Hravé tóny a nápadité improvizace pod značkou Jean-Baptiste Berger Doporučený

Saxofonista Jean-Baptiste Berger je dalším z těch, kteří vracejí jazzové hudbě onu krásnou hravost, nejistotu a šmrnc. Nejedná se tedy o hudebníka, který by si liboval v usedlé tvůrčí prázdnotě. Jeho skladby splňují všechny stylové znaky, přesto je obohacuje o moderní přístupy, kterými dodává koncertům živelnou radost.

Jean-Baptiste Berger na koncertě v pražském Jazz Docku Jean-Baptiste Berger na koncertě v pražském Jazz Docku Foto: Jakub Macháček / Musicweb.cz

Do Jazz Docku se vypravil tento mladý hudebník s klavíristou Emmanuelem Pedonem, nicméně nabízející se představu o komorním vystoupení tato dvojice krátce po zahájení vyvrátila. V podstatě od začátku koncertu se na diváky v klubu valila rytmicky proměnlivá a překvapivá smršť veselých melodií a improvizací, ze kterých uměli oba hudebníci bez problému přejít klidně i do ambientnějších poloh.

Prohlédněte si také fotoreport Jakuba Macháčka

Zatímco klavírista Emmanuel Pedon stavěl spíše na postupech, které neměly daleko k vážné hudbě, byť se jim dostávalo někdy až rock´n´rollového nádechu, Jean-Baptiste Berger zásoboval publikum dlouhými sóly, které dosahovaly při poměrně komplikovaných písních zajímavých sfér.

Dlouhé a táhlé tóny svého kolegy doplňoval Pedon citlivým doprovodem, který byl v rámci možností víc než zajímavý a nápaditý. Vývoj koncertu samozřejmě také ovlivňoval repertoár, který se skládal jak ze skladeb z vlastní desky této dvojice, tak i písní převzatých.

EmmanuelPedon2013Mladí hudebníci tak například uctili klavíristy Billa Evanse nebo Kennyho Kirklanda tím, že zajímavým způsobem přehráli jejich skladby. Sólově rozvinuli některá témata, což by jistě potěšilo i původní autory. Také zahráli něco z repertoáru Keitha Jarretta nebo Wayna Shortera.

Na závěr se dá říci, že je vždy radost objevovat podobné zajímavé a teprve takto začínající hudebníky. Co jim chybí na popularitě, vynahrazují invencí a nadšením ze hry samotné. Kromě vlastních kompozic projevilo duo i zajímavé aranžérské nadání, kdy písně jiných autorů dokázalo přetavit do podoby sobě blízké, a přesto jim zachovat původní charakter.

Dvouhodinový set tak byl více než důstojnou premiérou těchto mladých Francouzů, jejichž roztomilá angličtina jen potvrdila, že čeho se jim nedostávalo na projevu, vynahrazovali mezinárodním jazykem – hudbou. Tou toto večera oslovili všechny diváky v klubu Jazz Dock.

Napsal(a):

Zanechat komentář