CD: Little bigband wrgha POWU orchestra splodil originální opoPOP

Orchestr mladých českých a slovenských hudebníků, odchovanců pražské Konzervatoře Jaroslava Ježka, natočil desku hudebních experimentů, která se zcela vymyká běžné produkci. OpoPOP je ojedinělým originálním projektem little bigbandu wrgha POWU orchestra.

Přebal desky opoPOP Přebal desky opoPOP Zdroj: přebal CD

Wrgha POWU orchestra je seskupení dvanácti mladých muzikantů hrajících hudbu, kterou není možné zaškatulkovat. Jejich tvorba se pohybuje mezi jazzem, klasikou, symfonickou básní, popem, místy zní drsně rockově, jindy tanečně, ale objevují se v ní i prvky rapu a hip-hopu.

Nástrojové obsazení celého minibandu není náhodné, ale je záměrně vybráno tak, aby se co nejvíce přiblížilo zvuku velkého symfonického orchestru. Kromě dechových nástrojů (flétna, klarinet, tenor saxofon, trumpeta) je zde také klasické smyčcové kvarteto (první a druhé housle, viola, violoncello) a běžné hudební nástroje (klávesy, kytara, baskytara, bicí). Repertoár je tvořen výhradně autorskými skladbami, které i přes průměrný věk orchestru zní vyzrále a originálně.

Kdo hraje, nezlobí

Deska opoPOP je už druhá v pořadí, debutové album vyšlo v roce 2010 pod názvem Kapiloongo. Kromě jedenácti členů orchestru je na opoPOPu i nebývalé množství hostů (celkem osm). A přestože žluto-šedý obal s dítkem ve zvířecí kůži asi příliš nezaujme, obsah CD ano. Klíčovým slovem je totiž hravost, a kdo (si) hraje, ten nezlobí.

Už samotný název desky je zvukomalebnou slovní hříčkou - opoPOP. Také instrumentální intro je zdařilé. Zní překvapivě orientálně, Uvertür (pravděpodobně slovní hříčka odkazující k Turecku) je předehrou, která by se určitě neztratila ani na filmovém plátně. Stejně jako u devíti dalších skladeb ji složil frontman wrgha POWU orchestra - pianista Tomáš Sýkora. Na tureckou předehu navazuje Follow me, hra se slovy ve slovenštině, která nabízí energickou nálož sestávající ze společné souhry dechové sekce se smyčci, skvěle doplněné o samply a nápaditou rytmiku. Nepřeslechnutelný je zde výkon trumpetistky Štěpánky Balcarové a bubeníka Petra Mikeše.

 

 

Štěpánka Balcarová (známá též z jazzového Inner Space) je autorkou skladby Kuličky, která po folklórním úvodu, kdy je zpěv doplněn pouze o pianový podkres, přechází v příjemnou orchestrálku, groove i klidnou mezihru, opět hranou na piano, až k závěrečnému zpěvu. Celou skladbu je tak možné vnámat jako kruh, který skončí tak, jak začal. Po Kuličkách přichází na řadu Gaštanové ráno se skvělou basovou linkou a poetickým textem ve slovenštině. Podobná je i hned další skladba na disku, pop-rocková Dada. Škoda, že podobné písničky ještě neobjevila česká (a slovenská) rádia.

Výborným nápadem je Via SMS, která hravou formou zpracovává komunikaci prostřednictvím mobilního telefonu, kolovrátkové melodie známé od mobilních operátorů i říkankový text.

Euforii z originálních kousků na chvíli vystřídalo také zklamání

Poněkud zklámáním však je skladba s názvem Miminko, v níž čeština z úst slovenské zpěvačky zkrátka nezní přesvědčivě. A nenapraví to ani hra na operu v Sonetu o dětské hře, kde pozorný posluchač zaslechne i úryvek z Beethovenovy notoricky známé skladby Pro Elišku.

Ve skladbě Na Kolotoči si wrgha POWU orchestra přizvali jako hosta rapera Uncle Sáma, který se v dialogu skvěle doplňuje se zpěvačkou Ninou Marinovou. Následuje chytlavé Říkadlo složené ze slov, která zdánlivě nedávají smysl. Výsledek je ale překvapivě taneční. Po instrumentální a zklidňující jazzové skladbě The Memory of Morava (opět od Štěpánky Balcarové), celá deska vyústí ve skladbu s tajemným názvem Ag'l mags, ve které Tomáš Sýkora klade dotaz, co je Ag'l mags. Pokud chcete vědět, co tajemné slovo znamená, nezbývá než sáhnout po desce opoPOP a poslechnout si ji od začátku až do konce. Rozhodně se při jejím poslechu nudit nebudete.

wrgha POWU orchestra – opoPOP

Uvertür, Follow Me, Kuličky, Gaštanové ráno, Dada, Via sms, Miminko, Na kolotoči, Říkadlo, The Memory of Morava, Ag'l mags

60:17

březen 2012

Hodnocení: 80 %

Napsal(a):

Zanechat komentář