Že půjde o párty nadmíru vydařenou svědčil fakt, že již na začátku první řada začala poskakovat, v čemž přítomné zpěvačka Klára Vytisková velmi povzbuzovala. Dále všem sdělila, že nejenže v Děčíně přespí, ale také prosila, aby fanoušci po koncertě neodcházeli, neboť se bude tančit. Následovala rychlejší píseň, další Klára ovšem odzpívala usazená na modrém umělohmotném šestiúhelníku. Z reporoduktorů se rozezníval dětský sbor. Ve čtvrtém kousku kytarista dokonce vyměnil svůj nástroj za jiný. Kromě hiphopové melodie v ní Toxique nabídli také popcorn v obrovském papírovém kelímku.

V další písničce kapela fanoušky potěšila tanečním rytmem s pomocí tvrdších samplů. Při té šesté ze začátku hrála pouze hudba, poté na pódium dorazila Klára s megafonem v ruce. Pohodový zvuk se střídal s poskakováním klávesisty. Jako další přišla na řadu rychlejší píseň se svižným zpěvem. Následně nás informovali, že další měsíc budou Toxique slavit páté narozeniny. Následující song byl posilněn o velmi typický jazzový nádech. Zpěvačka chtěla, abychom svítili směrem k pódiu rozsvícenými displeji u mobilních telefonů.

Klára vyzvala obecenstvo, aby pro další song (Toxique Girls) hlasovalo v hitparádě T-music chart. Poté posluchače naučila melodii a fanoušci si mohli užít silných kláves. V té následující potěšil zase zpěv kytaristy a elektronické pasáže. Osmou písničku doprovodil ze začátku nejen zvuk trhání novin, ale také střídání paliček a tamburíny na postu bubeníka. Jinak se jednalo o pomalou písničku s klidným zpěvem nejprve z pozice vleže a poté vsedě. Další skladba se postupně zrychlovala, následující taktéž. Před ní ovšem povídali, že inspiraci si přivezli z Velké Británie. Před desátou písničkou baskytarista zaujal místo u elektronických mašinek.

Jedenáctý kousek nabídl více electra s absencí baskytary. V další skladbě ve stylu 80. let tomu bylo spíše naopak. Ke slovu se opět dostal také megafon. Na začátku třinácté písničky Klára zjišťovala, jaké pohlaví má v Garage hlasovou převahu. Jednalo se o tvrdý, poslední počin, kde střídavě ženy a muži vyzpívávali he-e-y. Poté následoval velký potlesk, který si vyžádal ještě dvě písničky jako přídavek. U prvního kousku se mohli těšit ze silného electro-bubenického začátku téhle jinak celkem rychlé skladby. Oproti tomu k druhému přídavku si Klára pozvala na jeviště dva zástupce mužského pohlaví, aby podle ní tančili. Jednalo se o vyloženě jazzovou parádičku, jež pak byla zakončena skákáním na výzvu zpěvačky. Poté nastal opravdový závěr.

Skupinu Toxique jsem do včerejšího koncertu neposlouchal, jejich tvorba pro mě byla spíše velkou neznámou. O to víc jsem byl překvapen, jakým způsobem se dá překrásně zkombinovat jazz a elektronické prvky. A naživo jsem byl (nebojím se použít to slovo) fascinován. Hráli skvěle, pobavili i potěšili. A tak by to u akcí mělo být vždycky.