měla větší spád. Dramaturgie písní byla výborně postavená. U jedné z písní diváky překvapila vokalistka perkusivními zvuky vydávanými pomocí úst do rytmu melodie. Celý koncert Nomfusi provázela mluveným slovem v angličtině, vyprávěla příběh, anebo vztah k následujícím písničkám a popřála posluchačům, aby si je užili. Nejemotivnějším momentem byla píseň věnovaná matce, založená na pěveckém výkonu. Následovaly Promises a poté se již koncert chýlil k závěru.

 

 

Kapela hrála tak, že ji bylo radost poslouchat. Všichni muzikanti byli výborní, přesní a hlavně měli feeling, který nutil k tanci. A tak to má být. Hudba s africkými kořeny má být vždy spojená s tancem. Nicméně styl se rozhodně nedá klasifikovat jako jednožánrový. Během koncertu zaznělo mnoho prvků z oblasti popu, rocku, soulu, blues či reggae. To pravděpodobně dělá hudbu nadnárodní a více polapitelnou pro širší veřejnost. Tvorba Nomfusi by se dala shrnout jako popové písničky založené na pevné rytmice, líbivých melodiích a Nomfusině čistém zpěvu. Je to hudba o příbězích střídaných občasným sólem či tanečkem na pódiu.

Koncert byl zajímavou zkušeností a přestože posluchači dlouho tleskali, další skladbu už kapela nepřidala z důvodu, že je Nomfusi poslední dva týdny nemocná. Snad se příště koncert v Praze vydaří také po stránce návštěvnosti lépe.

Napsal(a):

Zanechat komentář