Posunutí začátku z 19. hodiny o cca hodinku snad už nikoho na podobných akcích nepřekvapí a včerejší zastávka tour Harlotů nebyla výjimkou. Po zčekování přiměřeně rozsáhlého merche, který prodávali jako obvykle sami členové vystoupivších kapel, většina fans nabila pivo či jeho suplement a už se řadila na první zásek večera. U nás ne příliš známá kapela Bermuda z jižní Kalifornie plodí hrubozrnný deathcore s četnými breakdowny, což byla voda na mlýnské kolo přítomných fans.
V průběhu cca půlhodinového setu to navzdory ne zrovna oslňující návštěvnosti před podiem doslova vřelo. Menší množství vynahrazovali danceři urputností a díky tomu i circle pity vypadali dostatečně poctivě. Po skončení setu odcházela Bermuda drhnoucí osmistrunky zjevně spokojená reakcemi publika a uvolnila místo další bandě.
Klokani zabíjeli Čechy
Po krátké zvukovce ochromil znenadání klub úder do sedmistrunek. Po prvních akordech skladby bylo zřejmé, že jde o nehumánní řezníky Thy Art Is Murder ze země klokanů, kteří otevřeli set čistou devastací přetavenou do podoby songu Soldiers of Immortality. Podlehnout kouzlu čisté agrese a surovosti TAIM není těžké, a proto fans promptně reagovali mocným moshingem a až nelidskými výkřiky „Soldiers of Immortality!“. Zjevně potěšení Australné valili v podobném tempu svůj set dál. Optimální skloubení brutal death metalu a deathcore publikum doslova zhypnotizovalo a Whore to a Chainsaw tak bylo vhodnou krvavou tečkou za vystoupením kapely. Zdá se, že příští návštěvu nebudou mít Thy Art Is Murder problém přitáhnout ještě mnohem více nadšenců.
Tekutý chléb zvedl náladu a zvukař zase pomyslnou oponu, když se na pódiu objevili amíci As Blood Runs Black v obměněné sestavě oproti koncertu na Never Say Die tři roky zpátky. Banda v loňském roce nakroutila nástupce parádní desky Allegiance, a tak bylo z čeho vybírat. Za intenzivní hradby deathcoreových breakdownů docházelo snad k nejúpornějším circle pitům, moshingu a došlo i na wall of death nebo dokonce na veslařské závody na sucho! Reakce českých fans kapelu povzbuzovaly až do konce a po třičtvrtě hodině opustili kluci z Kalifornie prkna s úsměvem na tváři, aby vyklidili prostor headlinerovi tour.
Chaosu kralovalo Německo
Úderem desáté hodiny naskákali Paule, Simon, Filip a Daniel za své „stroje“, Nico drapnul mikrofon a šlo se hned na věc. Osmistrunky se v úvodní skladbě postaraly o řádně hutný zvuk, Paule řezal do bicích jak smyslů zbavený a Nico řval, co to dalo, svým nezaměnitelným vokálem. Navzdory faktu, že na War From A Harlots Mouth se občas trochu špatně paří kvůli off-time riffům a velké míře nepředvídatelnosti, popralo se s tím osazenstvo klubu dost dobře. V průběhu songů To Age And Obsolete nebo Fighting Wars With Keyboards vykouzlilo nadšení lidí úsměv na Nicově tváři a přední řady dostaly jako obvykle šanci přispět k umění svými vokálními skilly.
Zhruba v polovině hodinového setu Nico prohlásil, že někdy v létě jim vyjde nová placka, tak ať jsou na to všichni ready. Pokračovalo se dál průžezem všemi třemi alby v naprosto precizním zvuku a závěrečná obligátní skladba If You Want To Blame Us For Something Wrong, Please Abuse This Song s machinegune breakdownem na konci zprostředkovala explozi šílenství jako vždy. Po jediné bonusové skadbě se srdečně kapela rozloučila a po rozebrání trsátek a paliček se odebrali spokojení fans domů s tím, že návštěva příštího gigu Harlotů bude povinností.
