Zobrazení položek podle značky: blues

Přinášíme vám fotoreport z pražského vystoupení fenomenální umělkyně Beth Hart, jejíž neobyčejná autenticita a hluboké propojení s publikem dokážou proměnit každý koncert v intenzivní, až intimní zážitek. Její žánrově pestrý mix, který se v živém podání mění v syrovou a zároveň křehkou emotivní jízdu, nese pečeť originality, jakou umí vtisknout jen ona sama.

Během večera znovu ukázala, proč dokáže dojmout ženy i muže bez rozdílu. Svou neokázalou opravdovostí, emotivní otevřeností a schopností být na pódiu naplno přítomná připomíná osobnosti, jako byla Janis Joplin nebo Tina Turner — ne proto, že by je napodobovala, ale protože stejně jako ony dokáže být sama sebou v té nejčistší podobě. Její síla i zranitelnost vytvářejí atmosféru, kterou nelze napodobit ani zopakovat.

Americká bluesrocková zpěvačka Beth Hart se 28. května vrátila do Prahy, vystoupila ale poprvé v prostorách Kongresového centra. Znovu však potvrdila, proč patří k nejautentičtějším osobnostem současné hudební scény. Přestože tentokrát nebylo zcela vyprodáno, návštěvnost byla velmi solidní a publikum vytvořilo atmosféru, která se během večera proměnila v téměř intimní setkání plné emocí, syrovosti i lidské blízkosti. 

The Bad Week - tato živelná partička muzikantů ze Srbska rozproudila ve Staré pekárně bluesovou smršť! Stále se zubící kytarista a zpěvák Strahinja Jajić, skvělý dynamický harmonikář Stefan Stefanović aka Giletta Slim a na bicí hrál Danijel Seethaler. To vám byla paráda! Koukněte na fotky:

Festival Blues Alive letos vstupuje do svého 30. ročníku a chystá dramaturgicky výjimečný program, který propojí špičky současné světové bluesové scény s nebývale silným zastoupením českých umělců. Jubilejní ročník, který bude v listopadu 2026 v Šumperku, se ponese se ve znamení rozmanitosti, kvality a respektu k tradičnímu i současnému blues.

Odpoledne třetího dne bylo věnováno Ondřeji Konrádovi a jeho jubileu 75let. Večerní program na hlavním podiu zahájila brilantní houslistka Harris James kapely Halo Rider. A byla to pořádná a živelná jízda! Výrazná osobnost britské bluesové scény Alice Armstrong uhranula posluchače Blues Alive svým charismatem i ohromujícím hlasem. Výborný foukačkář Mark Hummel Band zde nebyl poprvé a teď si přibral i kytaristu Ansona Funderburgha. A to nejlepší na konec! Walter Trout zavzpomínal na své kolegy, např. Johna Mayala a zahrál také parádní duel se synkem. Hlavní hvězda festivalu ukončila letošní bluesový festival v Šumperku a nám nezbývá, než se těšit na příští ročník. Jaké nás bude čekat překvapení v jubilejním, 30. ročníku? Podrobný sled událostí třetího dne si přečtěte zde.

Druhý den našeho největšího bluesového festivalu byl opět nabitý skvělým programem. V naší fotogalerii můžete nahlédnout na takové umělce, jakými jsou Rett Smith, GA-20, vynikající zpěvačka Sari Schorr a na závěr legenda chicagského blues - Joanna Connor! Podrobný sled událostí druhého dne si přečtěte zde.

Již po 29. se scházejí fanoušci blues z celé Evropy do Šumperka. Na dvou scénách se střídají ti nejlepší nejen z Evropy, ale především z Ameriky, kolébky tohoto žánru, který snad nejvíce ovlivnil moderní hudbu. 

“Tady to má ale mnohem větší grády!” Druhému konci mobilního spojení takhle oznamuje své nadšení z Blues Alive někdo, koho právě vcuclo šumperské dvanáctkové voodoo. Dobíhám letos na neděli posunutý festivalový závěr a směju se. Byla jsem totiž zhruba v podobném věku, když jsem Blues Alive stejně jako neznámý telefonující objevila. Stejné vzrušení, které teď na cestě do kulturáku bezděčně v mladším echu zaslechnu, se pak přetavilo v mou každoroční osobní tradici. Abych byla upřímná, spíš v něco víc - díky Blues Alive jsem Šumperkem vlastně tak trochu posedlá. A čím blíž se listopadový vrchol bluesového dění blíží, tím častěji se do severomoravského města, které si svou kulturní scénu nadprůměrně hýčká, vracím. 

“Co spojuje chicagské a texaské blues? Češi!” Charismaticky chaotická přednáška Matthewa Sweneyho o lokálních podobách žánru, kvůli kterému se jeho elita každoročně sjíždí do Šumperka, svou geniální roztěkaností nechává prostor zamyslet se tam, kde by to strukturovanější vyprávění nedovolilo. Sál šumperské knihovny se směje, doprovodný festivalový program jeho druhého dne ale nekončí - přednáška o současné situaci v USA je beznadějně vyprodaná, stejně jako masterclass bluesové kytary s Joannou Connor. 

“Když jsem tohle dostal tady, co pak na mě musí čekat v Šumperku?” vypráví mi při seznámení jeden z členů šumperského kotle. Ten má za dvanáct let, co Blues Alive navštěvuju, prakticky něco jako stálý stojací pořádek. Bylo to asi osobní, a pro blues pravda symbolické výročí, které mě po letech aspoň na chvíli donutilo opustit vyšlapaný důlek v rohu a přesunout se v kulturáku tzv. “na střed”. Při čekání na vycházející bluesovou hvězdu tak s jádrem směňujeme historky o tom, jak jsme se k Blues Alive počas jeho téměř třicetiletého fungování vlastně dostali. Jasně, je to láska k dvanáctce, kvůli které se na tři listopadové dny necháváme každoročně obalit zdejší mlhou. Jenže vášeň pro blues se rodí různě a hlavně nečekaně. Nevadí přitom, že oproti prvnímu bluesovému rande v útrobách jesenické kaple zní moje googlení “co to slyším v hudbě Led Zeppelin” o dost méně poeticky. Stačí, že nehledě na formát si každá osobní historika pravidelně odbývá své vrcholné dějství právě na Blues Alive.